Hrad Krašov spravuje spolek dobrovolníků, kteří se ho snaží zachovat pro další generace
Přijít na prohlídku, pokochat se výhledem na Berounku, koupit si pivo, nanuk i přenocovat v ubytovně – to všechno je možné na zřícenině hradu Krašov na severním Plzeňsku. Hradní areál funguje a je přístupný díky dobrovolníkům z místního spolku.
Nádherné výhledy na řeku Berounku nabízí zřícenina hradu Krašov nedaleko Kralovic na severním Plzeňsku. Velmi fotogenické a romantické trosky hradu postaveného na skále už ve 13. století začali před 93 lety zachraňovat dobrovolníci. Jejich spolek, který hrad odkoupil, za minulého režimu „neprospíval rozvoji socialismu" a byl v roce 1979 zrušen. Krašov se tak stal majetkem státu. Na práci svých předchůdců navazuje od roku 1991 Spolek pro ochranu přírodní rezervace a hradu Krašova. Dobrovolníci před lety získali hrad opět do majetku, dál ho postupně opravují, zvelebují a zvou turisty na prohlídky a další akce.
„Hrad udržujeme ve zříceném stavu,“ říká s úsměvem pan Otto, jeden z členů spolku. Ten aktuálně čítá šestnáct členů. Jejich motivací je pocit z vykonaného dobrého skutku, příjemný kontakt s turisty i skvělá parta v rámci spolku. Zachovat hrad dalším generacím je jedním z poselství dobrovolníků, kteří se s turisty vydávají na komentované prohlídky, prodávají občerstvení a suvenýry a v neposlední řadě vedou místní turistickou ubytovnu. Tu nejčastěji využívají vodáci nebo skauti. Objekt nově disponuje solárními panely na výrobu energie. V plánu na nejbližší dobu je vybudovat v prostoru bývalé cisterny nový prodejní stánek.
Do konce května bude hrad otevřen o vybraných víkendech, v červnu pak každý víkend a o letních prázdninách denně. 8. června se tu koná dětský den a 3. srpna jarmark. Nejsnazší cesta na hrad vede přes Kozojedy a osadu Rohy, kde lze zaparkovat. Odsud vede stezka. Vodáci mohou přijet po Berounce až pod hrad.
Nejnovější zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
