Vrbětice po výbuchu v říjnu 2014. Areál bývalého vojenského muničního skladu. Foto: ZDENĚK NĚMEC / MAFRA / Profimedia

Kauza Vrbětice ještě neskončila. Špionská expozitura na ruské ambasádě ano

Napsal/a Robert Břešťan 16. dubna 2024
FacebookTwitterPocketE-mail

ANALÝZA. Když v říjnu 2014 v moravských Vrběticích exploze v muničním skladu zabila dva pracovníky zbrojní firmy Imex Group, mělo se to sice za tragédii, ale za nešťastnou náhodu. Pohled na ni se zcela změnil až před třemi lety, kdy tehdejší vláda Andreje Babiše zveřejnila třaskavou informaci o tom, že za akcí stáli důstojníci ruských tajných služeb. České vztahy k Rusku to proměnilo k nepoznání. Prověřování kauzy se ale chýlí k závěru až nyní.

Seznam osob, které ještě před třemi lety působily na ruské ambasádě v Praze, působí dnešníma očima až neuvěřitelně. Personálně přebujelé velvyslanectví bylo sídlem ruské (středo)evropské špionáže a počet lidí na diplomatickém seznamu se dlouhodobě pohyboval kolem 140. Byly ale časy, kdy se spolu s osazenstvem konzulátů v Brně a v Karlových Varech blížil číslu 200.

Pracovníci ruské ambasády vykazovali mnohé jiné než diplomatické aktivity. Kontrarozvědka BIS na to opakovaně upozorňovala, čas od času byl z Prahy nějaký jednotlivý ruský „diplomat“ vyhoštěn. Recipročně pak ale musel domů odcestovat příslušný počet osob z české ambasády v Moskvě.

Právě tahle očekávaná odveta vůči personálně nesrovnatelně menší české ambasádě v Rusku byla dlouho oficiálním argumentem, proč nelze kremelskou expozituru v Praze radikálně omezit. To se změnilo až před třemi lety – s novými informacemi v kauze Vrbětice.

Na zvláštní tiskové konferenci tehdy premiér Babiš a ministr vnitra Hamáček oznámili, že za akcí stáli agenti ruské vojenské rozvědky GRU Alexandr Miškin a Anatolij Čepiga. Stejní muži, kteří v roce 2018 v britském Salisbury otrávili bývalého agenta FSB Sergeje Skripala.

„Dnes je početní stav na našich ambasádách srovnán, o což jsme usilovali desítky let. A má to velmi zásadní vliv na bezpečnost České republiky.“

České vyšetřovatele podoba pachatelů „trkla“ až se zpožděním. Podle vyjádření ředitele Národní centrály proti organizovanému zločinu Jiřího Mazánka pro Český rozhlas původní vyšetřovatelé pochybili a až při prověrce spisu se mozaiku podařilo složit až poté, co případ v roce 2019 převzal nový policista.

Obviněn nebyl (zatím) nikdo

Od ledna 2020 už bylo spojení výbuchu s působením ruských agentů jedinou vyšetřovací verzí. Nadále ale platí, že v kauze nebyl nikdo obviněn.

„Ve věci neprobíhá vyšetřování, ale prověřování. To znamená, že věc je ve fázi, kdy není trestně stíhána žádná osoba,“ vysvětlil na dotaz HlídacíPes.org státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Brně a mluvčí Hynek Olma s tím, že nyní „jsou činěny kroky ke skončení věci“.

Podobně se nedávno vyjádřil i ředitel BIS Michal Koudelka: „Prověřování všech okolností výbuchu nadále pokračuje. Je to ale již mimo BIS, vše má v rukou policie a státní zástupce a případ by měl být brzy uzavřen.“

Podle týdeníku Respekt posun v případu komplikoval fakt, že do spisu přibyly některé utajované dokumenty a dozorující zlínský státní zástupce Martin Malůš musel čekat na přidělení bezpečnostní prověrky na stupeň tajné.

Případ je veden jako podezření ze spáchání trestného činu obecného ohrožení, zda bude nakonec někdo obviněn, je však – s ohledem na státní příslušnost pachatelů a jejich návrat do Ruska – nejisté.

Podle aktuální diplomatické listiny mají Rusové v Praze v diplomatickém sboru dlouho přesluhujícího velvyslance Alexandra Zmejevského plus pět dalších lidí.

Vrbětice každopádně české vztahy s Ruskem silně proměnily. V „prvním kole“, po dubnu 2021, muselo Česko nuceně opustit nejprve osmnáct pracovníků ruského velvyslanectví. Kolotoč vzájemného vyhošťování pak vedl k tomu, že se počet lidí na obou ambasádách ustálil na rovnovážném počtu pouhých šesti diplomatů.

„Dnes je početní stav na našich ambasádách srovnán, o což jsme usilovali desítky let. A má to velmi zásadní vliv na bezpečnost České republiky,“ říká ředitel BIS Michal Koudelka.

Podle aktuální diplomatické listiny mají Rusové v Praze v diplomatickém sboru dlouho přesluhujícího velvyslanec Alexandra Zmejevského plus pět dalších lidí. Stejný počet vykazuje i česká ambasáda v Moskvě. S tím rozdílem, že „ten sedmý“, velvyslanec Vítězslav Pivoňka, je dlouhodobě v Praze.

