Světové výdaje na armádu a zbrojení stouply v loňském roce o 6,8 procenta na 2,44 bilionu dolarů (57,82 bilionu Kč), což je největší nárůst od roku 2009. Ve své nejnovější zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI), který v této souvislosti připomněl pokračující boje na Ukrajině po ruské invazi před více než dvěma lety, krizi na Blízkém východě a posilování čínské armády. Největší výdaje připadaly na Spojené státy, Čínu a Rusko, za nimi následuje Indie a Saúdská Arábie.
„Ve všech regionech, které mapujeme, se výdaje zvýšily. Svědčí to o tom, že se svět cítí méně bezpečný a zřejmě upřednostňuje tvrdá bezpečnostní opatření před diplomatickými prostředky,“ řekl agentuře DPA představitel SIPRI Lorenzo Scarazzato. „Jedním z hlavních důvodů je samozřejmě ruská invaze na Ukrajinu. Vidíme, jak vede ke zvyšování vojenských výdajů v Evropě,“ dodal Scarazzato.
Podle SIPRI světové vojenské výdaje rostly devátým rokem po sobě. Spojené státy vynaložily na armádu 916 miliard dolarů, což představovalo více než třetinu celosvětových vojenských výdajů. Druhá Čína utratila odhadem 296 miliard dolarů a Rusko 109 miliard dolarů. Zatímco však americké výdaje vzrostly o 2,3 procenta oproti roku 2022, ruské výdaje se zvýšily o 24 procent, upozorňuje SIPRI.
Ukrajina, která čelí ruské agresi, dala loni na armádu a zbrojení 64,8 miliardy dolarů, což představuje meziroční nárůst o 51 procent a osmou příčku na žebříčku oproti 11. místu v roce 2022.
Výrazně investoval i Izrael, který vede v Pásmu Gazy válku s palestinským radikálním hnutím Hamás, kterou zahájil v reakci na říjnový teroristický útok Hamásu. Jeho výdaje na zbrojení se zvýšily o 24 procent na 27,5 miliardy dolarů.
„Bezprecedentní nárůst vojenských výdajů je přímou reakci na zhoršení světové situace, co se týká míru a bezpečnosti,“ uvedl představitel SIPRI Nan Tian. „Státy dávají přednost vojenské síle, ale riskují tím spirálu akce a reakce v čím dál nestabilnějších geopolitických podmínkách,“ dodal.