Umělá inteligence, hrozba ještě vyšších úrokových sazeb i volání po novém mezinárodním řádu… To vše se lze dočíst ve výročním dopisu akcionářům od šéfa banky JPMorgan Chase.

Je to dlouhé čtení – ale když hovoří muž, který pamatuje život v čele velké banky před finanční krizí 2008, ze které vyšel bez ztráty květinky, hodně lidí naslouchá. A obyčejně dobře dělá, i když má Jamie Dimon názory na některá témata poměrně vyhraněné.

Banka pod jeho vedením pokračuje ve své roli dobře živeného finančního žraloka. Dimon si na rozdíl od některých dalších žijících finančních velikánů nebere servítky a říká, co si myslí. Právě to je jeho největší devíza. Co říká o současném stavu ekonomiky, světa nebo třeba o umělé inteligenci?

1. Raději zapomeňte na hladké přistání

Ekonomika, minimálně ta americká, jede docela dobře navzdory vysokým úrokovým sazbám. Index největších amerických firem S&P 500 je na historickém maximu a zbývá jen nejprve hladké přistání s mírným růstem a poklesem inflace a pak už pouze pořádně uvolnit úrokové sazby a všechno poletí rovnou na Mars. Ne?

Pokud také patříte do tohoto – v současné době rozhodně hlasitějšího – tábora, tak byste na něj měli podle Dimona zase raději zapomenout. Ve hře je až příliš mnoho proměnných, které hladkému přistání ekonomiky moc nenahrávají.

Zatímco trhy s ním stále počítají jako se skoro hotovou věcí a Fed je v tomto přesvědčení spíše utvrzuje, JPMorgan se připravuje spíše na jiné scénáře. Nalezneme mezi nimi i úrokové sazby od dvou do osmi procent nebo prozatím stále odloženou recesi.

Dimon také varuje před až přílišným soustředěním se na měsíční údaje o inflaci nebo mírné změny úrokových sazeb. Na pozadí divadla americké centrální banky se totiž odehrávají věci, které optimismu příliš nepřidávají.

První z nich jsou mimořádně vysoké vládní výdaje, obchodní šoky a restrukturalizace světového obchodu. Dalším silně negativním faktorem je vzestup vojenských konfliktů, kdy Dimon připomíná, že v minulosti byly „máslo a zbraně“ chápány jako typické faktory roztáčející inflační spirálu.

Půjčky potřebné pro přechod na ekonomiku zmírňující změnu klimatu navíc prodraží úplně vše napříč trhem. „Zdá se, že trhy počítají se sedmdesáti- až osmdesátiprocentní pravděpodobností měkkého přistání, já si ale myslím, že jsou šance výrazně nižší,“ konstatuje šéf JPMorgan Chase.

2. Další regulace bank jako střelba do vlastní nohy

Dimon také nenechal nit suchou na více než dekádu připravovaném mezinárodním regulatorním rámci pro bankovní sektor, tedy Basel III Endgame.

„Mnoho pravidel je chybných a špatně nastavených. Pokud by byl Basel III implementován v současné podobě, znamenalo by to pro americké banky překážku. V navrhované podobě by se požadovaný kapitál našich firem musel zvýšit o pětadvacet procent, takže by byl o třicet procent vyšší než podle odpovídajícího návrhu Evropské unie,“ vysvětluje.

„To znamená, že na každý úvěr a každé aktivum financované ve Spojených státech velkou americkou bankou by banka musela mít o třicet procent více kapitálu než jakýkoli mezinárodní konkurent,“ dodává.

Hlavní problém ale podle Dimona spočívá ve skutečnosti, že nová pravidla nedělají doslova nic pro zabránění budoucím kolapsům, jaké předvedly banky First Republic – tedy banka, kterou následně JPMorgan zachraňovala – a Silicon Valley Bank.

3. Čína, Čína, Čína

I když Dimon vyzdvihuje výsledky ekonomiky USA, Čína u něho má větší respekt. V posledních dvaceti letech podle něj staví na komplexnější hospodářské strategii a má první nebo druhou – záleží na metrice – největší ekonomiku světa.

Číně je tak nutné věnovat větší pozornost nejen kvůli vnitřním ekonomickým turbulencím, ale protože svou politiku otáčí kvůli obavám o národní bezpečnost a potřebě vnitřního rozvoje. I její sousedé jako Japonsko, Korea či Filipíny navíc začali znovu zbrojit.

„Ačkoli naše vztahy s Čínou mohou být vždy složité, obrovská velikost této země a její význam pro mnoho dalších národů vyžadují, abychom se jí věnovali – promyšleně a beze strachu. Zároveň musíme vytvořit a realizovat vlastní dlouhodobou a komplexní strategii hospodářské bezpečnosti, abychom si udrželi bezpečnou pozici,“ míní Dimon.

4. Mezinárodní řád se rozpadá a organizace, které ho měly hlídat, se utápějí ve vlastních nepřehledných politikách

Dimon také volá po návratu nového mezinárodního řádu, ne nepodobného tomu, jaký byl zaveden po druhé světové válce v podobě Brettonwoodského měnového systému. Ten fungoval jako  regulace mezinárodních měnových vztahů založená na režimu pevných směnných kurzů.

„Mezinárodní řád založený na pravidlech, který západní svět zavedl po druhé světové válce, je zjevně napadán vnějšími silami a poněkud oslaben vlastními selháními a neschopností držet krok se stále složitějším světem,“ hodnotí Dimon.

„Současný systém se opírá o síť vojenských aliancí a obchodních dohod typu Světové obchodní organizace, financování rozvoje skrze Mezinárodní měnový fond a Světovou banku a související globální daňové a investiční politiky a diplomatické organizace, jako je Organizace spojených národů. Ty se ale vyvinuly v nepřehledný a překrývající se režim politik,“ tvrdí šéf JPMorgan.

„Nyní k tomu můžete přidat mimo jiné nové otázky kybernetické války, digitálního obchodu a ochrany soukromí a globálních daní,“ zdůrazňuje.

5. Umělá inteligence není jen prázdný buzzword

A co říká finančník a dolarový miliardář na konto současné vlny popularity umělé inteligence? Dimon nešetří superlativy a považuje ji za vynález zlomový podobně jako knihtisk.

Rozhodně nejde o náhodné pobláznění módním trendem – JPMorgan Chase umělou inteligenci a strojové učení využívá léta a v současné době údajně až čtyřmi sty různými způsoby.

Ovládni AI!
Vydání Forbesu Ovládni AI!

„I když neznáme plný účinek ani přesné tempo, jakým umělá inteligence změní naše podnikání nebo jak ovlivní společnost, jsme přesvědčeni, že důsledky budou mimořádné,“ uvádí Jamie Dimon. Jeho banka do umělé inteligence loni výrazně investovala, najala zhruba dva tisíce specialistů a specialistek na strojové učení a datovou vědu a chce umělou inteligenci začlenit do každé pracovní pozice ve firmě.  

Co se týče v současnosti nejvíce trendující generativní AI, ta má zatím v bance spíše omezené využití. Do budoucna by však měla zrychlit softwarové inženýrství a zefektivnit zákaznické služby i zaměstnaneckou produktivitu.