Rozhovor: „Bioprodukty mi zachránily zdraví“ | Lovime.bio

Rozhovor: „Bioprodukty mi zachránily zdraví“

Na problémy s játry a slinivkou lékaři obvykle doporučují nízkotučnou dietu. Paní Andrea Müllerová na to šla obráceně – namísto tuků si začala hlídat kvalitu potravin na svém talíři a způsob jejich zpracování. Běžné mléčné výrobky nahradila plnotučnou produkcí Kozí farmy Pěnčín a dnes se pyšní ukázkovým zdravím.

Paní Andrea nás poprosila o sdílení svého příběhu a my tak rádi činíme prostřednictvím tohoto rozhovoru.

Proč zrovna Kozí farma Pěnčín? Jak jste se k jejich výrobkům dostala?

O existenci této ekofarmy jsem letmo věděla už dřív, protože jsem jejich výrobky občas vídala u nás na Dobříši v krámku Jíme zdravě. Mléčné produkty z farmy Pěnčín mě oslovily jednak výbornou chutí, jednak skutečnou bio kvalitou a šetrným způsobem zpracování. To totiž významně ovlivňuje trávení, střevní mikroflóru a tím i fungování celého metabolismu a vnitřních orgánů.

Zdravá mikrobiota totiž přispívá k celkové pohodě a naladění, protože „hormon štěstí“ serotonin skutečně produkují bakterie v našich střevech. Dále pak samozřejmě mají dopady i na ostatní důležité vizuální strany jako třeba na vlasy, nehty či samotnou kůži… Zdravotní benefity kozích a ovčích výrobků jsem vyzkoušela nejen sama na sobě. Také naši přátelé zaznamenali např. zmírnění projevů laktózové intolerance.

Evidentně toho dost víte o lidském těle, zabýváte se výživou profesionálně?

O zdravou výživu a celkovou kvalitu potravin, včetně výrobních technologií, se zajímám už dlouho. Na střední škole jsem studovala potravinářství a navíc se už 12 let aktivně věnuji výživě lidí, což se postupně stalo jak mým koníčkem, tak částečně i prací. K tomu jsem navíc aktivní žena, která žije sportem 🙂

Ke zvířatům a farmaření mám ale odjakživa blízko, protože jsem část studia strávila na zemědělské škole. Díky tomu jsem taky zjistila, jak to funguje v konvenčních chovech, protože jsem absolvovala praxe v kravínech dalších podobných zařízeních.

Vztah k bio a farmářským potravinám se u mě nicméně prohloubil až během posledních dvou let. Od zimy 2021 jsem začala konzumovat pouze bio/farmářské a hlavně české potraviny.

Co vás k tomu vedlo?

Od roku 2016 řeším zdravotní problémy, především pak jsem měla vysoké ukazatele jaterních hodnot a následně amylázy a lipázy (hormony souvisí s funkcí slinivky). Vyzkoušela jsem klasicky doporučené diety, včetně lékaři preferované jaterní diety s omezováním nasycených (živočišných) tuků, různé směry zdravé výživy a podobně.

Skutečný pokrok jsem ale na vlastní oči viděla teprve po zhruba jedenapůlroční konzumaci plnotučných ovčích a kozích výrobků z Pěnčína. Při kontrolních testech u lékaře mi doslova spadla brada. Sledované hodnoty byly totiž v pořádku, a co víc –  mám také naprosto ukázkové lipoproteiny A1 a B, což jsou důležité ukazatele metabolismu tuků v těle. Bylo to překvapení nejen pro mě, ale i pro lékaře, kteří nemohli uvěřit, protože jsem prakticky jedla naprosto opačně, než mi bylo doporučeno.

Jakožto člověk, který se věnuje potravinám a výživě, jsem ale věděla, že to není až tak neobvyklé,  protože například ovčí tuk má dost odlišné složení mastných kyselin oproti tuku kravskému, a tedy se jinak tráví a jinak funguje v organismu. Totéž pak platí o mléce kozím, které má zejména odlišné složení mléčného cukru laktózy, a proto často vyhovuje lidem s intolerancí laktózy nebo nižšími formami alergií.

