„Nyní je čas připravit se na válku důkladněji než kdykoli předtím,“ prohlásil severokorejský vůdce na návštěvě vojenské univerzity. Podle něj je potřeba reagovat na „nejistou a nestabilní vojenskou a politickou situaci“ ve světě.
Severní Korea ve svých výrocích přitvrzuje už delší dobu. Japonsko, které považuje za jednoho ze svých hlavních nepřátel vedle Jižní Koreje a USA, také silně znervózňuje opakovanými testy balistických střel. V posledních letech vystřelila směrem k Japonsku desítky raket, v únoru jedna skončila v blízkosti japonské výlučné ekonomické zóny.
I proto si teď Japonci více pořizují bunkry, uvádí stanice France 24. Ač to není levná záležitost – takový, do kterého se vejde pětičlenná rodina, přijde na skoro 3 miliony jenů (přes 450 tisíc korun).
Zlepšení vztahů záleží na Japonsku, řekla Kimova sestra k možnému summitu zemí |
„V případě útoku se může radioaktivní spad šířit větrem, lidé tak riskují vystavení se radiaci. Uvnitř bunkru ale budou v bezpečí,“ upozorňuje Jošimitsu Kojano, výše postavený manažer společnosti Nao Engineering, jež prodává od roku 2021 kryty nazvané Crisis-1.
Firma zaznamenala výrazný nárůst poptávky po vypuknutí války na Ukrajině. Japonsko má s Ruskem dlouhodobě napjaté vztahy a v konfliktu se přidalo na stranu Kyjeva, na což ruští představitelé reagovali výhrůžkami, přičemž zmiňovali i možnost použití jaderných zbraní.
Na Kurily dáme nové zbraně, spáchejte seppuku, vzkázal Medveděv Japoncům |
Jednou z těch, které zhoršená bezpečnostní situace přinutila ke koupi bunkru, byla Megumi Morohoši. „Spouštěcím mechanismem byla probíhající invaze na Ukrajinu a tato situace, kdy se ptáme, kdy nebo jestli spadne severokorejská raketa. Začala jsem přemýšlet, jestli by nebylo dobré mít kryt.“
Tokijská iniciativa
Japonské noviny Jomiuri šimbun na počátku tohoto roku informovaly, že Tokio hodlá v příštím fiskálním roce vybudovat podzemní kryt, v němž by obyvatelé mohli zůstat po delší dobu. Zařízení má být vybaveno potravinami, vodou, ventilačním zařízením, nouzovými zdroji energie a komunikačními zařízeními.
Jelikož náklady na údržbu takového nouzového přístřešku se vyšplhají na stovky milionů jenů, Tokio na vybudování takových zařízení po celém území města hledá dostatečné prostředky. Doufá, že s jejich zřizováním vypomůže soukromý sektor, například výstavbou podzemních prostor schopných proměnit se na kryty. Vláda chce poskytnout finanční příspěvky těm obcím, které takové přístřešky vybudují.
Spojenci až na Měsíc. Amerika leští svou letadlovou loď jménem Japonsko |
Japonsko má 56 tisíc protiatomových krytů. Existují ale obavy, že nejsou vhodné pro dlouhodobější pobyt.
K podpoře výstavby soukromých bunkrů vyzvala i nezisková organizace Japonská asociace jaderných krytů. Ta přišla s vlastním modelem protiatomového krytu, aby o nich zvýšila povědomí. Zájemcům nabízí možnost prohlídky s cílem podpořit vlastní iniciativy.
