Článek
Virus je „potomkem“ kmene mpox zvaného klad 1 (klad je označení pro skupinu organismů, která zahrnuje společného předka a všechny z něho vzešlé potomky – pozn. red.), o kterém se celosvětově referovalo zejména v roce 2022.
Nový klad virového druhu – označený jako klad 1b - se vyvinul tak, že se stal ještě infekčnějším a lépe se vyhýbá odhalení pomocí testů než jeho předchůdce, upozorňují vědci v nové a ještě nerecenzované studii, tzv. předtisku.
Vyzývají proto mezinárodní společenství k „rychlé akci“, aby mohla být další mezinárodní epidemie mpox odvrácena. Jejich studii nyní zkoumá světová vědecká komunita.
Rostou počty případů svrabu
Ke znepokojivému objevu nové vývojové větve viru došlo v Kamituze – chudém, hustě obydleném městě těžby zlata, kde bylo dosud identifikováno 108 případů, informoval v úterý server listu The Daily Mail.
Nové kmeny mpox jsou poměrně vzácné. Zatímco klad 1b je stále zodpovědný za velmi malý podíl případů, tak mnoho případů nepochybně neznáme a „řádění viru podle výzkumníků rozhodně neskončilo“.
⚠️ BREAKING: Mutated strain of mpox with ‘pandemic potential’ found in DRC 🇨🇩 mining town
— SARS‑CoV‑2 (COVID-19) (@COVID19_disease) April 16, 2024
Researchers call for ‘swift action’ to halt the outbreak in Democratic Republic of Congo as experts warn virus is ‘not over’@LauraMiers @ejustin46 @DavidJoffe64 @NjbBari3 pic.twitter.com/fLW7U9CWR7
Daný virus nebyl nikdy předtím v regionu hlášen, navíc se šíří především v centru města nacházejícího se jen něco přes 270 kilometrů od hranic se Rwandou a infikuje převážně dospělé, zejména sexuální pracovníky/ce.
„Bez zásahu má toto lokalizované ohnisko Kamituga potenciál rozšířit se na národní i mezinárodní úrovni,“ varují autoři předběžné studie.
Genomická analýza viru v daném konžském ohnisku nákazy odhalila to, co tamní vedoucí výzkumník Placide Mbala-Kingebeni nazývá „alarmujícím zjištění“. Nová, odlišná linie viru mpox má mutace, které jsou charakteristickým znakem účinného přenosu mezi lidmi.
Alkohol je zabiják číslo 1. Přísnější regulace je nutná, říkají odborníci
Tým kanadských a mezinárodních vědců pracujících na místě v Konžské demokratické republice začal konkrétně loni sledovat rozsáhlou epidemii mpox v tamní těžební oblasti u Kamitugy. Od října 2023 se případy rychle rozšířily.
Onen nejnovější výzkum sledoval 241 podezřelých případů hlášených od loňského října do letošního února. Zjistil, že přenos byl „primárně spojen se sexuálním kontaktem“.
Průměrný věk nakažených činil 22 let, polovinu pacientů tvořily ženy a ze zhruba 100 potvrzených případů byla třetina (29 procent) mezi sexuálními pracovnicemi, informoval výzkumný tým podle kanadské stanice CBC.
Zhruba 85 procent lidí postihly tzv. genitální léze, 10 procent bylo upoutaných na lůžko v nemocnici a dva lidé zemřeli.
V nové laboratoři u Prahy se budou zkoumat zákeřné a nebezpečné viry
„Pozorujeme evoluční změny ve viru, které naznačují zvýšený přenos mezi lidmi. A vidíme měnící se demografické údaje v této konkrétní oblasti Konga,“ prohlásil Jason Kindrachuk, docent infekčních nemocí na University of Manitoba v Kanadě a spoluautor zmíněného ještě nerecenzovaného odborného článku.
„To je velmi důležité, protože to naznačuje změnu v epidemiologii (distribuci) nemoci,“ řekl listu The Telegraph.
Konžská demokratická republika se tedy snaží ukočírovat smrtelnější formu viru, která může zabíjet až 10 procent nakažených.
Epidemie v roce 2022
Loni navíc tato středoafrická země jako celek čelila bezprecedentní epidemii „standardních“ neštovic mpox a zdá se, že pokračuje. Jen v prvním čtvrtletí roku 2024 bylo podle Světové zdravotnické organizace (WHO) nakaženo 3576 lidí a 264 osob zemřelo.
