Nejúčinnější způsob, jak se zbavit cukru

Toto je 13. část seriálu „Dokonalý průvodce, jak se zbavit cukru“

V této sérii se budeme zabývat správnými a špatnými sladidly, odhalíme nečekané výsledky vyřazení cukru a objevíme nejlepší způsob, jak toho dosáhnout.

Možná jste přemýšleli o omezení cukru nebo dokonce o jeho úplném vyřazení z jídelníčku. Jak přesně byste to ale měli udělat a hlavně, jak můžete dosáhnout hlavního cíle, kterým je překonání nadměrné chuti na sladké?

V letech 2005 až 2009 obsahovalo nejméně 74 % balených nebo zpracovaných potravin přidané cukry. I když nemáte ve zvyku jíst sladkosti, můžete neúmyslně konzumovat cukr v nadměrném množství. Přidané cukry mají například desítky názvů, takže i přes čtení etiket se složením nemusíte vědět, že je konzumujete.

Přesto není odvykání cukru nemožné. Mnozí lidé se potýkají s problémy ne kvůli tomu, že by nedokázali přestat, ale protože nevědí jak, nebo si stanovují příliš ambiciózní cíle.

Můžete si proces rozdělit na jednotlivé kroky. Nejdříve cukr omezit, poté se ho úplně zříci a nakonec překonat chuť na sladké.

Výhody tohoto přístupu se neliší od bezprostředního zřeknutí se cukru. Doktor Jason Fung, nefrolog specializující se na léčbu cukrovky 2. typu a přerušovaný půst, jej přirovnal k plavání. Někteří dávají přednost pozvolnému vstupu do vody, aby se přizpůsobili její teplotě, zatímco jiní se do ní hned ponoří. Oba přístupy mohou dosáhnout stejného konečného cíle.

„Stejně jako radíme lidem s jakoukoli jinou závislostí,“ řekla deníku The Epoch Times Jessica Russoová, klinická psycholožka z Filadelfie s doktorátem z psychologie, „každý den jednoduše o trochu snižte příjem cukru.“

„Proces odvykání cukru je o změnách ve vnímání chuti,“ řekl Lorenzo Cohen, profesor a ředitel programu integrativní medicíny na MD Anderson Cancer Center, v rozhovoru pro The Epoch Times. Jakmile si to lidé osvojí, postupně zjistí, že i potraviny s velmi malým množstvím cukru chutnají poměrně sladce, a v těle dojde k nečekaným změnám.

Deník The Epoch Times vyzpovídal více než desítku odborníků a prozkoumal vědecké studie, aby sestavil nejúčinnější metody odvykání cukru.

Krok č. 1: omezení příjmu cukru

Vyvarování se potravinám s vysokým obsahem cukru

Čtení etiket je často prvním z návyků, který si mnoho lidí osvojí, když přestanou konzumovat cukr nebo začnou držet dietu. Při čtení etiket je třeba se zaměřit na dva klíčové aspekty: seznam složek a obsah cukru na 100 gramů nebo porci.

„Existuje více než 60 různých názvů pro cukr,“ řekla deníku The Epoch Times Amy Gonzalezová, registrovaná dietoložka.

Patří mezi ně ječný slad, dextróza, sacharóza a rýžový sirup.

Gonzalezová uvedla, že z přidaných cukrů jsou pro organismus škodlivější ty s vysokým obsahem fruktózy, jako jsou kukuřičný a agávový sirup. Ty mohou poškozovat činnost jater a vést k inzulínové rezistenci.

„Potravinářský průmysl dává do našich potravin všechny tyto formy cukrů a uvádí na obalu jejich chemické názvy,“ napsala Laura Schmidtová, profesorka zdravotní politiky na Kalifornské univerzitě v San Francisku, v e-mailu pro The Epoch Times. „To je pro lidi matoucí.“

Schmidtová se podělila o jednoduchý způsob, jak rozpoznat cukr. Hledejte chemické názvy končící na „óza“, například laktóza (cukr v mléce). Je pravděpodobné, že označují cukr.

A další tip: „Pokud má výrobek více než pár ingrediencí a některé z nich zní neznámě, prostě ho nejezte,“ dodala.

Dokonce i v potravinách, které nemají sladkou chuť, jako jsou krekry nebo salátové dresinky, můžete ve složení najít cukr.