Ministerstvo zahraničí připouští, že život českých diplomatů v současné Moskvě není za stávající situace snadný. „Kolegyně a kolegové na zastupitelském úřadu v Moskvě působí – už z podstaty stávající situace a kvůli prohlášení Česka za ,nespřátelený‘ stát – ve velmi náročném prostředí, s potenciálními riziky. Detaily z bezpečnostních důvodů nekomentujeme,“ říká mluvčí MZV Mariana Wernerová.

Na ose ministerstvo zahraničí – vláda – prezident se nyní řeší, zda, případně kdy odjede do Moskvy nový řádný velvyslanec. Dá se předpokládat, že kvůli zachování parity by pak ale jeden ze současných českých diplomatů musel domů.

Revize vztahů s Ruskem

V důsledku Vrbětic (a posléze i ruské agrese vůči Ukrajině) ale nezůstalo jen u personálií. V červnu 2021 ministerstvo zahraničí například předalo ruské straně diplomatickou nótu požadující plnou náhradu škod způsobených výbuchem ve Vrběticích.

V ní konstatovalo, že „jednání příslušníků ruské vojenské zpravodajské služby GRU v roce 2014 představuje porušení mezinárodního práva přičitatelné Ruské federaci“ a vznikla tím mezinárodněprávní odpovědnost.

„Z toho plyne mimo jiné povinnost Ruské federace do budoucna takový čin neopakovat, poskytnout ČR odpovídající ujištění a záruky a rovněž plnou náhradu škod způsobených tímto mezinárodně protiprávním činem. Ruská federace na výzvu nereagovala a za současného stavu MZV bohužel v zásadě nedisponuje prostředky, jak ,razantnějšími kroky‘ vynutit odpovědnost Ruské federace,“ komentuje to mluvčí Wernerová.

Na straně Ruské federace dochází k bezdůvodnému obohacení z titulu bezplatného užívání pozemků v rozporu s původně vymezeným účelem.

Nová česká vláda v lednu 2022 vztahy s Ruskem zabudovala i do svého programového prohlášení a slíbila „provedení revize vztahů s Ruskem“. Ta byla schválena 21. června 2023 a postupně se naplňuje.

Česko mimo jiné pozastavilo vstup do země Rusům se schengenskými vízy za účelem turistiky, sportu nebo kultury, podílí se aktivně na sankcích proti Rusku a představilo i vlastní vnitrostátní sankční seznam zaměřený na ruské občany a jejich působení v ČR.

Česko také po desetiletích vystoupilo z – s Ruskem silně spojené – Mezinárodní investiční banky i Mezinárodní banky hospodářské spolupráce a podporuje zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese spáchaný vrcholnými představiteli Ruska.

Kromě toho se Česko snaží vyřešit i majetkové vztahy a chce docílit toho, aby Rusko platilo nájmy za pozemky v majetku ČR, které dlouhodobě bezplatně využívá. „Některé z nemovitostí jsou dokonce zjevně využívány ke komerčním účelům a na straně Ruské federace tak dochází k bezdůvodnému obohacení z titulu bezplatného užívání pozemků v rozporu s původně vymezeným účelem,“ upozornila čeká vláda.

K tématu proběhlo několik kol debat, jež ale skončily poté, co Rusko vojensky napadlo Ukrajinu. Česká republika se pak obrátila na soud. „Žaloba byla podána 26. 7. 2023 k Městskému soudu v Praze, zatím nebylo nařízeno jednání,“ říká za MZV Mariana Wernerová.

Nový most jako odškodnění

Pokud jde o samotné Vrbětice, celý areál muničních skladů o rozloze asi 360 hektarů patří státnímu Vojenskému technickému ústavu a o okolní lesy se starají Vojenské lesy a statky.

Lidé v okolí Vrbětic i blízké obce zasažené výbuchem, respektive následnými opatřeními, od státu získali odškodné. Největší nárok měla obec Vlachovice, jež inkasovala přes 116 milionů, nejméně obec Haluzice – necelých 16 milionů korun.

Jednorázové odškodnění ve výši 59 milionů Kč dostal  Zlínský kraj, který pak za část z těchto peněz nechal na krajské silnici u Vrbětic postavit nový most. Ten starý byl v havarijním stavu kvůli přejezdům těžké techniky při likvidaci následků výbuchu. 

Pro lidi v okolí se suma odškodného pohybovala mezi 15 tisíci až 90 tisíci korunami na hlavu podle míry újmy, kterou v souvislosti s výbuchem muničního skladu utrpěli.

Vloni v únoru médii proběhla zpráva, že by v areálu muničních skladů mohla firma Colt CZ začít vyrábět granáty.  Výroba na místě, které vešlo do dějin tuzemské politiky, diplomacie, kriminalistiky i tajných služeb, ale dosud nezačala.

Pop-up mobil Mobile (207451)
SMR mobil článek Mobile (207411)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-2)
SMR mobil článek 2 Mobile (207416-3)
SMR mobil pouze text Mobile (207431)

Líbil se vám tento text? Pokud nás podpoříte, bude budoucnost HlídacíPes.org daleko jistější.

Přispět 50 KčPřispět 100 KčPřispět 200 KčPřispět 500 KčPřispět 1000 Kč

LockPlatbu on-line zabezpečuje Darujme.cz

Skyscraper 2 Desktop (211796-4)