Sedmá příčka mezi národy. Jak české kluby připisovaly body do koeficientu

Nejdůležitější sdělení z letošního pohárového ročníku je už týden staré: pro sezonu 2025/2026 má český šampion zajištěnou účast v základní fázi Ligy mistrů.

Aby ji měl ji pro sezonu 2026/2027, musí české kluby udržet desátou příčku v pořadí národních koeficientů i v příští sezoně.

Do ní vstoupí ve velmi výhodném postavení, na jedenáctý Izrael mají komfortní náskok 4,750 bodu. V přepočtu na výsledky to je například devět výher a jedna remíza v základní fázi pohárových soutěží. Nejeví se příliš reálně, aby Izrael české týmy předběhl.

České kluby na startu nové sezony totiž odečtou slabý výsledek z ročníku 2019/2020. Národní koeficient se počítá z příspěvků všech účastníků za posledních pět let.

Především díky Slavii od července 2020 do června 2023 Česko nahrálo každý rok v průměru 6,683 bodu. V letošní sezoně přidalo 13,500 bodu, což ho řadí na sedmou příčku za Itálii, Německo, Anglii, Francii, Španělsko a Belgii.

I když v semifinále soutěží už Češi nikoho nemají, nikdo je už v letošním pořadí nepřeskočí.

Jak se tedy kluby o nevídané číslo 13,500 zasloužily?

Do hry loni v létě vstoupili Bohemians, Sparta, Slavia a Plzeň. Veškeré bodové zisky se pak dělily počtem účastníků, čili čtyřmi. Z toho pak vzešel národní koeficient.

Bohemians nezískali nic, vypadli s Bodö/Glimt po dvou prohrách ve druhém předkole Konferenční ligy.

Plzeň přinesla úctyhodných 22,5 bodu, což ji v celkovém pořadí klubů v současném ročníku řadí na dělené jedenadvacáté místo. Níž ji mohou poslat Olympique Marseille i Aston Villa, které čtvrteční čtvrtfinálové odvety Evropské resp. Konferenční ligy na rozdíl od Viktoriánů zvládly. Na Plzeň se ještě může dotáhnout Olympiakos Pireus.

Každopádně nejhůř to pro Plzeň bude třiadvacátá příčka v pořadí, které před semifinálovými duely vede Real Madrid s Manchesterem City, následují Bayern Mnichov, Leverkusen, Atlético a Paris St. Germain.

Plzeň letos odehrála v pohárech šestnáct zápasů, všechny v Konferenční lize. V kvalifikaci za pět výher a jednu remízu získala pro národní koeficient 5,5 bodu (za výhru se uděluje 1 bod, za remízu 0,5 bodu), v základní skupině za šest výher to bylo dvanáct bodů (2 body za výhru), za tři remízy ve vyřazovací fázi přidala tři body, další dva body připsala jako bonus za první příčku v základní skupině. Celkem tedy 22,5 bodu.

Do klubového koeficientu se jí nezapočítaly výsledky z kvalifikace, takže svůj účet obohatila o sedmnáct bodů.

Slavia nastoupila ke dvanácti utkáním a do národního koeficientu přinesla 17,5 bodu. V kvalifikaci o Evropskou ligu to bylo 2,5 bodu, za pět výher v základní skupině získala deset bodů, čtyři bonusové za první příčku a jeden bonusový za účast v osmifinále, kde dvakrát podlehla AC Milán.

Klubový koeficient slávisté obohatili o patnáct bodů, nepočítaly se jim dvě výhry a remíza v kvalifikaci.

Sparta odehrála čtrnáct utkání a do národního koeficientu přinesla čtrnáct bodů. V kvalifikaci o Ligu mistrů a následně v play off Evropské ligy to byly dva body za dvě remízy s Kodaní a jednu výhru nad Dinamem Záhřeb. Ve skupině získala sedm bodů za tři výhry a remízu, dva bonusové za druhé místo ve skupině, další dva body za výhru v prvním kole vyřazovací fáze nad Galatasarayem Istanbul a jeden bonusový za účast v osmifinále, v němž dvakrát prohrála s Liverpoolem.

Do svého klubového koeficientu přidala deset bodů, nepočítaly se jí ty z kvalifikace ani z úvodního kola vyřazovací fáze. UEFA totiž zohledňuje fakt, že první kolo play off hrají jen některé kluby, například Plzeň se Slavií ho hrát nemusely, protože jako vítězové svých skupin postoupily přímo do osmifinále. Ale do národního koeficientu se započítává.

V součtu příspěvků Plzně, Sparty i Slavie to dělá 54 bodů, které se dělí počtem účastníků, čili čtyřmi. A to je výsledných 13,5 bodu.