Velryba zachytí tolik oxidu uhličitého jako tisíce stromů – Vědátoreferát
TLDR verze: Velryby by tak zřejmě mohly pomoct zpomalit či zvrátit klimatické změny. Stačilo by jejich počty vrátit na míru před zahájením velkolovu. Zpráva tu.
Velrybí blues
Velryby jsou bombastické bytosti. Pro cynického Homo sapiens by se mohlo zdát, že jde o takové nudné slony oceánů, kteří ale postrádají zároveň i sloní genialitu. Jak jinak si přece vysvětlit skutečnost, že kytovci poměrně často zapomenou na svá mořská já, „zabloudí“ se vyvalit na pláž a bídně tu zhynou? Jasně, dílem za to zřejmě můžeme i my skrze matení jejich orientačního smyslu sonarem. Ale dílem z historických záznamů víme, že plážové sepukku velryby páchaly i před příchodem technologií – zřejmě vlivem anomálií v zemském magnetickém poli…
Jenže navzdory svému občasnému zakopnutí velryby přesto hrají významnou roli v oceánském ekosystému. A to nejenom kvůli tomu, že kytovci samozřejmě také chrání Zemi před mimozemskými sondami odsávajícími pozemské oceány! Dokonce v mořích velryby navíc hrají tak významnou úlohu, že bychom skrze ně mohli dílem zvrátit i antropogenní (či jiné!) klimatické změny!
Myslí si to alespoň zpráva Mezinárodního měnového fondu (IMF) z roku 2020, která spočítala pravděpodobný přínos velryb pro zachycování atmosférického uhlíku. Tohle téma jsme tu měli nedávno skrze stromy. V zásadě totiž platí, že klimatické změny tanou z jednoduché rovnice. Lidé (typicky skrze spalování fosilních paliv) do atmosféry přidávají oxid uhličitý. Ten jako skleníkový plyn zadržuje více tepla ze slunečního svitu. A to v součtu zvyšuje průměrné teploty. Což zase narušuje vzorce počasí.
Jedním z řešení je zastavit mašinérii civilizace a nevypouštět tolik skleníkových plynů. A nějaké přísady tohoto receptu nás asi časem neminou, chca nechca. Ale klimaskeptici mají pravdu v tom, že klima se nějakým tempem mění i bez našeho přičinění. Takže pokud chceme zachovat stávající klima – což chceme, protože na něm stále závisí naše zemědělství – budeme časem nejspíše muset příbytek oxidu uhličitého také umět odčerpávat. Často jsou v tomto ohledu skloňovány právě stromy. Jenže podle IMF by svou ploutev k dílu mohli přiložit i velryby.
Vstříc původním stavům
Velryby jsou totiž gargantuovská stvoření! Takový plejtvák obrovský může vážit až 50 až 150 tun! Srovnejme si to s těmi zmíněnými slony – jejich dospělý zástupce může vážit kolem 6 tun. Zhruba do deseti tun můžou vážit také rozměrnější stromy. Aha! Velrybí hmotnost je samozřejmě dietologickým tématem samotným o sobě. Stran vázání atmosférického uhlíku však nabízí zajímavou možnost – jediná velryba do sebe svým vzrůstem váže více uhlíku než desítky stromů. Anebo slonů! Jde až o 30 tun za jeden velrybí život.
Kytovci tak samozřejmě nečiní fotosyntézou, ale mají některé jiné přednosti. Především skrze svou roli v ekosystému velryby dále podporují růst fytoplanktonu. Ve svém okolí dokonce urychlují množení fytoplanktonu násobně. Což je eufemismus pro to, že se fytoplankton živí velrybími výkaly. Navíc mají velryby tu výhodu, že po své smrti typicky klesnou na mořské dno. Zatímco stromy bychom jako metodu vázání oxidu uhličitého museli pohřbívat, velryby totéž gentlemansky činí samy. Dle analýzy IMF tak, zjednodušeně řečeno, jediná velryba zastane práci stovek tisícovek stromů!
Mitigace může mít nejrůznější podobu, a absorbování oxidu uhličitého je jenom jednou z nich. Jiné metody znáte z pořadů jako je tohle nebo… potratů jako tohle. Zároveň platí, že i absorbce oxidu uhličitého je olbřímí úkol. Jak vědí pravidelní čtenáři Vědátora, na to, abychom zvrátili lidský přírůstek oxidu uhličitého, potřebovali bychom zhruba bilion dalších stromů. Což je nárůst o víc jak jednu čtvrtinu oproti současnému stavu.
Současná velrybí populace napříč druhy je odhadována na 1,3 milionu kusů, takže bychom pořád potřebovali miliony velryb navíc. Vtip je v tom, že před zahájením průmyslového lovu bylo v mořích zřejmě kolem 5 milionů velryb. Jinými slovy, návrat na dřívější míru by nejenom mohl výrazně ulehčit stromům, ale i pomoct nám! A to už je rajská hudba pro nejedno ucho!
Bez kapitána Kirka
Neměli bychom nicméně doporučení IMF číst tak, že hned zítra musíme jít pomáhat velrybám v množení či stimulovat je velrybím pornem. A k tomu třeba pohrozit Japonsku, že jim velryby opět vybombardují města, pokud si to otaku svým lovem velryb nerozmyslí.
Co však má smysl, je – v případě, že se shodneme na metodách mitigace klimatických změn – velryby dále chránit a podporovat jejich další přírůstek. Ne k tomu, abychom měli v mořích desítky milionů kytovců! Nebo abychom velryby vnímali jako jediné řešení příbytku oxidu uhličitého. To by byly samozřejmě kraviny jak bič. Ale aby se jejich populace přinejmenším stabilizovala. A časem se i dále navyšovala.
Kytovci obecně se v posledních desetiletích odrazili ode dna v podobě rizika vymření a jejich počet utěšeně stoupá. Děje se tak ovšem primárně díky všeobecnému zákazu jejich lovu. Zákazu, který, pravda, čas od času někdo poruší (včetně Země vycházejícího slunce), ale přesto zjevně pomáhá nejenom velrybám. V součtu by se kytovci mohli stát dílčím pomocným nástrojem omezení oxidu uhličitého spolu s již zmíněným rozumným zalesňováním, rozumným omezením emisí a dalšími efektivními změnami.
Především se ale opět ukazuje, nakolik spolu různé elementy ekosystému úzce a občas překvapivě souvisejí. Lidé mají tendenci klimatické změny vnímat notně zjednodušenou optikou. Často jedna strana sporu tvrdí, že oteplování neexistuje, zatímco druhá stran v oteplování způsobí pozítří apokalypsu. A technicky vzato často ochrana druhů (třeba velryb) ani nesouvisí s tématem klimatických změn. Jenže realita je sérií mnoha, mnoha propojených nádob.
A i na první pohled zbytečná (z perspektivy běžného člověka) snaha Nevyhubit Velryby může mít řadu dobře kvantifikovaných přínosů také pro lidský druh. Kdo ví – možná, že když nebudeme úplně mešuge, velryby nás (i sebe) pomůžou zachránit stejně jako v tom Star Treku IV. A možná k tomu nebudeme ani potřebovat kapitána Kirka.
[Ladislav Loukota]
K těm stromům a klimatu víc taky tuna:
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol – podpořte i vy drobákem mojí snahu informovat o vědě věčně & vtipně a přispějte mi v kampani na Patreonu.