Jedna polévková lžíce kečupu Heinz Tomato Ketchup (17 gramů) obsahuje 4 gramy přidaného cukru. Big Mac z McDonald’s obsahuje 7 gramů přidaného cukru. Ve velkém Big Mac menu (s velkou Coca-Colou a velkou porcí hranolek) dosahuje celkový obsah přidaného cukru 84 gramů. Cukr mohou obsahovat i bramborové lupínky a další slané pochutiny.

Podle amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) platí, že pokud je přidaný cukr v každé porci potraviny nižší než 5 % denní dávky – 50 gramů denně při dietě o 2 000 kaloriích – je považován za výrobek s nízkým obsahem přidaného cukru. Pokud přesáhne 20 %, považuje se za výrobek s vysokým obsahem přidaného cukru.

Podle britské Národní zdravotní služby (NHS) jsou potraviny s méně než pěti gramy cukru na 100 gramů klasifikovány jako potraviny s nízkým obsahem cukru, potraviny s obsahem cukru od pěti do 22,5 gramů jsou klasifikovány jako potraviny se středním obsahem cukru a potraviny s obsahem cukru vyšším než 22,5 gramů spadají do kategorie s vysokým obsahem cukru.

Doktorka Becky Gillaspyová, chiropraktička a autorka knihy Zero Sugar / One Month (Nula cukru / jeden měsíc), navrhuje jednodušší přístup. Vyhněte se nákupu potravin, kde cukr patří mezi tři hlavní složky na etiketě (složky jsou obvykle uvedeny v sestupném pořadí podle jejich gramáže). V porovnání s použitím konkrétních číselných kritérií je tato metoda kontroly rychlejší a pohodlnější a účinně eliminuje položky s vysokým obsahem přidaného cukru, uvedla.

Gonzalezová však také zdůraznila, že je důležité naučit se všechny názvy cukru a číst seznam složení od začátku do konce. Je to zásadní, protože mnoho výrobců potravin bohužel používá různé formy sladidel, které je tak na seznamu posunou až na poslední místa.

Výměna cukrů za přírodní sladidla nebo přírodní cukry

Konzumace cukru je v podstatě honbou za příjemnou chutí. Proč tedy tuto touhu neuspokojit přírodní sladkostí, například sladidly, jako je stévie a mnišské ovoce? Můžete je přidávat do kávy a čaje nebo je používat při vaření.

Na rozdíl od rafinovaného cukru mají stévie a mnišské ovoce téměř nulový glykemický index (GI). Mnohé studie ukazují na jejich schopnost stabilizovat hladinu cukru v krvi a dokonce naznačují jejich potenciální přínos při léčbě cukrovky. Kromě toho stévie nabízí další výhody, jako je snižování krevního tlaku a krevních lipidů, a má protizánětlivé a antioxidační vlastnosti. Bylo také zjištěno, že mnišské ovoce je prospěšné proti onemocněním, jako je covid-19 a rakovina.

Je však třeba podotknout, že studie na zvířatech naznačují, že dlouhodobá konzumace stévie může mít potenciálně nepříznivé účinky na játra a ledviny nebo narušit střevní mikrobiom. Tato zjištění jsou sporná, protože jiné výzkumy naznačují, že stévie může prospívat pacientům s chronickým onemocněním ledvin a zmírňovat poškození jater a ledvin. Výzkumníci naznačili, že účinky stévie mohou záviset na tom, kolik jí sníte a s čím ji budete konzumovat.

Sladkost čisté stévie a mnišského ovoce je několikasetnásobně vyšší než u běžného cukru. Práškové formy běžně dostupné v supermarketech jsou obvykle smíchány se základními složkami. Můžete se například setkat se složením 1 % steviol-glykosidů smíchaných s 99 % erytritolu. To znamená, že použití a množství těchto výrobků je podobné běžnému cukru. Přesto je vhodné přečíst si návod k použití na obalu, abyste dobře věděli, kolik máte použít. Totéž platí pro tekuté výrobky ze stévie a mnišského ovoce, kde se doporučená množství mohou lišit. U některých může jedna kapka odpovídat sladkosti čajové lžičky cukru, zatímco jinde je třeba 10 kapek nebo několik mililitrů.