Nicméně je vždy důležité brát v potaz kvalitu a hlavně se nebát ptát i na způsob zpracování. Proto nedám dopustit na přirozené a hlavně skutečné a nezpracované potraviny, a to zejména v biokvalitě.

Proč je způsob zpracování mléka tak důležitý?

Je velký rozdíl mezi potravinami, které si uchovaly původní přirozenou tučnost, a těmi, jež prošly procesem ultrazpracování a tzv. „vznikly na zakázku“. Mezi takové procesy patří např. vysoká pasterace mléka, UHT procesy, standardizace a homogenizace.

Při těchto procesech dochází prakticky ke zničení mnoha živin z mléka. To se zahřívá, mnohdy nad 90 stupňů, a následně se z něj odstřeďuje tuk, který se poté do mléka navrací podle požadovaného procenta (nízkotučné mléko má 0,5 % tuku, polotučné 1,5 % atd.). Naše střeva to ale bezpečně poznají a následné trávení takového výrobku bude jiné.

Klíčové tedy je, aby byl tuk přirozenou součástí mléka, včetně bílkovin, protože právě tehdy mohou naše střeva a orgány získávat nejen správné živiny, ale i mít proces trávení nejpřirozenější. Jakákoli zpracovaná potravina totiž tento systém značně narušuje.

Důležité je i to, jak se s výrobkem následně manipuluje. Problematické jsou například šlehané tvarohy, protože při šlehání opět dojde k narušení struktury tuku i bílkoviny v mléce. Opět se tu jedná o průmyslově vyrobený produkt, který našemu zdraví příliš neprospěje.

Po vašem vyléčení jste tedy začala ještě více dbát na kvalitu potravin…

Protože jsem člověk, který je z oboru a vím toho hodně i o technologiích a kvalitě potravin, dokážu si vybrat skutečně to, co potřebuji a nedám se jen tak odbýt;). Například jsem zjistila, že jsou i biofarmy, kde se výše zmíněné průmyslové procesy využívají. Proto je opravdu třeba se ptát a nedělat kompromisy. Vše začíná u kvalitního krmení pro zvířata, která by se měla co nejvíce pást a dostávat krmivo bez chemických postřiků. Nejde tedy jen o samotné zpracování mléka a technologii výroby. Kvalita se pak jasně projeví v konečném výrobku.

Za poslední dva roky, kdy jsem pro sebe začala shánět kvalitní potraviny, jsem často nabyla smíšených pocitů z některých farem, což mě ještě víc utvrdilo o kvalitě právě farmy Pulíčkových v Pěnčíně. Za kvalitu si za to si člověk opravdu mnohdy musí připlatit, ale zásadní by vždy mělo být pro všechny zdraví, protože to je přece nejcennější.

Chtěla bych každopádně upozornit všechny, aby si dávali pozor na potraviny s označením „farmářské“ – rozhodně neznamenají záruku stoprocentní kvality ani výroby bez chemie. Mnohdy v nich najdete stejná éčka  jako v klasických potravinách, zvířata z „farmářských“ chovů mohou být krmena běžnými konvenčními krmivy, například sójou nebo granulovými směsmi…

Jak tuto změnu životního stylu přijala vaše rodina?

Můj manžel se stravuje běžným způsobem, nicméně i on rád sem tam ochutná kozí a ovčí výrobky. Není takový jejich milovník jako já, ale nevadí mu a výrobky z Pěnčína mu i chutnají. Má radost, že jsem opět našla své zdraví a plně mě podporuje v mém rozhodnutí zařadit biopotraviny do stravy.

U nás v rodině se však ovčí a kozí sýry jedly vždy: např. pravé bryndzové halušky, oštiepok, ale i tradiční žinčica – to vše jsem znala a prakticky na tom vyrostla. Proto mi tato strava nikdy nebyla cizí, ba naopak jsem kozí a ovčí mléko a výrobky z něj milovala už jako malé dítě.

Na závěr se vraťme ke Kozí farmě Pěnčín, kterou vlastní rodina Pulíčkových. Znáte je i osobně?

