Agrofert zažaloval ministerstvo zemědělství. Chce zvrátit, že musel kvůli Babišově střetu vrátit dotaci
Drůbežářský podnik Schrom Farms z koncernu Agrofert podal žalobu na ministerstvo zemědělství, zjistily iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Snaží se tak bránit tomu, že musel vrátit dotaci 1,6 milionu korun, kterou Česko nedostane kvůli střetu zájmů bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO). Už loni se společnost přitom o podobnou věc pokusila před Soudním dvorem Evropské unie. Neúspěšně.
„Obecně platí, že se na soud obracíme v případě, kdy jsme přesvědčeni, že jsme postupovali v souladu se zákonem a byli jsme kráceni na našich právech,“ zdůvodnil podání žaloby pro iROZHLAS.cz mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Konkrétněji se ale k případu vyjádřit nechtěl.
S odvoláním neuspěl. Agrofert vrátil dotaci, kterou Evropská komise neproplatila kvůli Babišově střetu
Číst článek
O vrácení dotace, kterou chtěla firma použít na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, rozhodl už v roce 2022 Státní zemědělský intervenční fond. Ten v Česku rozděluje dotace do zemědělství.
Společnost s tím nesouhlasila a odvolala se k nadřízenému úřadu, tedy k ministerstvu zemědělství. To ale rozhodnutí fondu potvrdilo a letos v lednu musela dceřinka dotaci vrátit. Teď se zrušení tohoto rozhodnutí domáhá Schrom Farms před Městským soudem v Praze.
Žaloba na Evropskou komisi
Není to přitom první žaloba, kterou se snaží koncern vracení dotace zvrátit. Už na podzim roku 2022 podala společnost Schrom Farms žalobu k Evropskému tribunálu, jak nyní zjistily iROZHLAS.cz a Radiožurnál. Rozhodnutí fondu totiž vychází z pokuty, kterou Česku vyměřila Evropská komise jako výsledek auditu střetu zájmů v oblasti zemědělských dotací.
Dotace pro farmu
Farma, která produkuje až šest milionů násadových vajec ročně, investovala do moderní technologie více než 7,7 milionu korun. O dotaci poté požádala Státní zemědělský fond, šlo o bezmála 1,6 milionu korun. Zhruba polovinu (31 tisíc eur) měl tvořit příspěvek z Bruselu.
Pro připomenutí: dotace měla být spolufinancována z unijních peněz, ale Evropská komise ji odmítla proplatit. Spadá totiž do období vládního angažmá Andreje Babiše, a proto podle Bruselu porušuje českou i unijní legislativu ke střetu zájmů. Kvůli tomu a dalším pochybením Komise Česku vystavila po proběhlém auditu sankci přesahující 82 milionů korun. Můžete si o tom přečíst ZDE. Část z pokuty tvoří právě dotace pro Schrom Farms.
Schrom Farms se proto před Soudním tribunálem EU dožadovala toho, aby bylo zrušeno tzv. prováděcí rozhodnutí, kterým Brusel vyloučil zmíněnou dotaci z unijního financování. Ani před evropském soudem ale Agrofert neuspěl. Loni na podzim soud žalobu odmítl, jak lze vyčíst z usnesení na jeho webu.
Sankce přes 82 milionů: Brusel vystavil Česku pokutu za chyby v zemědělských dotacích i Babišův střet zájmů
Číst článek
A důvod? Rozhodnutí Komise vystavit Česku pokutu se podle usnesení soudu Agrofertu přímo nedotýká. „Napadené rozhodnutí jim (českým úřadům – pozn. red.) zejména neukládá, aby ve vztahu k žalobkyni (Schrom Farms – pozn. red.) přijaly nějaké konkrétní rozhodnutí. Konečné rozhodnutí českých orgánů spadá do oblasti, kde má dotyčný členský stát autonomii,“ stojí v dokumentu.
Zjednodušeně tak podle soudu Evropská komise českým úřadům nenařídila, že mají vymáhat dotaci po Agrofertu zpět. Pouze rozhodla, že projekt Schrom Farms nebude spolufinancovat. Zemědělský fond měl možnost vzít část pokuty týkající se této dotace v uvozovkách na sebe. To ale neudělal. Mluvčí Agrofertu nechtěl komentovat ani neúspěšnou žalobu k unijnímu tribunálu.
Dotace pro Schrom Farms byla jediná „problémová“, kterou odmítl Brusel proplatit. Státní zemědělský fond totiž poté, co v Česku proběhla evropská auditní mise prověřující střet zájmů, preventivně veškeré projekty dceřinek Agrofertu pozastavil. S výjimkou této jediné.
Audit ke střetu zájmů proběhl na českých úřadech na začátku roku 2019. Unijní auditoři se zaměřili na dotace pro Agrofert, které koncern čerpal v době Babišova vládního angažmá. Kontroloři došli k závěru, že tehdejší premiér byl v době, kdy seděl ve vládě, ve střetu zájmů, a koncern tak neměl na řadu dotací nárok.