Umělá sladidla, jako je aspartam, sukralóza a sacharin, se běžně používají jako náhražky cukru ve zpracovaných potravinách a nápojích s označením „bez cukru“. Četné studie však zjistily, že tato sladidla mohou vést k metabolickým syndromům, poškozovat zdraví střev a mohou být dokonce potenciálně karcinogenní.
Další výbornou alternativou jsou přírodní cukry. Například med, který je často ztotožňován s cukrem, může při umírněné konzumaci skutečně pomoci stabilizovat hladinu cukru v krvi. Med se navíc již tisíce let používá pro své léčivé vlastnosti, zejména pro antibakteriální a antivirové účinky. Některé druhy medu, jako například manukový, mají ve srovnání s jinými vyšší úroveň antibakteriálních vlastností. Javorový sirup, který se sbírá z javorů, má jedinečnou chuť, která mnohé zaujme, a obsahuje bohatou škálu živin. Kokosový cukr působí protizánětlivě i antioxidačně a přispívá ke zdraví srdce.

Běžně se používá ½ až ⅔ šálku medu nebo ¾ šálku javorového sirupu jako náhrada 1 šálku (240 mililitrů) cukru.

Ostatní složky mají také přirozeně sladkou chuť. Russoová například uvedla, že kořen lékořice má přirozenou sladkost a při přípravě čaje je zdraví prospěšný. Kromě toho lze přirozeně sladké přísady, jako jsou červené datle a sušené plody goji, použít k přípravě čaje nebo polévky, která je sladká a voňavá zároveň.

Během rozhovorů mnoho odborníků podpořilo myšlenku vaření doma jako nejbezpečnější a nejlepší způsob, jak se vyhnout nadměrnému množství cukru. Vybírejte si přírodní suroviny bez cukru, jako jsou neslazené jogurty a obyčejné ovesné vločky, a poté je oslaďte přiměřeným množstvím přírodního sladidla.

Nahrazení dezertů ovocem

Doktor Luc Tappy, emeritní profesor na katedře fyziologie na univerzitě ve švýcarském Lausanne, uvedl v e-mailu pro The Epoch Times, že ti, kteří mají velikou chuť na zákusky a pochutiny, mohou tyto pochoutky nahradit čerstvým ovocem. Výběr ovoce není obecně nijak omezen.

Existuje nepřeberné množství druhů ovoce, od běžných, jako jsou borůvky a banány, až po exotičtější druhy, jako je durian a mangostana. Dokonce i stejný druh ovoce se v některých tropických a mírných oblastech vyskytuje v různých odrůdách. Stejně rozmanité jsou i dezerty, které lze z tohoto ovoce připravit. Při zkoumání možností zjistíte, že použití těchto plodů může přinést nečekaně lahodné chutě a zároveň uspokojit vaše chutě na sladké.

„Dobré věci v ovoci jsou mnohem důležitější než ovocný cukr… v ovoci,“ řekla Ellen Kampmanová, nutriční epidemioložka a vedoucí katedry výživy a nemocí na Wageningenské univerzitě v Nizozemsku, deníku The Epoch Times. „Takže se neobávám, že by se (jimi) lidé mohli přejíst.“

Doktor Tappy však upozornil, že je důležité dbát na velikost porcí. Zpočátku se při snižování příjmu cukru doporučuje konzumovat až tři porce čerstvého ovoce denně, později je možné tuto konzumaci snížit na dvě porce. Z obsáhlé studie publikované v roce 2021 vyplývá, že ideální a zdravá je konzumace dvou porcí ovoce denně. Jedna porce obvykle odpovídá jednomu středně velkému kusu ovoce nebo přibližně 80 gramům.

Doktor Fung upozornil, že ovoce, které dnes konzumujeme, je obecně mnohem sladší než před 50 lety, což svědčí o zvýšeném obsahu cukru. Zejména lidé, kteří mají problémy s hladinou cukru v krvi nebo jsou silně závislí na cukru, by měli volit ovoce s nízkým glykemickým indexem a vyhýbat se ovoci s vysokým obsahem cukru, jako jsou hrozny a banány. Intenzivní sladkost těchto plodů může také vyvolat chuť na cukr.