Bohužel ne, přece jen to k nim mám od nás z Dobříše daleko. Produkci z farmy Pěnčín – čerstvé ovčí a kozí sýry, jogurty a tvarohy – jsem začala v roce 2021 objednávat přes Rohlík. Později jsem začala objednávat přímo z faremního e-shopu. Je tam totiž k dostání celý jejich ovčí a kozí sortiment, který se nedá jinde sehnat. Prakticky lze bio ovčí výrobky v České republice získat pouze ze dvou farem, a jedna z nich je právě farma Pulíčkových v Pěnčíně.

Jsem nadšená z přístupu k zákazníkům, ochoty, vstřícnosti, a hlavně vždy brzkého doručení až domů chlazenou přepravní službou, která vám garantuje správné přepravní podmínky. Na e-shopu můžete objednávat minimálně dvakrát týdně s garancí trvanlivosti, takže vám dorazí vždy čerstvé výrobky.

Je něco, co byste Pulíčkovým ráda vzkázala?

Manželům Pulíčkovým, jejich synovi a celému kolektivu na farmě patří mé veliké poděkování. Ráda bych jmenovitě zmínila také vedoucí sýrárny paní Máriu, neboli Mášu. Právě ona je ta „hlava“, která pracuje s mlékem a vstupní surovinou, ta, která musí dodržovat hygienu při zpracování mléka a následné know-how, které znají pouze v Pěnčíně a díky kterému dodávají na trh výrobky, které jsou prospěšné pro náš mikrobiom a celkově přispívají člověku ke zdraví.

Celému faremnímu týmu přeji prosperitu do budoucnosti a hlavně hodně spokojených zákazníků, pro které tu – doufám – budou i nadále. Jejich práce má velký smysl, protože kvalitní potraviny lidstvo opravdu potřebuje a věřím, že postupně bude kvalita potravin pro zákazníky čím dál důležitější.

Co byste řekla lidem, kteří se kozím a ovčím výrobkům z nějakého důvodu vyhýbají?

Rozhodně se nebojte ovčí a kozí výrobky vyzkoušet. Opravdu nesmrdí, ba naopak, jsou to ty nejpřirozenější potraviny, které můžete tělu dopřát. Dokonce vám mohou přispět ke zdraví, tak jako se to stalo mně. Nevyhýbejte se přirozenému tučnému ovčímu mléku a dopřejte svému tělu kvalitu ve formě toho, co skutečně potřebuje. Ono vám to totiž moc rádo vrátí.

———————————————————————————————————————————————————

 

Pana Pulíčka z Kozí farmy Pěnčín jsme se zeptali na jejich horkou novinku – samoobslužnou prodejnu, díky které mají zákazníci přístup k výrobkům z farmy 24 hodin denně.

Jak jste s tímto konceptem prodeje spokojení?

Prodejna funguje teprve od od 1. prosince, ale zatím jsme s ní velice spokojení. Jedná se o první prodejnu tohoto typu v Libereckém kraji, každopádně lidé si na tento způsob prodeje čím dál více zvykají. V současnosti máme z prodejny 25 % tržeb mimo pracovní dobu, což je fajn.

Jak prodejna funguje?

Přes den tu máme prodavačku. Po zavírací době se zákazník dostane do prodejny přes aplikaci v mobilu nebo přes zákaznickou kartičku, kterou si může vyžádat v obchodě přes den. Uvnitř prodejny zákazníci najdou klasickou samoobsluhu, kde je k dostání ovoce, zelenina, pečivo a další věci, plus tu máme lednici s našimi mléčnými výrobky. Momentálně nabízíme kozí, ovčí i kravské produkty – kozí a ovčí přímo od nás, kravské mléko bereme z nedaleké farmy. Platit je možné bezhotovostně nebo přes zákaznickou kartičku, která funguje jako elektronická peněženka a dá se dobíjet. Druhou možnost využívají hlavně senioři a samozřejmě také kdokoliv, kdo nemá chytrý telefon.

———————————————————————————————————————————————————

 

Více o Farmě Pěnčín:

Kozí farma z Pěnčína smetla celou republiku (farma roku 2012)

Farmářská jízda

 

Rozhovor připravila Kateřina Kotěrová pro Lovíme.bio

Foto: Jiří Donát, Andrea Müllerová, Pixabay