Divadelní noviny Aktuální vydání 8/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

8/2024

ročník 33
16. 4. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 899)

    Kamenná pláž s rachotem přílivu. U divadla hlučí parta mladých jezdců, práskají prkna laminátů. Zmáhám schody. Broukám verše: Vidino divná, přesladká, jsi-li ty člověk nebo pohádka.

    Z hlubin orchestřiště vyvěrá Dvořákova hudba. Hastrman je strejda v rybářském kloboučku, rákosím pobíhají skotačivé žínky. Přivírám oči. Hou, hou, hou, stojí měsíc nad vodou.

    Jevištní vodní říše je velká obdélníková prostora opatřená dveřmi a uzavíratelnými okny.

    V zrcadlení skel zpívá Rusalka: Hastrmánku, tatíčku, než se vody zpění, sečkej se mnou chviličku, ať mi smutno není… Čůrek kapající shůry tvoří na forbíně drobné kalužinky, z orchestřiště je slyšet tiché kváknutí. Ve dveřích se zjevuje mužný princ. Marné je volání Ubohá Rusalko bledá, běda, běda. Nic nezmáhá čarodějčino zaklínání. Árie Měsíčku na nebi se chvěje touhou. Rusalka chvátá v náruč člověka a je stižena kletbou.

    Marné je volání Ubohá Rusalko bledá, běda, běda… Jana Šrejma Kačírková (Rusalka) a Jan Šťáva (Vodník). Foto NdB

    Stěny říše mizí, jeviště se mění v blyštivý zámecký sál s řadou ze stropu visících křišťálových lustrů. Překvapivá proměna je zvládnuta bleskově uprostřed vyznání lásky prince milované víle.

    Lustry září. Rusalka je však němá. Do dění vtrhává korpulentní kněžna. Její ústa chrlí milostné trylky. Princ před ní pokleká. Vodník volá běda, běda a sbor oděný v chvějivý černý hermelín zpívá Květiny bílé po cestě, po cestě všude kvetly… Rusalka pláče. V šatech nevěsty se choulí na desce svatebního stolu. Orchestr hraje polonézu. Mušelínový sbor se chvěje jako ty stvoly rákosu.

    Stěny říše mizí, jeviště se mění v blyštivý zámecký sál. foto NdB

    O přestávce někteří diváci oblékají svršky a mizí.

    Múza se diví: Kam jdou?

    Zřejmě domů. Třeba se jim pohádka nelíbí.

    Barbaři.

    Dodávám: Nešetrní. Zaplatí si a odejdou, fuj!

    Rusalka se vrací do vodní říše. Foto NdB

    Rusalka se vrací do vodní říše. Tatíček hastrman je smutný, čarodějnice jízlivá. Do polotmy proniká pramen hudby. Přichází princ.

    Zní epilog:
    Hochu můj milý, zda to víš, z loktů mých, že se nevrátíš?
    Líbej mne, líbej, mír mi přej!
    Za tvou lásku, za tu krásu tvou, lidská duše, Bůh tě pomiluj!

    Rusalčin hymnus tichne.

    Múza pláče, tleská ve stoje…

    Pěvecký i herecký projev představitelky titulní role Jany Šrejmy Kačírkové byl strhující. Foto NdB

    Zamyšlen opouštím prosklené divadlo. Noc je tmavá, větrná. Mám o čem přemýšlet.

    Sedím v suchu domova. Pod okny kvetou tulipány. Nepatřím mezi staromilce, naopak fandím divadelním experimentům. Radokova inscenace je věru dílem rozporným, vyvolávajícím nadšení i nesouhlas. V uších slyším výkřiky diváka, který o premiéře seděl za mými zády. Hulákal bravo i hrubě hanlivé citoslovce znějící jako zafučení. S tak hlasitým fuj jsem se v divadelním stánku střetl poprvé.

    Uvažuji, co ho k tomu vedlo. Orchestr pod citlivou taktovkou Marko Ivanoviče hrál znamenitě, výkon sboru rozhodně zasloužil obdiv, pěvecký i herecký projev představitelky titulní role Jany Šrejmy Kačírkové byl strhující. Co se mu mohlo nelíbit?! Možná redukce Dvořákovy partitury a úpravy Kvapilova libreta. Snad propojení prvního a druhého jednání v jeden celek. Nebo třeba živočišnost postavy Prince… Anebo… Bůh suď…

    Radokova inscenace je pohádkou jen a jen pro dospělé…

    Radokova inscenace je pohádkou jen a jen pro dospělé.

    Brno – Komín, 9. 4. 2024 

    Národní divadlo BrnoAntonín Dvořák, Jaroslav Kvapil: Rusalka. Hudební nastudování, dirigent Marko Ivanović, dirigent Ondrej Olos, dramaturgie Patricie Částková, režie David Radok, scéna David Radok, kostýmy Zuzana Ježková, světelný design Přemysl Janda, choreogreafie Andrea Miltnerová, Pavel Koňárek. Osoby a obsazení – Rusalka: Jana Šrejma Kačírková, Princ: Peter Berger j. h., Vodník: Jan Šťáva, Cizí kněžna: Eliška Gattringerová j.h., Ježibaba: Václava Krejčí Housková, 1. Žínka: Doubravka Součková j.h.,2. Žínka: Ivana Pavlů j.h., 3. Žínka: Monika Jägerová j.h., Lovec: Tadeáš Hoza. Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB. Premiéra 5. dubna 2024, Janáčkovo divadlo, Brno.


    Komentáře k článku: Mudrování (nejen) nad divadlem (No. 899)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,