Obsah cukru v ovoci ovlivňuje také způsob vaření. Sušené ovoce se během sušení na slunci nebo dehydrování smršťuje. Zatímco snědení jednoho jablka vás může zasytit, konzumace jablečných lupínků může vést k tomu, že snadno sníte dvě nebo tři sušená jablka, aniž byste si to uvědomili. Při konzumaci sušeného ovoce musíme počítat s původní velikostí ovoce. Ovocná šťáva také koncentruje cukry z více druhů ovoce a zároveň filtruje vlákninu. Z 240 mililitrového šálku pomerančového džusu v podstatě získáte cukr a kalorie odpovídající třem pomerančům.

Kromě ovoce Russoová zmínila, že tradiční dezerty lze po večeři nahradit malým kouskem hořké čokolády s nízkým obsahem cukru. To přináší nejen uspokojení, ale také pocit rituálu. Hořká čokoláda je navíc bohatá na hořčík a nedostatek tohoto minerálu je často důvodem, proč mnoho žen před menstruací touží po čokoládě.

Krok č. 2: potlačení touhy po sladkém

Opravdové a úplné ukončení konzumace cukru vyžaduje více než jen dodržovat nějakou metodu. Nejprve musíte prozkoumat příčinu svých chutí.

„Naše rozhodnutí ovlivňují to, jak se cítíme, a to, jak se cítíme, ovlivňuje naše rozhodnutí. Je to uzavřený kruh,“ řekl Steve Anton, profesor na katedře fyziologie a stárnutí na Floridské univerzitě, který má doktorát z klinické psychologie a psychologie zdraví. „Pokud dokážete najít zdravé způsoby, jak si pomoci cítit se dobře, budete méně pravděpodobné, že (budete mít) chutě.“

Touha po sladkostech je známkou nenaplněných výživových potřeb

Lidé mají chuť na cukr částečně kvůli nerovnováze ve výběru potravin.

Profesor Anton pro The Epoch Times vysvětlil, že kombinace zdravých tuků, bílkovin a komplexních sacharidů (jako je zelenina, celozrnné obiloviny a kořenová zelenina) v naší stravě pomáhá udržovat zdravou hladinu cukru v krvi po jídle, což přispívá k celkové pohodě. Tyto makroživiny zpomalují trávení, čímž snižují rychlost uvolňování glukózy do krevního oběhu. Při nerovnováze v přijímané potravě se tělo snaží udržet optimální hladinu energie, což vede k rychlému poklesu hladiny cukru v krvi. V reakci na to mozek rychle vysílá signály chuti k jídlu a snaží se zvýšit hladinu cukru v krvi tím, že nás povzbuzuje k jezení sladkých potravin.

Který typ živin nejlépe potlačuje chuť na cukr? „Kdybych si měl vybrat, asi bych zvolil bílkoviny,“ řekl profesor Anton. Bílkoviny nám pomáhají udržet pocit sytosti po delší dobu. Zvyšuje hladinu hormonů sytosti, snižuje hladinu hormonů hladu a podporuje vylučování glukagonu, čímž stabilizuje hladinu inzulínu.

Mnozí odborníci doporučují volit potraviny bohaté na bílkoviny, pokud máte opravdu chuť na svačinu. „Ty mohou být někdy ‚kouzelným klíčem’ ke snížení touhy po sladkém,” řekla Gonzalezová.

Proteiny hrají v našem těle a životních procesech zásadní roli. Rozkládají se na aminokyseliny, které naše tělo využívá jako neurotransmitery k výrobě enzymů a protilátek a pomáhají při stavbě tělesných tkání.

Důležité je také rozložit bílkoviny stejnoměrně do tří jídel.

Menší studie provedená na Texaské univerzitě ukázala, že konzumace stejného množství bílkovin při každém jídle – v tomto případě 30 gramů (což zhruba odpovídá velikosti dlaně dospělého člověka) – je prospěšnější než konzumace různého množství a větší rozptyl příjmu při obědě a večeři. Údaje z National Health and Nutrition Examination Survey (Národního průzkumu zdraví a výživy) však naznačují, že dospělí mají tendenci přijímat většinu bílkovin v době večeře.

Studie také zjistily, že strava s vysokým obsahem tuku snižuje chuť na cukr. V klinické studii publikované v časopise Nutrients se u účastníků s nadváhou nebo obezitou po čtyřtýdenním dodržování nízkosacharidové diety s vysokým obsahem tuků, kdy sacharidy tvořily pouze 14 % celkové energie a většina energie pocházela z tuků a následně z bílkovin, snížila chuť na sladké. Pozoruhodné je, že ženy vykazovaly výraznější snížení chuti na sladké než muži.

