Nový rozpočtový návrh amerického prezidenta Joe Bidena zahrnuje škrty pro některé vesmírné programy NASA, především pro provozní rozpočet sondy Chandra. První krok, který by začal v říjnu 2024, by byl tak drastický, že by vyžadoval propuštění téměř poloviny zaměstnanců observatoře, což by značně omezilo životaschopnost a chod mise.
Další plánované škrty na rok 2026 můžou znamenat celkový zánik observatoře Chandra, které se v roce 2023 podařilo proslavil s objevem nejvzdálenější černé díry, jejíž vzdálenost od Země je neuvěřitelných 31 miliard světelných let.
Zemřel držitel Nobelovy ceny Peter Higgs. Objeviteli „božské částice“ bylo 94 let |
Vědecká komunita a široká veřejnost se ovšem aktivně brání. Vytvořily hnutí #SaveChandra, aby zajistila zachování provozu této důležité družice. Na sociálních sítích se již začaly šířit příspěvky, které vyjadřují veřejnou podporu vesmírnému programu. Jedním z hlavních příznivců pro záchranu teleskopu je i populárně naučný kanál Veritasium.
Thank you @veritasium for calling attention to the US Congress which is in the process of largely defunding the beautiful #Chandra mission. We need to #SaveChandra! https://t.co/sy5HPHdUni
Může fungovat dalších 10 let
Jedním z hlavních argumentů, proč orbitující družici dále financovat je její výborný stav a dostatek paliva na dalších 10 let. Z hlediska astrofyziků by se jednalo o předčasné ukončení úspěšného programu, jenž mohl další desetiletí přinášet průlomová data.
Navíc pro svůj roční provoz observatoř potřebuje 68,3 milionů dolarů, nejméně ze všech velkých observatoří. Pro představu Hubblův teleskop vyžaduje 93,3 milionů dolarů a Webův 162,5 milionů dolarů.
Starshield od SpaceX umožní špehování každého koutu Země v reálném čase |
Od roku 1999 odhaluje neviditelné lešení vesmíru
Chandra byla vypuštěna na palubě raketoplánu Columbia před začátkem nového milénia v roce 1999. Observatoř Chandra, pojmenovaná po známém astrofyzikovi Subrahmanyana Chandrasekharovi, má především za úkol zachytávat detailní snímky a spektra kosmických rentgenových zdrojů. Mezi objekty, které zkoumá, patří rentgenové dvojhvězdy, supernovy, pulzary, aktivní galaxie, mezigalaktická hmota a kvazary
Vědci objevili nejrychleji rostoucí černou díru a nejsvítivější objekt |
Chandra jako první odhalila, že supermasivní černé díry vytvářejí zvukové vlny, které odpovídají nejnižšímu známému hudebnímu tónu, měkké B. Také dopomohla k hlubšímu zkoumání temné hmoty a temné energie, o kterých víme doposud nejméně. Temná hmota má tendenci táhnout vesmír k sobě a temná energie ho naopak rozbíjí. Obrovský posun v tomto odvětví umožnila právě družice Chandra.
