RECENZE: Vyfotíš mě, až budu umírat? S Občanskou válkou povedete dialog

Občanská válka je „postapokalyptický“ film, přičemž pojem „apokalypsa“ v tomto případě nevztahujme ke globální katastrofě, ale k slavnému válečnému dramatu Apokalypsa režiséra Francise Forda Coppoly. Ne snad, že by Alex Garland (režisér a scenárista filmů Ex Machina, Anihilace nebo Men, autor románové předlohy snímku Pláž) natočil srovnatelně zásadní film, ale leccos mají oba počiny společné.

V Občanské válce se rovněž vydáváme na cestu do „srdce temnoty“. Válečným konfliktem bičovanými Spojenými státy se řítí dodávka se skupinkou novinářů, kteří mají namířeno do Washingtonu D.C. udělat rozhovor s prezidentem.

Tvoří ji ostřílená fotoreportérka Lee (hraje ji Kirsten Dunst), zkušený reportér Joel (Wagner Moura, známý například ze seriálu Narcos), novinářský veterán Sammy v podání Stephena McKinleye Hendersona a dychtivá fotografická elévka Jessie, kterou ztvárnila Cailee Spaeny, již letos uvidíme v dalším pokračování sci-fi hororové ságy Vetřelec: Romulus.

Občanská válka 70 % Spojené státy americké / Spojené království, 2024, 109 min Režie: Alex Garland Scénář: Alex Garland Hrají: Nick Offerman, Kirsten Dunst, Wagner Moura, Cailee Spaeny, Stephen McKinley Henderson, Karl Glusman a další IMDb: 7.5

Rozjezd je poněkud klišovitý, stejně tak nahození charakteristiky postav. Máme tu impulsivně jednající Jessie, které se při setkání se svým idolem Lee podlomí kolena. Frajírka Joela a mentora Sammyho.

Všem jakoby chyběla minulost a zázemí, ale jak s nimi absolvujeme další a další šílené válečné výjevy, začínáme se s nimi sžívat, dostáváme se jim pod kůži a dokážeme pochopit, proč se občas chovají netečně, cynicky a občas naprosto šíleně.

Alex Garland je nejsilnější v momentech, kdy s pomocí účelné práce s obrazem a kontrastem hluku a ticha vypaluje do sítnice výjevy, které ještě dlouho po skončení filmu zůstanou v hlavě. Suchá, štěkavá palba. Hořící těla, popravy bez rozsudku. Soudce, porota i kat zkoncentrované v jediném pohledu a gestu vojáka s tváří Jesseho Plemonse. Snaha pořídit co nejlepší fotografii z nemilosrdné exekuce. Boj o nejlepší citát do novin, po jehož vyřčení už může padnout poslední výstřel.

Snaha o co největší možnou objektivitu a nezaujatost k dění na plátně ovšem snímku trochu podráží nohy. V okamžiku, kdy by měl Garland k všemu vyřčenému a zobrazenému zaujmout stanovisko a dát filmu jasně formulované poselství, stáhne se do ústraní.

Říct, že válka je strašné zlo a umírají v ní nevinní, není při vší úctě ke krvi prolité nejen na filmovém plátně nic objevného a dosud neviděného. I z toho důvodu se Občanská válka nezařadí po boku klasik svého žánru, byť je to film, s nímž po celou dobu sledování v duchu vedete dialog. A i když nedojdete ke shodě, bude to podnětný rozhovor.