Posluchači si se studentem Bedřichem Smetanou užívali život plnými doušky

Když Národní muzeum oznámilo v březnu loňského roku vydání prvního svazku plánované kritické edice deníků Bedřicha Smetany muzikoložky Muzea Bedřicha Smetany Olgy Mojžíšové a historika Západočeského muzea v Plzni Tomáše Bernhardta, šlo o výjimečnou událost. Písemné prameny k životu a dílu Bedřicha Smetany, tedy dopisy a deníky, nebyly dosud kompletně vydány. Teprve v posledních letech vyšly první dva svazky kritické edice Smetanovy korespondence, letos vyjde třetí díl. Studentský deník je první z celkem 35 Smetanových deníků a obsahuje především tři roky skladatelova studia na gymnáziu v Plzni v letech 1840–1843. Ve dvou stručných retrospektivách Smetana zachytil na začátku deníku ještě čas svého dětství a mládí před pražským akademickým gymnáziem (1839–1840), na konci deníku pak období po odchodu z Plzně do roku 1847, kdy v Praze ukončil u Josefa Proksche své hudební vzdělání a stanul na začátku samostatné životní a umělecké dráhy. Studentský deník psal Smetana ještě německy, text deníku je vydán paralelně v německém originále a v českém překladu, úvodní studie v češtině, angličtině a němčině přináší podrobný pohled do postupného zpřístupňování Smetanových deníků a na Plzeň Smetanovy doby. Ve středu 10. dubna se s těmito skladatelovými zápisky mohli seznámit posluchači v plzeňském Domě hudby v rámci 44. ročníku festivalu Smetanovské dny na komponovaném pořadu „Tanec nechyběl…“ Vzpomínka na Plzeň – studentský deník Bedřicha Smetany, který spojil ukázky z deníku se Smetanovými skladbami z tohoto období. Jedná se o českoněmecký projekt, na němž se podílí řada tuzemských a německých institucí. Uveden je kromě Plzně a Prahy také v Řezně, Mnichově, Berlíně a Výmaru.

Před vlastním pořadem představili tvůrci edice posluchačům Smetanovy deníky ze tří hledisek – Václav Petrbok (AV ČR, Ústav pro českou literaturu) je přiblížil z aspektu literárního, Olga Mojžíšová poutavě seznámila publikum s rolí hudby v dobách Smetanova plzeňského studia a Tomáš Bernhardt zajímavě hovořil o tehdejší Plzni, jejích proměnách a charakteru plzeňské společnosti. Po těchto úvodních odborných slovech už bylo možné se zaposlouchat do Smetanových textů a jeho hudby.

Ukázky z deníků poutavě, s příkladnou dikcí a přednesem četl herec Svatopluk Schuller, odborným komentářem je doplňovala Olga Mojžíšová. Díky Schullerově interpretaci nic z přečteného nezanikalo, posluchači se náhle ocitli o dvě století zpět a prožívali s mladičkým Bedřichem jeho studentské radovánky i lásky až k jeho celoživotnímu okouzlení Kateřinou Kolářovou, později jeho první manželkou. Deník byl skutečně Smetanovým osobním důvěrníkem, Smetana se na něj obrací jako na svého přítele. Díky němu lze nahlédnout hluboko do osobnosti Smetanovy, uvědomit si jeho povahové rysy – jeho citovost, vroucnost a sílu prožitků, seznámit se s jeho názory, poznat a uvědomit si jeho bezvýhradnou oddanost hudbě; samozřejmě se v deníku odkrývá i jeho soukromí. Co je na denících mimořádně cenné, je jejich svědectví o životě tehdejší společnosti. Jsou skutečným historickým pramenem k ucelenému pohledu na ni a k jejímu poznání. Smetanovy texty překvapivě zasahují posluchače také svou vysokou literární kvalitou – ukazují, že Smetana byl i jako spisovatel velmi nadaný, byl výtečným stylistou. Jeho zápisky jsou neuvěřitelně čtivé, vtipné, s přirozeným citem pro proporce textu – a to se jedná “jen” o deníky, o žádné zamýšlené a plánované literární dílo!

Ukázky byly do pořadu tematicky vybrané velmi dobře, promítly se v nich všechny tyto stránky, bylo by však prospěšné častěji je proložit hudebními čísly.

