Stavba Atomia pochází z doby, kdy byl Brusel přestavěn po druhé světové válce, během níž byla Belgie okupována nacistickým Německem

Atomium, atomová modelová struktura v Bruselu, kterou navrhl inženýr André Waterkeyn a architekti André a Jean Polak. Konstrukce byla postavena v roce 1958 pro Světovou výstavu, která se konala v hlavním městě Belgie. Je to obří model krystalové molekuly železa, zvětšený 165 miliardkrát. Stojí na Heysel Plateau, v blízkosti místa výstavy z roku 1958.

Konstrukce se skládá z devíti ocelových koulí potažených hliníkem, každá o průměru 18 metrů, spojených diagonálními trubkami o délce 29 metrů a šířce 3,3 metrů. Velký model byl testován v aerodynamickém tunelu, a proto je „molekula“ podepřena třemi pylony, nazývanými „bipody“, nezbytnými pro stabilitu a pro nouzové evakuační schodiště.

K panoramatickému výhledu nahoře vede výtah a eskalátory – nejdelší v Evropě, když byly postaveny – spojují koule. V nejvyšší kouli je také restaurace. Waterkeyn doufal, že Atomium inspiruje mladé lidi k hledání kariéry v technických oborech nebo ve vědeckém výzkumu. Původně některé sféry obsahovaly vědecké a lékařské displeje – od restaurování stavby v roce 2006 se na exponátech objevily také ukázky designu z 50. let.

Atomium je nyní vnímáno jako pozůstatek z doby, kdy se atomové symboly s oblibou používaly v domácích návrzích. Předpokládalo se, že blahodárná věda „atomového věku“ poskytne neomezenou, čistou a levnou energii. Dnes je oblíbeným symbolem hlavního města Evropské unie, ale jeho surrealistický, futuristický vzhled z něj dělá vhodnou stavbu pro domov tak nápaditých umělců, jako jsou René Magritte a Paul Delvaux.

zdroj: Britannica, Atomium, EnjoyTravel