Od Belgie po Švédsko. Jaká témata hýbou volbami do europarlamentu v jednotlivých zemích?
Senioři, studenti a přistěhovalci v jednom domě. Ve Švédsku se povedl sociální experiment, nájemníci spolu skvěle vycházejí
Švédsko patří mezi výrazně přistěhovalecké země, každý třetí obyvatel má nejméně jednoho rodiče přistěhovalce. Imigrace je proto dlouhodobým tématem pro tamní politiky. Jedním z velkých cílů je integrace přistěhovalců. Poslechněte si reportáž Jakuba Luckého z o experimentu v Helsingborgu, který sestěhoval seniory, studenty a mladé přistěhovalce. Atmosféra je tam prý jako na příjemné rodinné sešlosti.
Za celým projektem SällBo stojí Dragana Curovič z městské firmy Helsingborgshem. Byl to její nápad, sestěhovat do původního městského domu s byty pro seniory nejen důchodce, ale také velmi mladé, i když plnoleté, uprchlíky z Blízkého východu.
„Řešili jsme, jak tyhle dvě skupiny, které nejsou spolu příliš kompatibilní, spojit dohromady. Obě skupiny se cítí sociálně vyloučené – z různých důvodů –, a tak jsme přidali třetí skupinu – mladé Švédy. Mysleli jsme si, že budou jen jakýmsi spojujícím prvkem, ale během pohovorů jsme zjistili, že tahle skupina se cítí nejosamělejší ze všech,“ popisuje Dragana Curovič.
„Je tu 51 bytů, každý má svůj, plně vybavený. Je tam také 580 metrů čtverečních prostoru pro setkávání, kterému říkáme Byt pospolitosti,“ provádí paní Curovič budovou.
„V domě platí demokracie, každý má jeden hlas. Společně se dohadují na pravidlech, na tom, co chtějí dělat. To podepisují ve smlouvě, že se budou s ostatními socializovat, alespoň dvě hodiny týdně, a že se budou účastnit měsíční schůze nájemníků,“ přibližuje pravidla domu.
Sociální experiment
Zřizování takovéhoto domu byl velký sociální experiment, což potvrzuje i to, že Draganě nadřízení dovolili nerespektovat běžné čekací listiny, což je ve Švédsku mimořádně neobvyklé. Místo toho se do SällBo vybírali nájemníci v pohovorech. Prý i díky tomu se původně dvouletý projekt povedl a běží už pátým rokem. Paradoxně mu nejspíš pomohla pandemie covidu-19.
Čtěte také
„Socializovali se i přes naše doporučení, aby to nedělali, doslova to dělali za našimi zády, a velmi je to stmelilo, jsou jako rodina,“ těší paní Draganu.
Mladí nájemníci během covidu například seniorům pomáhali s nákupy a senioři naopak studentům se školou, pomoc se nezastavila ani dnes, kdy si třeba jeden z nájemníků pořídil dítě a senioři pomáhají s hlídáním.
Všichni se usmívají
Že je projekt úspěšný pokud jde o integraci přistěhovalců i o péči pro seniory potvrzuje i vědkyně z Univerzity v Malmö Ju Liu, která SällBo zkoumala z vědeckého hlediska. Úspěch vidí právě v tom, že se lidé z různých komunit potkávají. A kromě měřitelného dopadu vnímala úspěch i na osobní úrovni.
„Byla jsem tam mnohokrát. Jakmile tam vstoupíte, vidíte rozdíl ve tvářích lidí, co tam bydlí. Všichni se usmívají, je tam úplně jiná atmosféra než v jiných nájemních domech,“ vypráví Ju Liu. „Ptala jsem se jedné nájemnice-seniorky, jestli je tam spokojená. Odpověděla mi, že je každý den, když jde spát, šťastná. A pokaždé, když vstává, je taky šťastná. Mezi nájemníky, mladými i starými, je atmosféra jako na příjemné rodinné sešlosti,“ popisuje nadšeně vědkyně.
Jsem šťastná, když usínám, i když vstávám.
Seniorka z domu SällBo
Šéfka projektu Dragana Curovič vidí pozitivní dopad i mimo samotné nájemníky SällBo. Názor na přistěhovalce podle ní mění třeba i rodiny nájemníků, nebo senioři, kteří bydlí v okolí Sällba.
Za úspěchem projektu je prý podle ní spousta práce, SällBo by prý nefungovalo, pokud by se o něj město a zaměstnanci pravidelně nezajímali, někdo musí dohlížet na skupinovou dynamiku skupiny. Dragana ale nevidí důvod, proč by podobné projekty nemohli vzniknout i jinde.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
