Domů     Objevy
Vzácná fosilie je podvod
Veronika Tyrková 17.4.2024
FOTO: Ghedo / Creative Commons / CC BY-SA 4.0

Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším..

Už od svého objevu v Itálii roku 1931 představovala fosilie malé ještěrky záhadu. Skládala se jen z velmi mála kostí, zato značné části kůže. Zachovalé měkké tkáně nejsou u fosilií neznámé a občas se objeví i mumifikovaní dinosauři, jsou ale extrémně vzácné. Tridentinosaurus antiquus, jak zkamenělinu pojmenovali, byl ještě neobvyklejší.

Záhada se rozplétá

Předpokládalo se, že jeho kůže prošla karbonizací. To je proces, ke kterému běžně dochází pouze u rostlinných fosilií, kdy se rostlinné tkáně přemění na tenkou a křehkou vrstvu uhlíku. Žádné zvláštní podezření ale zatím paleontologové nepojali, protože tridentinosaurus byl koneckonců nalezen mezi karbonizovanými rostlinami.

Dlouhá léta zůstával exemplář uchováván v italském muzeu. Autoři studie publikované 15. února v časopise Palaeontology se ovšem jako první rozhodli použít minimálně destruktivní technologii, pomocí které chtěli odhalit více informací o jeho životě.

Pochybnosti vyvstaly už při vystavení tridentinosaura a zkamenělé rostliny, nalezené v jeho blízkosti, UV světlu. Zatímco rostlina zůstala neměnná, obrys plaza začal fluoreskovat.

Umělecká invence

To vědce zarazilo, zkamenělá měkká tkáň obvykle nefluoreskuje, což se nedá říci například o některých nátěrech. Nátěry zkamenělin laky nebo lazurou byly v minulosti obvyklé a někdy jsou stále nezbytné pro uchování zkamenělého exempláře v muzejních vitrínách.

Tým proto doufal, že pod vrstvou barvy najde původní měkké tkáně stále v dobrém stavu – ovšem marně. „Analyzovali jsme mnoho vzorků z různých částí těla zvířete, takže jsme si jisti, že se bohužel nezachovala žádná stopa původní měkké tkáně,“ shrnula hlavní autorka studie, paleobioložka Valentina Rossi z irské Univerzity College Cork.

Jak se ukázalo, kolem skutečných, špatně zachovaných stehenních a holenních kostí byl uměle domalován obrys a natřen průmyslově vyráběným černým pigmentem, získávaným ze zuhelnatělých zvířecích kostí.

Zcela původní na celé fosilii je tak pouze několik kostí zadních končetin a drobné kostní šupiny, tzv. osteodermy.

Pachatel neznámý

Že by šlo o záměr ale Rossi nepředpokládá. Dodatečné vyřezávání a natírání mohlo být spíše špatnou přípravou fosilie v minulých letech než naprostým podvrhem, jako je tomu například u Piltdownského člověka.

„Skoro to vypadá, jako by ten člověk viděl odhalené nohy a pak si řekl: ‚Dobře, pokud jsou to zadní končetiny ještěra, když půjdu tudy, měl bych najít něco dalšího,‘“ uvedla Rossi.

Navzdory svému zjištění ponechává nová studie mnoho nezodpovězených otázek, včetně identity tvora. Kosti T. antiquus jsou špatně zachovalé a chybí jim diagnostické znaky, které by vědcům umožnily porovnat ho s jinými druhy.

Přítomnost osteodermů nicméně vede Rossi a její tým k domněnce, že se skutečně mohlo jedna to nějaký druh plaza.

Související články
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Ve svém nejmenším provedení měří 11–13 milimetrů. Je tedy tak akorát drobný, aby se vešel do trávicího ústrojí. Řeč však není o žádné bakterii, ale o unikátním vynálezu vědců z Univerzity v Novém Jižním Walesu, který dokáže tisknout efektivní náhrady tkáně přímo v lidském těle. Nový chirurgický nástroj pojmenovali u protinožců jako F3DB, což je […]
Byla to senzace, když v roce 2003 na indonéském ostrově Flores našli vědci kosterní pozůstatky asi metr vysokého humanoida. Právě kvůli výšce se mu začalo přezdívat hobit. Kdo byli tito lidé ale zač? Trpěli záhadnou nemocí, v jejímž důsledku se zmenšili, jak si experti myslí? Oficiálně jde o člověka floreského (Homo floresiensis), mnohem více se však uchytilo […]
V každém krajském městě sbírali vědci klíšťata v parcích a zjišťovali, nakolik jsou pro člověka nebezpečná. Nyní vyhodnotili výsledky za loňskou sezonu a vyplynulo z nich, že klíšťata v městských parcích jsou infikovaná víc než ta v přírodě. U každého čtvrtého klíštěte byly nalezeny bakterie způsobující lymeskou borreliózu. V řadě parků pak bylo borrelií infikováno i více než 30 […]
Vědci nalezli v třetihorním baltském jantaru důkazy, že nejen vzhled hmyzu, ale také jeho chování je konzervováno desítky milionů let. Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz