Americká Sněmovna reprezentantů o dva roky prodloužila platnost kontroverzního zákona známého jako Section 702 (paragraf 702) a věc nyní míří do Senátu. Jde o část širšího zákona Foreign Intelligence Surveillance Act (FISA) o zahraničním sledování, z něhož významně těží americké zpravodajské služby.
Prodloužení o pět let ve středu sněmovnou neprošlo, prodloužení o dva roky dnes ano, což stanice CNN dává do souvislosti s možným prezidentstvím republikána Donalda Trumpa, který se proti zákonu staví. Fakt, že zákon by Kongres musel opět prodloužit během jeho mandátu, mohl dnes přimět některé kongresmany zvednout ruku pro prodloužení, uvedla CNN.
Dnešní hlasování ve sněmovně se nicméně vymykalo tradičním stranickým liniím; výsledek hlasování byl 273 pro a 147 proti, z toho však proti prodloužení paragrafu 702 zvedlo ruku 88 republikánů a 59 demokratů. Senát má čas do 19. dubna, aby zákon přijal.
Paragraf 702 v zákonu FISA mimo jiné umožňuje americké vládě sbírat určitou zahraniční elektronickou komunikaci od technologických společností jako AT&T nebo Google, a to i bez povolení soudu. FISA vstoupil v platnost už v roce 1978, značnými změnami však prošel po teroristických útocích v USA 11. září 2001, kdy vláda tehdejšího prezidenta George Bushe mladšího chtěla důkladněji sledovat zahraniční hrozby.
Odpůrci zákona dnes argumentují, že americké úřady mohou takto sledovat i elektronickou komunikaci amerických občanů, pokud s nimi podezřelá zahraniční osoba komunikuje, což je podle nich protiústavní.
Až do poslední chvíle dnes nebylo jasné, jaká bude finální podoba zákona, napsal list The New York Times (NYT). Zákonodárci zamítli pozměňovací návrh, podle něhož by agenti Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) a zpravodajští analytici nejprve potřebovali soudní povolení, než by mohli využít americký identifikátor – například americkou emailovou adresu – k vyžádání dotyčné elektronické komunikace. Hlasování o přidání tohoto požadavku skončilo vyrovnaným počtem hlasů 212 ku 212, návrh tedy neprošel.
Obhájci občanských práv uzákonění této povinnosti prosazují již dlouho a argumentují ochranou práv na soukromí Američanů. Úřady zabývající se národní bezpečností naopak tvrdí, že změna by zákon výrazně oslabila. Metodu totiž běžně využívají v rané fázi vyšetřování, když se chtějí dozvědět více podrobností například o telefonním čísle či emailové adrese, která je v kontaktu s potenciálním zahraničním agentem či teroristou, ale zatím nemají dost důkazů pro získání soudního povolení ke sledování.
Americká média dnes při schválení prodloužení paragrafu 702 hovoří o dílčím vítězství pro republikánského předsedu Sněmovny reprezentantů Mikea Johnsona. Ten byl původně odpůrcem prodloužení, názor ale změnil poté, co začal zastávat vyšší pozici v Kongresu a seznámil se s utajovanými informacemi.
„Jako řadový člen (sněmovního výboru pro soudnictví) jsem sledoval případy zneužívání ze strany FBI. Když jsem se ale stal předsedou…a dostal jsem utajovaný brífink, pochopil jsem důležitost paragrafu 702 a FISA pro naši národní bezpečnost,“ uvedl Johnson.