Gonzalezová se domnívá, že mnoho lidí konzumuje nesprávné druhy tuků – často nadbytek rostlinných olejů. Naopak zdravé tuky, jako je olivový, avokádový a kokosový olej, nám mohou pomoci cítit se sytí. Vyzdvihla také nutriční výhody másla z krav krmených trávou a zdůraznila, že obsahuje velké množství vitaminu K a omega-3 mastných kyselin.

Doktora Gillaspyová dodává, že po vyřazení potravin s vysokým obsahem přidaného cukru se tělo přeorientuje z primárního získávání energie z cukru na získávání energie z bílkovin a zdravých tuků, což vede k posílení metabolismu.

Chuť na cukr signalizuje také duševní potíže

Dalším důvodem, proč jíme cukr, je snaha vyplnit emocionální mezery nebo najít uvolnění. „Myslím, že je potřeba hledat jiné způsoby,“ řekla Russoová.

Zásadní je nejen překonat fyzickou závislost, ale také řešit psychické návyky nebo emocionální touhy.

„Nehoníme se ani tak za sušenkou, ale za pocitem,“ řekla Phillipsová. Zmínila, že mnoho jedinců se od útlého věku nikdy nenaučí, jak se vypořádat s negativními emocemi. Když se objeví nepříjemné pocity, často se rozhodnou vyhnout se konfrontaci s nimi, a proto se obracejí k cukru jako k dočasné úlevě.

V rámci observační průřezové studie se u více než 77 % žen, které zažívaly vyšší míru stresu, projevila chuť na sladké. Chovaly se také jinak než ženy, které stresem netrpěly. Sedmidenní experiment, kterého se zúčastnilo 142 vysokoškolských studentů, ukázal, že ve dnech poznamenaných vyšším emočním vypětím se u jedinců zvýšila chuť na sladké o pět až 26 %.

Během pandemie covidu-19 se spotřeba potravin s vysokým obsahem cukru zvýšila o 28 až 45 %. Jedinci, kteří ve stresu uváděli zvýšenou chuť na jídlo, měli více než jedenáctkrát větší pravděpodobnost, že zvýší spotřebu potravin s vysokým obsahem cukru, a šestkrát větší pravděpodobnost, že budou jíst více zpracovaných potravin.

Není to zcela naše vina. V okamžiku, kdy se cukr dotkne našich chuťových pohárků, vyšlou receptory na jazyku do mozku signály, které spustí uvolňování dopaminu, jenž může vyvolat pocity uspokojení a štěstí. Díky tomuto pocitu odměny je pro lidi obtížné sladkostem odolat.

Hledání nových způsobů uvolňování dopaminu

Konzumace cukru naštěstí není jedinou činností, při které vzniká dopamin.

V posledních několika desetiletích stále více neurovizuálních studií ukazuje, že činnosti, které přinášejí potěšení, stimulují mozek k produkci dopaminu. Tyto různorodé, ale pozitivní činnosti se pozoruhodně překrývají v oblastech mozku, které ovlivňují. Události, na které se tyto studie zaměřují, jsou velmi rozsáhlé a zahrnují lahodná jídla, vztahy s partnery, přáteli a rodinou, hudbu, umění, meditaci a další zdroje životního štěstí, jako je například pomoc druhým.

V dřívější studii vědci provedli skenování mozku účastníků studie a zjistili, že během meditace se v mozku uvolňuje o 65 % více dopaminu než u kontrolní skupiny.

Když si prohlížíme fotografii někoho, do koho jsme zamilovaní, okamžitě se v našem mozku aktivují oblasti úzce spojené s dopaminovou aktivitou.

Koncentrace a cirkulace dopaminu v mozku se zvyšuje také při prohlížení obrazů a poslechu hudby.

Cvičení navíc může vytvářet dopamin, který pomáhá lidem překonat nechuť k činnostem, kterým by se raději vyhnuli. Mnohým lidem pomáhá jít si zaběhat, když jsou vystaveni velkému stresu, aby zvládli den.

