Praktici potřebují více legislativních pravomocí pro efektivní léčbu chronických nemocí u pacientů z bývalého východního bloku.
Lékaři v České republice, Polsku a také na Slovensku si jsou jednotní v názoru, že potřebují větší pravomoci pro léčbu chronických onemocnění jako jsou selhání srdce, ledvin nebo diabetes. Na konferenci v Praze diskutovali o tom, jak čelit vysokým počtům pacientů s těmito nemocemi, které jsou v postkomunistických zemích výrazně vyšší než v západních státech. O této problematice informoval náš zdravotnický magazín Mgr. Vojtěch Šprdlík z MaVe PR.
Zástupci lékařů zdůraznili potřebu větších investicí do prevence a včasného záchytu nemocí. Podle nich by posílení pravomocí mělo jít ruku v ruce s možností předepisovat moderní léky, které by mohly zabránit dalšímu rozvoji těchto nemocí.
„S chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem 2. typu se v Česku potýkají statisíce lidí. Celosvětově je takto nemocných přes miliardu a asi 20 milionů osob na tyto choroby zemře. Česká republika, Polsko a Slovensko i 30 let po pádu železné opony stále bojují s vysokým výskytem kardiovaskulárních a metabolických onemocnění,“ prohlásil předseda Sdružení praktických lékařů (SPL) MUDr. Petr Šonka.
I když se podle něj situace pomalu zlepšuje, stále se nedaří dohnat země na západ od nás. Jak se experti z Česka, Polska a Slovenska shodli, situaci by pomohlo posílení role praktiků, především aby mohli včas zachytit rizikové pacienty, kteří k jedné z chorob směřují. Nutné je podle nich také péči lépe koordinovat – praktici by v tomto ohledu měli fungovat jako „manažeři“ péče o pacienty.
„Pracujeme intenzivně na změně náplně preventivních prohlídek, abychom uměli tato onemocnění dříve zachytit. Jen to ale nestačí. S lidmi, kteří jsou v riziku, musíme být schopni něco dělat, a k tomu nám chybějí kompetence. Především možnost předepisovat moderní léky, které by rozvoji nemocí zabránily. Stejný problém řeší kolegové na Slovensku a donedávna i v Polsku, kde už ale praktici mohou předepisovat veškeré moderní léky bez omezení,“ zmínil na jednání MUDr. Šonka.
Zpočátku je totiž možné vzniku nemoci zabránit – když například pacient spolupracuje a změní dosavadní nezdravý životní styl. Nebo nemoc o několik let oddálit tím, že se zavčas nasadí léky, které ji zkrotí.
„Dnes už máme prostředky, jak sledovat, zda u rizikového jedince nedochází k selhání ledvin, k rozvoji cukrovky nebo srdečnímu kolapsu,“ dodal MUDr. Šonka. Polští, slovenští a čeští praktici se podle něj nachází v přibližně stejné situaci.
„Po téměř 60 letech sovětského modelu poskytování zdravotní péče je třeba dát všeobecným lékařům co nejvíce kompetencí k tomu, aby mohli poskytovat péči, která bude komplexní. Na tomto poli s českými a polskými kolegy sdílíme společnou minulost a dědictví v podobě vysokého počtu pacientů s chronickým selháním ledvin, srdce nebo s diabetem. Řešení v jednotlivých zemích se ale mírně liší, proto se navzájem stále inspirujeme a intenzivně si předáváme zkušenosti,“ vysvětlil MUDr. Peter Lipovský, viceprezident Slovenské spoľočnosti všeobecného praktického lekárstva.
Polští praktičtí lékaři například v reakci na vlnu nových pacientů již druhým rokem zavádí tzv. koordinovanou péči, kdy má praktik větší pravomoci v oblasti diabetologie, kardiologie, endokrinologie, pneumologie a nefrologie. „Dobře zavedená koordinovaná péče představuje velmi dobrý model pro fungování primární péče. S rostoucím počtem pacientů trpících cukrovkou, hypertenzí nebo jinými civilizačními chorobami jsou taková řešení stále důležitější. Stárnoucí společnosti nebudeme moci poskytovat péči pouze s využitím ambulantních specialistů,“ řekl Dr. Aleksander Biesiada z Polské společnosti rodinného lékařství.
Podle prof. MUDr. Michala Vrablíka, Ph.D., předsedy České asociace preventivní kardiologie, často jedno z civilizačních onemocnění provází, podmiňuje a zhoršuje druhé. „Až 60 % lidí se srdečním selháním trpí zároveň selháním ledvin. Přibližně 37 % pacientů s diabetem má chronické onemocnění ledvin a 44 % osob se selháním srdce má zároveň cukrovku 2. typu. Všechno má navíc stejného jmenovatele – věk, obezitu, vysoký tlak a aterosklerotické onemocnění tepen. Tito pacienti také mívají vysoký cholesterol nebo depresi,“ popisuje prof. Vrablík. Jak dále uvádí, na vině je špatná zdravotní gramotnost a často i postoj zakořeněný z minulých dob – „o mé zdraví se stará lékař, ne já“. „V Česku se pořád hodně kouří, jsme 2. až 3. v Evropě v konzumaci alkoholu, málo se hýbeme a nejíme dost ovoce a zeleniny. Celkem 66 % Čechů trpí nadváhou a obezitou. Máme tady 2,5 milionu lidí s vysokým tlakem, 1,2 milionu osob s cukrovkou a 85 % dospělé populace s dyslipidemií,“ pokračuje prof. Vrablík a připomíná, že výhled do budoucna není o nic růžovější – 33 % dětí má nadváhu a obezitu a u značné části adolescentů je stále populární kouření.