V podání Marka Kozáka zazněly v průběhu večera drobnější Smetanovy skladby, leč dobře známé a oblíbené – Polka g moll, č. 2 z cyklu Tři poetické polky, op. 8 (1848–1854), Louisina polka (1840), Vzpomínka na Plzeň (1843), z Bagatel a Impromptus, op. 6 (1844) tři skladby Nevinnost, Sklíčenost a Láska; celý pořad uzavřela působivá skladba Pensée fugitive (1845), kterou Smetana věnoval hraběnce Thunové, v jejíž rodině působil jako učitel hudby. Marek Kozák i v těchto několika krátkých kusech potvrdil svoji vysokou technickou virtuozitu a výtečný úhoz. Hrál kultivovaně, zvukově vyrovnaně a díla provedl s porozuměním, s pečlivě volenou dynamickou škálou odpovídající charakteru skladeb. Smetanova hudba zněla v jeho podání plně přesvědčivě.

Součástí hudebních vstupů byly i písně na německé texty, kterých Smetana napsal celkem pět, čtyři ještě za dob studia u J. Proksche. Z nich byly uvedeny na plzeňském koncertě tři: Liebchen’s Blick (1846; text B. Breiger), Lebewohl! (1846; W. Melhop) a Einladung (1846; J. G. Jacobi). Jejich nesmírně bohatá melodika odkazuje k R. Schumannovi, je však přitom ryze smetanovská – písně jsou působivými kompozicemi, silně emocionálními a hudebně sugestivními. Při prvním provedení roku 1886 v Praze zpíval všechny tyto rané písně basbarytonista Leopold Stropnický, pěvec Prozatímního divadla, kam jej angažoval B. Smetana, později Národního divadla. Úspěšně byly provedeny na Smetanovských dnech 2022 (R. Sehnoutková, T. Kořínek, klavír I. Pařík) i v cizině (Cambridge 2022, Ann Liebeck, klavír I. Pařík). Nyní je interpretoval mladý německý tenorista Thoma Jaron-Wutz, stojící na prahu své kariéry. V Plzni vystoupil zřejmě v indispozici. Písně provedl značně nevyrovnaně úzkým, málo znělým hlasem s nejistými vyššími tóny a s malou srozumitelností zpívaného textu. Marek Kozák potvrdil, že je i pěvcům výborným partnerem, Jaron-Wutze doprovázel velmi decentně, s pěvcem byl v přesné souhře, nicméně proniknout do krásy Smetanových písní nebylo za této pěvecké interpretace možné. Ocenit jejich hudební kvalitu mohli posluchači jen v několika málo okamžicích, kdy melodie zaznívaly ze sólového klavíru.

Celkově zdařilý pořad přinesl půvabnou Smetanovu klavírní tvorbu v působivém podání a nabídl pohled do “hlubin Smetanovy duše”. Především však inspiroval k četbě. Tuto vědeckou publikaci je možné zakoupit prostřednictvím běžných knihkupeckých sítí, vázaný výtisk ovšem přijde na cca 1.000 – 1.100 Kč, e-kniha zhruba na polovic. Pro běžnou čtenářskou obec by bylo nejlepší, kdyby kniha vyšla česky jako beletrie v přístupnější formě. K popularizaci Smetanovy osobnosti a jeho díla by nepochybně přispěla výraznou měrou, a přinejmenším v Plzni by taková kniha šla jistě dobře na odbyt. Deníky umožňují čtenářům vrátit se do Plzně 19. století, do jejích měšťanských salónů, koncertních sálů, podniknout výlety do okolí, plout po jejích řekách – zkrátka se studentem Bedřichem Smetanou užívat život plnými doušky. Stojí to za to!

Smetanovské dny: Vzpomínka na Plzeň – studentský deník Bedřicha Smetany
10. dubna 2024, 19:30 hodin
Dům hudby, Plzeň

Program
Polka g moll, č. 2 z cyklu Tři poetické polky, op. 8
Louisen-Polka / Louisina polka (1840)
Erinnerung an Pilsen / Vzpomínka na Plzeň (1843–1844)
Bagatelles et Impromptus / Bagately a Impromptus, op. 6 (1844):
č. 1 L´innocence / Nevinnost,
č. 2 L´abbattement / Sklíčenost,
č. 7 L´amour / Láska
Pensée fugitive (1845)

Účinkující
Marek Kozák: klavír
Thoma Jaron-Wutz: zpěv
Svatopluk Schuller: moderace/přednes