V jedné studii bylo 78 pravidelných konzumentů čokolády rozděleno do dvou skupin. Jedna se věnovala 15minutové rychlé chůzi a druhá odpočívala vsedě. Přestože účastníci mohli čokoládu konzumovat bez omezení, ve skupině, která se věnovala rychlé chůzi, se výrazně snížila chuť na čokoládu a její konzumace. U relaxující skupiny došlo pouze k polovičnímu snížení.

Kenneth Blum, renomovaný vědec, který má doktorát z neurofarmakologie a je řádným profesorem na Western University of Health Sciences Graduate School of Biomedical Science v Kalifornii, se podělil o následující seznam „skutečného dopaminu“:

Můžete si předem připravit řadu jednoduchých a účinných „skutečných dopaminových strategií, protože nutkání se dostavují velmi snadno,“ řekla Phillipsová. Často se pro zvládnutí negativních emocí stávají nejrychlejším řešením snadno dostupné sladkosti nebo pochutiny bohaté na rafinované sacharidy. Mít plán pro takové případy umožňuje lépe zvládat situace, kdy se objeví nutkání jíst sladkosti.

Phillipsová také doporučuje, aby si lidé zapisovali své potíže. Když to uděláte, pokušení „ztratí na intenzitě a už nebude dál tolik rezonovat ve vaší hlavě“.

Zvažte, zda jako nástroj k odbourání stresu nezařadit také psaní deníku. Můžete si na noční stolek položit deník a pero a každý večer si do něj na pár minut zapisovat své myšlenky, jako byste si povídali s nejlepším přítelem. Psaní deníku nabízí příležitost k sebereflexi, která není správná ani špatná, nemá žádnou specifickou strukturu a není potřeba filtrovat obsah, zmiňuje Russoová.

Kromě toho navrhuje vyrovnávání mysli a těla pomocí meditace. „Když se objeví rušivé myšlenky, jednoduše je zlehka odsuňte stranou a nechte je odejít,“ upřesnila. Russoová doporučila začít tím, že se pokusíte meditovat dvakrát denně po dobu pěti minut, a postupně dobu meditace prodloužit na 20 minut pro každé sezení.

Využití „stopky“ při odvykání cukru

Lidé se v historii potýkali s nedostatkem potravy, což vedlo k adaptaci, která nám umožňuje jíst, i když jsme plní. Doktora Gillaspyová hovořila o používání tzv. „stopek“, abychom odolali nutkání pokračovat v jídle nebo konzumaci cukru.

Stopkami mohou být žvýkačky, které mění chuť v ústech, šálek horkého čaje, jehož postupné popíjení dává žaludku čas, aby dal mozku signál, že jste plní, nebo čištění zubů, protože svěžest v ústech pomáhá zabránit chuti konzumovat cokoli dalšího.

Někdy pomáhá prostě opustit místo, kde se touha objevila, navrhuje Phillipsová. Přesun z jídelny do ložnice vám může pomoci překonat touhu po emocionálním jídle.

Sejde z očí, sejde z mysli

Strategické umístění sušenek hluboko do skřínky a zmrzliny pod ostatní potraviny může být prospěšné. I když přesně víte, kde se nacházejí, jejich umístění mimo dohled může pomoci zvládnout touhu po cukru. Výzkumy ukazují, že vizuální podněty k jídlu zvyšují fyziologické reakce a chuť na jídlo, což může vést ke zvýšené konzumaci potravin.

„Pokud nejsou sladké potraviny ve vaší domácnosti, pak nemusíte vynakládat sílu, abyste se jim vyhnuli,“ odůvodnila doktora Gillaspyová.

Přírodní sladidla sice mohou sloužit jako berlička ke snížení příjmu přidaného cukru, ale někteří odborníci zdůraznili, že jejich sladkost může stále stimulovat tu část mozku, která touží po cukru. Proto se při snaze zcela se vzdát cukru může vyplatit postupně se od nich distancovat. To znamená, že se pomalu zbavujete závislosti na berličkách, kráčíte vlastní cestou a mlsáte a čerpáte potěšení pouze z přirozených potravin. Odvykání cukru poslouží jako reset pro mozek i chuťové pohárky.

Toto je poslední část třináctidílné série „Dokonalý průvodce, jak se zbavit cukru“.

Článek původně vyšel na stránkách americké redakce Epoch Times.