Želvušky & Prališky – Týden ve vědě 8. až 14. dubna 2024
Žeň objevů k nám dorazila tento týden – od pravěkých možná-domestikovaných lištiček přes nastřelování superschopností želvušek až po vývoj kosmického robohada je nad čím kroutit hlavou!
Schopnosti želvušek byly nastřeleny lidským buňkám (v laboratoři). Gel obsahující želvuščí protein CAHS D úspěšně ochránil lidské buňky před nedostatkem vody.
Kámen ve tvaru kosočtverce by mohl být nejstarším známým zvířecím vyobrazením. Nedávná studie naznačuje, že prvním zvířetem, které kdy člověk zobrazil, mohl být rejnok. Nalezen byl poblíž jihoafrické jeskyně Blombos, známé svým starověkým uměním.
Hlasový engine OpenAI přesvědčivě napodobuje lidské hlasy. OpenAI představuje model, který dokáže z krátké nahrávky napodobit jakýkoli hlas – prozatím není uvolněn pro veřejné užití.
První potvrzená superzemě s trvalou noční stranou: LHS 3844b. Vědátoři potvrdili existenci planety LHS 3844b, která je na jedné straně trvale ve stavu dne a na druhé v noci.
Zažili jsme nejteplejší březen od počátku měření. Oproti předprůmyslové době byl poslední březen teplejší o 1,68 °C, pokračuje tak nečekaně rapidní oteplování, kterým se vyznačoval také minulý rok. Současné modely s takto rychlým růstem nepočítaly.
Robot inspirovaný hadem vyvíjen pro hypotetický průzkum měsíce Enceladus. NASA testuje nového robota nazvaného Exobiology Extant Life Surveyor (EELS), který je určen k hledání života v ledových hlubinách Saturnova měsíce.
Bottom
Neolitická plavidla byla nečekaně vyspělá. Středomořské čluny staré 7 000 let byly postaveny z více druhů dřeva a měly několik relativně pokročilých nápadů posilujících odolnost trupu.
Saudské experimentální město Neom bude zřejmě o 98,6 % kratší. Původní plán na 170 km město bude podle neoficiálních (ale značně rozumně znějících) informací redukován na 2,4 km.
Zvířata reagují při zatmění Slunce podivně. Pozorování během nedávného zamění zahrnovala gorily, které šly spát, plameňáky, kteří se shlukovali a dělali hluk, a kojoty, kteří vyli.
Rituální oběti byly v neolitické Evropě zřejmě nemálo rozšířené. Analýza 20 ostatků na 14 nalezištích od Španělska po Česko z doby 7400 až 5550 let nazpět ukazuje na široké rozšíření praktiky.
Dávní Jihoameričané mohli domestikovat lišky dřív než psy. Nálezy v Argentině naznačují hluboké pouto mezi lidmi a liškami – svědčí o něm pohřeb lišky v lidském hrobě z doby před asi 1 500 lety, přičemž neexistují známky toho, že by zvíře bylo využíváno jako potrava.
Staří Egypťané možná považovali Mléčnou dráhu za bohyni Nut. Astrofyzik simuloval vzhled galaxie, jak by byla viditelná z Egypta před 4 000 lety – výsledek se shoduje s popisy nalezenými ve starověkých egyptských textech.
Bonusy
Pokec jsme nestihli, bo Ladislav učil studenty popularizaci na sítích a JaRon jel popularizovat naživo na Bozacon & do hvězdárny Valašské Meziříčí.
TÉMA TÝDNE: Suchý led může být dobrý sluha, ale zlý pán. Suchý led je stále přece jenom oxid uhličitý. A jeho vdechování ve větším než běžném množství může vést ke smrti. Nejde přitom o nepředstavitelný scénář.
A včil do videosekce
Na našem youtubovském kanálu jsme tento týden dali videa: krom tradičního týdne ve vědě s hostem Martinem Rotou také novinky o čínském pokroku v budování analogu Falconu 9 (viz výš) & možném dávném skoro-vyhynutí lidstva & magnetismu černoděr (viz níž), plus závěrem minutku o zajímavém potopeném městě Pavlopetri!
[red]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz
