Debata s lídry eurokandidátky SPOLU: Zemědělská politika musí reagovat na zkušenosti sedláků

Ve čtvrtek 4. dubna 2024 navštívili zasedání Předsednictva Asociace soukromého zemědělství ČR kandidáti do Evropského parlamentu: Veronika Vrecionová, Alexandr Vondra a Ondřej Krutílek. Diskuze se věnovala řadě témat, zejména však tomu, jak rozvinout a posílit systémovou podporu selského stavu v České republice jakožto nezbytné součásti společnosti i ekonomiky. Setkání zástupců Asociace s lídry kandidátky „SPOLU“ tak doplnilo předchozí diskuzi s představiteli evropské kandidátky z hnutí STAN.

Zásadní zprávou je, že všichni kandidáti do Evropského parlamentu, kteří byli na diskuzi se zástupci ASZ ČR, tedy i oba současní europoslanci z frakce Evropských konzervatistů a reformistů Veronika Vrecionová a Alexandr Vondra, opakovaně a jasně vyjádřili svou podporu malým a středním statkům a jejich významu. V samotném programovém prohlášení vlády je zaznamenána podpora rodinných farem jako jeden z cílů koaličních demokratických subjektů. Nyní, když je vláda za polovinou svého působení, je třeba se ohlédnout za uplynulým obdobím a zároveň napnout síly do zbývajícího období. Vzhledem ke složení hostů bylo navíc možné se věnovat možnostem, jak podpořit sedláky na české, ale současně i na evropské úrovni. Ostatně česká a evropská agrární politika jsou úzce propojeny, jak hosté vícekrát na konkrétních tématech připomněli.

Tuto skutečnost zdůraznil například Alexandr Vondra, který vyjádřil přesvědčení, že se Zelenou dohodou pro Evropu se „šláplo na plyn“ v mnoha společenských oblastech, nejenom zemědělské politiky. Podle Vondry je potřeba si uvědomit, že zájmy různých skupin se mnohdy liší a při prosazování vhodných podmínek pro zemědělce je nezbytné hledat spojence i mimo tuzemskou sféru, aby tyto apely nebyly pouze hlasem z Česka. Zároveň je zapotřebí mít na paměti to, že Česko je průmyslovou a exportní ekonomikou, a i tímto prizmatem má smysl posuzovat Zelenou dohodu i případná jednání kupříkladu o zavádění celních bariér na zemědělskou produkci z jiných světadílů. Složitou situaci ve světě a vliv konkurenčního prostředí můžeme lépe zvládnout jako členové EU než jako samotná ČR. Ani zemědělská sféra není oddělena ve vakuu od ostatních ekonomických a politických kontextů, které se proto musí brát citlivě v potaz.

Význam kontextu při posuzování agrárních podmínek hraje svou roli rovněž v debatě o redistributivní platbě. Jaroslav Šebek, předseda ASZ ČR, připomněl, že střední podniky nyní skutečně zažívají náročnou etapu, nicméně tyto problémy mnohem více pramení z jiných důvodů než ze zavedení této povinné podpory určené pro malé podniky. Právě tato perspektiva by podle něj měla být politickou reprezentací jasně komunikována s veřejností. Veronika Vrecionová potvrdila, že je ráda, že se redistribuci podařilo prosadit a uhájit. Financí pro agrární sektor je podle ní dostatek, nicméně je nezbytné hledat správné nastavení k jejich efektivnímu přerozdělení, které již dlouho nefunguje dobře. Na to navázal apel dalšího z hostů, Ondřeje Krutílka, který zdůrazňoval, že od českých sedláků očekávají zpětnou vazbu pro Strategický dialog, který souvisí s novým plánovacím obdobím Společné zemědělské politiky. Významným aspektem společného plánování na evropské úrovni jsou také klimatické cíle, které mají zahrnovat nastavení podmínek s výhledem do roku 2050.

Debata se dostala na samotnou podstatu dotací, v níž Ondřej Krutílek připomněl, že veřejné peníze jsou některým zemědělcům poskytovány jako platba za to, že po nich společnost vyžaduje určité – např. ekologicky ohleduplné – kroky, které jsou environmentálně nezbytné, nicméně ekonomicky mohou být pro samotného zemědělce nevýhodné. Jan Štefl, místopředseda ASZ ČR, uvedl, že je třeba mnohem více zapojit zemědělskou veřejnost do toho, co je v rámci Zelené dohody pro Evropu smysluplné a únosné a jaké plánované změny je naopak nezbytné ještě upravit. České veřejnosti obecně je potřeba vysvětlit Zelenou dohodu pro Evropu a ujasnit, co bude konkrétně znamenat. Například péče o krajinu vykonávaná zemědělcem je společenská objednávka, kterou mají sanovat právě dotační toky. Nicméně zároveň se zemědělci účastní i tržního systému, který je jasně ovlivňován světovými cenami, a zemědělce nelze zatěžovat dalšími a dalšími podmínkami.

Zástupci předsednictva následně ocenili práci vládních představitelů na zlomové novele mysliveckého zákona a také to, že řada členů koalice důsledně prosazuje proevropskou cestu agrárního sektoru, a sice podporu rodinných farem a menších podniků. Jaroslav Šebek proto připomněl, že jedním z podstatných témat, které by si zasloužilo komplexní řešení, je generační předávání rodinných statků. Stát samozřejmě má garantovat prostředí pro existenci všech typů a velikostí podniků, ale měl by umět dát jasně najevo, že rodinné statky jsou páteřním typem hospodářství, který má potenciál přirozeně vytvářet novou generaci do zemědělství, a také, že jsou přirozeným způsobem, jak dlouhodobě pečovat o krajinu a vykonávat potravinovou produkci. „Je potřeba zveřejnit informace o tom, k jakým podnikům dlouhodobě směřovaly dotace, a co reálně přinesly,“ zdůraznil dále Šebek s ohledem na nezbytné informování veřejnosti o reálných procesech v rámci české agrární politiky. Vládní koalice musí srozumitelně a na základě validních dat z ÚZEI vysvětlovat to, jaké změny v rámci zemědělství zavádí a v čem jsou hlavní přínosy těchto kroků.

Všichni účastníci debaty, tedy jak členové Předsednictva ASZ ČR, tak jmenovaní hosté, se shodly, že český agrární sektor musí pracovat na dalších závažných tématech, které je třeba prosadit, a to včetně zastropování dotací a sledování propojenosti podniků. Představitelé ASZ ČR sdělili poměrně jasnou představu o tom, jaké parametry by tato opatření měla mít a jakým způsobem by se mohly zavést. Nicméně zároveň vznesli požadavek na přítomné europoslance, neboť je potřeba prověřit, jak je zajišťováno sledování majetkové propojenosti v zahraničí. Zatímco tento proces v řadě evropských států dávno funguje, v Česku se neustále mluví o tom, že nic takového nejde zavést. Tyto kroky jsou ale potřebné pro funkční přerozdělení dotací a k přiblížení českého agrárního sektoru evropskému standardu. Dobrou zprávou je nicméně fakt, že všichni tři pozvaní hosté, kteří mají nyní možnost ovlivnit politiku evropské i české úrovně, nepochybují o významu rodinných statků a o podpoře, kterou si tato hospodářství zaslouží. Předsednictvo ASZ ČR tedy věří v další konstruktivní spolupráci s lídry demokratických kandidátek (nejen) do evropských struktur.

Mgr. Lukáš Senft, mediální oddělení ASZ ČR