Opravitelné elektromobily často míří na šrotiště. Zbytečně

Elektrickým autům k vysoké pořizovací ceně přibývá další s finanční stránkou věci spojený problém, přinejmenším podle zjištění agentury Bloomberg. Poškození, které by jinak bylo opravitelné, pošle vůz do šrotu kvůli nedostatku mechaniků a s ním souvisejícími vysokými cenami takových oprav.

Podle britské organizace AA, která mimo jiné poskytuje řidičům asistenční služby, se k nákladům přidává také dlouhá čekací doba na nové díly. Jednoduchá nehoda, při níž se ovšem poškodí i baterie nebo její schránka, „může znamenat odepsání vozidla jako totální škody,“ říká Marco Distefano z britské divize pojišťovny Axa. To podle něj také zvyšuje ceny pojištění.

Podle Leeho Houstona z AA je tak řada aut, která by se dala opravit, sešrotována. Pokud je baterie poškozená, „vyměňuje se, což odepíše auto jako totální škodu“ už při projektovaných nákladech na opravu od nějakých 15–20 tisíc liber (445–593 tisíc korun).

Ve Velké Británii je z celkem zhruba 236 tisíc mechaniků jen necelých 10 % kvalifikováno pro práci na trakčních bateriích. Méně náročnou práci může na elektrických vozech provádět více lidí, ovšem pro tu nejnáročnější je potřeba speciálního vzdělání. To v Británii přijde na zhruba 2500 liber (74 tisíc korun).

Není to málo peněz, ovšem investice se může zejména do budoucích let velmi vyplatit. Podle odhadů společnosti IMI bude v roce 2035, kdy se v Británii přestanou smět prodávat auta se spalovacími motory, chybět 30 tisíc techniků dostatečně kvalifikovaných ke všem opravám vysokonapěťových součástí elektromobilů.

Elektromobily mají nižší nároky na údržbu. Jeden drahý strašák ale zůstal

Hlubší znalosti jsou pro servis elektromobilů samozřejmě potřebné i v Česku. Technik, který otevírá trakční baterii, potřebuje dle starších informací od Škodovky a Volkswagenu vzdělání dle „padesátky“ – donedávna vyhlášky č. 50/1978 o odborné způsobilosti v elektrotechnice, od července 2022 zákonem č. 250/2021 o bezpečnosti práce v souvislosti s provozem vyhrazených technických zařízení.

Jiné evropské státy nemají takový problém s nedostatkem mechaniků. Podle ADACu je v Německu dostatečně kvalifikovaných mechaniků více, třebaže stále málo, v Norsku je problém nedostatku plošně všech automechaniků, nejen těch se vzděláním pro servis vysokonapěťových součástí elektrických aut. Ve Švédsku se situace podle agentury rapidně zlepšuje.