„Řekl jsem občankám a občanům pravdu,“ tvrdil Wissing rozhlasové stanici Deutschlandfunk v souvislosti se svým vyjádřením v dopise představitelům vládní koalice, která už měsíce neúspěšně jedná o přijetí reforem zákona na ochranu klimatu.
Spolkový ministr dopravy a digitalizace Volker Wissing (FDP) na tiskové konferenci o nové jízdence Deutschland-Ticket na berlínském hlavním nádraží. (25. dubna 2023)
Podle DPA bylo cílem třiapadesátiletého politika vyvolat tlak na koaliční vládu sociálních demokratů (SPD), svobodných demokratů (FDP) a Zelených, aby konečně došlo k posunu. Spolu s tlakem přišla i negativní reakce řady Němců, pro něž jsou auta nedílnou součástí života, a také některých vládních představitelů, podle nichž by Wissing neměl vydávat nezodpovědná prohlášení a šířit zbytečně strach.
GLOSA: Neděle bez aut. Když ekoaktivista přemýšlí víc než česká vláda |
Německo se zavázalo, že do roku 2030 sníží emise skleníkových plynů o 65 procent ve srovnání s rokem 1990. Pro jednotlivé sektory jako průmysl, energetiku, bydlení nebo dopravu je stanoveno maximální roční množství emisí. Právě sektor dopravy ho loni překročil, a německé zákony počítají s tím, že v takovém případě musí odpovědné vládní úřady přijmout okamžitá nápravná opatření.
Ministerstva, kterých se to týká, mají tři měsíce na představení okamžitých programů; letos přesně do 15. července. V tomto kontextu přišlo vyjádření ministra dopravy, podle něhož se dají emise v jeho resortu dostatečně omezit jen „prostřednictvím restriktivních opatření, která se těžko vysvětlují obyvatelům, jako jsou například rozsáhlé a časově neomezené zákazy jízdy o sobotách a nedělích“.
Ropná krize: konflikt, který navždy změnil nejen automobilový svět |
Jen tak by podle Wissinga bylo letos možné omezit škodlivé emise o dalších zhruba 22 milionů tun ekvivalentu oxidu uhličitého (CO2), což odpovídá 15 procentům kilometrů ujetých osobními auty či více než deseti procentům kilometrů ujetých nákladními vozy.
U některých ministrova slova vyvolala vzpomínky na ropnou krizi v 70. letech 20. století, kdy byla o nedělích čtyřikrát zakázána jízda na dálnici.
V pondělním prohlášení Wissing uvedl, že koalice dospěla k dohodě, podle níž nejsou zákazy řízení nyní na pořadu dne.
Že by se nakonec zákazy znovu staly skutečností, si ale pozorovatelé nemyslí. Koalice totiž uvažuje o změně klimatického zákona, který by sledoval dodržování klimatických cílů jako celku, nikoliv po jednotlivých sektorech. Novela však stále ještě není schválena.
KOMENTÁŘ: Na chalupu jen na koloběžce. O smutném konci cenově dostupných aut |
Nic nového
Neděle bez aut zažilo západní Německo během ropné krize v roce 1973. Vláda Willyho Brandta tehdy vyhlásila čtyři; první byla 25. listopadu 1973.
Také rychlostní limity byly zavedeny v Německu před necelým půlstoletím při ropné krizi. Rychlostní limity se v minulosti zaváděly totiž právě kvůli úspoře paliva. Ostatně i v Československu se jezdilo do roku 1979 na dálnicích neomezeně – tehdy, v době probíhající druhé světové ropné krize, byly zavedeny rychlostní limity na všech silnicích. „S ohledem na vysoký stupeň motorizace u nás je to rostoucí potíž se zásobováním ropou,“ osvětlovalo zavedení limitů vysílání stanice Hvězda, ze kterého cituje Český rozhlas.
Byli byste pro víkendy bez aut?
Nové plány
Poslanecké kluby německé vládní koalice se v pondělí podle Reuters dohodly na flexibilnějším zákonu o ochraně klimatu, který by ponechal prostor pro dostatečnou výkonnost sektorů a zároveň zavazuje vládu připravit podrobný plán ochranných opatření klimatu od roku 2030.
Poté, co nejvyšší soud v roce 2021 rozhodl, že Německo musí zpřísnit jeho zákon o ochraně klimatu, tehdejší vláda stanovila více ambiciózní cíle snížení emisí CO2, včetně dosažení uhlíkové neutrality do roku 2045.
Doposud různé sektory, jako je energetika, doprava, průmysl a zemědělství musely splňovat vlastní roční emisní cíle. Zodpovědní ministři, jejichž sektory cíle nesplnili, museli okamžitě spustit program k jejich plnění.
Ministr hospodářství Robert Habeck podle Reuters uvedl, že roční objem emisí jednotlivých sektorů by měl zůstat stejná pro monitorování, hodnocení a zajištění transparentnosti.
Při vytváření větší flexibility, pokud jde o roční cíle, nové zákon také ukládá vládě poprvé zavést konkrétní opatření na ochranu klimatu na období 2030 až 2040.
„Politika ochrany klimatu bude stále intenzivnější perspektivní, flexibilnější, a proto efektivnější,“ uvedl Habeck v prohlášení.
Ekologické skupiny uvedly, že změny by byly překážkou a vyzvaly ministra dopravy, aby okamžitě představil opatření ke snížení emisí v tomto odvětví, aby se zabránilo placení miliard eur na pokutách EU za nedodržení cílů od roku 2027.
„Tento vykuchaný zákon na ochranu klimatu... neřeší jediný problém, kterému dříve čelila federální vláda ,“ okomentoval Martin Kaiser, výkonný ředitel Greenpeace Německo.