"The #mpox outbreak is one of several overlapping crises in the #DRC.
— World Health Organization (WHO) (@WHO) April 3, 2024
There are also outbreaks of measles and cholera, severe flooding in more than half of provinces, and since the beginning of this year, more than 350,000 people have been displaced, mostly because of armed…
Dvě třetiny případů a 85 procent úmrtí byly mezi dětmi.
Infektolog: Opičí neštovice i bez vyrážky
Mpox vyvolal celosvětovou epidemii v roce 2022, kdy se rozšířil do více než 100 zemí – včetně Česka - a postihoval převážně gaye a bisexuální muže.
Infekce mohou vést k bolestivým lézím a v závažnějších případech k sepsi, problémům mízních uzlin a dokonce smrti.
Za připomenutí stojí, že WHO kvůli obavám z rasismu infekční chorobu opičí neštovice předloni přejmenovala. Namísto anglického názvu monkeypox užívá složeninu mpox.
Co jsou opičí neštovice?
(Základní obecné informace o opičích neštovicích - jedná se o známá fakta před zveřejněním nových zpráv z Konga.)
- Opičí neštovice jsou infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (mpox, dříve monkeypox virus, MPXV), které se objevuje u některých druhů zvířat i u lidí.
- Virová nákaza se projevuje podobně jako lidské neštovice, byť většinou s mírnějšími projevy. Prvotní projevy zahrnují zvýšenou teplotu (horečku), bolest hlavy, svalů, zduření mízních uzlin a pocit únavy. Následuje vyrážka – nejprve na obličeji – ve formě puchýřů a poté strupů. Vyrážka prochází různými fázemi vývoje a může se podobat planým neštovicím nebo syfilis.
- Inkubační doba se pohybuje od 6 do 21 dní, symptomy přetrvávají 2–4 týdny.
Jak se nemoc šíří?
- K přenosu viru na člověka dochází při kontaktu s infikovaným zvířetem, člověkem nebo kontaminovaným materiálem.
- K přenosu ze zvířete na člověka může dojít kousnutím, poškrábáním nebo i přípravou masa divokých zvířat.
- K přenosu z člověka na člověka dochází podle odborníků zejména prostřednictvím tělních tekutin, je nutný dlouhodobý kontakt. Jiné způsoby přenosu z člověka na člověka zahrnují přímý kontakt s tělními tekutinami či infekčními lézemi a nepřímý kontakt s materiálem lézí, např. prostřednictvím kontaminovaného oblečení nebo prádla.
- Pravděpodobnost přenosu mezi jedinci bez blízkého sexuálního kontaktu se nicméně považuje za nízkou.
Jak jsou opičí neštovice nebezpečné?
- Onemocnění obvykle trvá 2–4 týdny, poté se většina lidí uzdraví. Studie z Afriky prokázaly smrtnost asi 3,6 procenta, u nevakcinovaných osob proti pravým neštovicím může dosahovat až 10 procent. Jde však o údaj z Afriky, kde množství nakažených mělo další přidružené nemoci, případně byly silně podvyživení a není ani jasné, jaká byla lékařská péče o nakažené.
- Smrtnost byla v Africe zaznamenána vyšší u dětí a mladých dospělých.
Léčba a prevence
- Vakcinace proti pravým neštovicím chrání i před nákazou virem opičích neštovic, potvrzena je účinnost 85 procent. K léčbě se pak využívají různá antivirotika jako třeba tecovirimat.
- Obecně se jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru doporučuje omezit kontakt se zvířecími rezervoáry a se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou – kapénkami.
- V případě potvrzení nákazy by mělo následovat testování a izolace. U pozitivních případů by mělo být zahájeno sledování kontaktů.
Historie
- Samotný virus opičích neštovic byl poprvé objeven v roce 1958 u opic makaků.
- Poprvé bylo lidské onemocnění hlášeno v roce 1970 v Demokratické Republice Kongo při kampani na vymýcení pravých neštovic. Onemocnění bylo následně hlášeno z několika zemí střední a západní Afriky.
WHO přejmenovala opičí neštovice. Kvůli obavám z rasismu
