Světovou velmocí v chovu stromových damanů je tuzemská zoo

Zoo Ostrava byla u začátku úspěšného chovu dvou druhů stromových damanů a v současné době chová nejvíce jedinců těchto tajemných nočních savců na světě. Tamní populace činí zhruba polovinu celkového počtu stromových damanů chovaných v zoologických zahradách. Oba druhy se v Ostravě pravidelně množí a díky tomu se postupně navyšuje počet institucí, které tyto blízké příbuzné slonů chovají, uvedla tisková mluvčí zoo Ostrava Šárka.

Damani jsou řád malých savců obývající pouze Afriku a Blízký východ. Celkově má tento řád krátké končetiny, na předních končetinách mají 4 prsty a na zadních pouze 3 prsty, zakončené nehtovitými kopýtky. Na kopýtka našlapují pouze v běhu, jinak se pohybují po měkkých polštářcích na chodidlech, kam ústí žlázy vylučující lepkavý sekret, který jim umožňuje snadný a bezpečnější pohyb po skalách a při šplhání ve větvích stromů.

Zajímavostí jsou stále dorůstající horní řezáky, které tvoří jakési kly.

Damani sdílejí několik charakteristik primitivních placentálních savců, mají slabě vyvinutou schopnost termoregulace, proto se rádi vyhřívají na slunci nebo se tulí k sobě navzájem. Na rozdíl od ostatních býložravých zvířat nemají dobře vyvinuté řezáky a rostliny musí ukusovat pomocí stoliček. Jsou ale přizpůsobeni k trávení rostlinné potravy, mají totiž složitý, dvoukomorový žaludek a dvě slepá střeva, která hostí symbiotické bakterie, které jim pomáhají trávit celulózu.

První damani se objevili před 40 milióny lety, a mnoho miliónů let byli damani dominantním býložravcem Afriky. Existovalo mnoho druhů, největší vážil jako malý kůň. Během miocénu ale byli zatlačeni nově vzniklými turovitými a tak postupně ztratili svoje vůdčí postavení. Velikost pravěkých damanů nám může pomoci uvědomit si, že damani jsou s největší pravděpodobností nejbližší příbuzní slonů. Jejich příbuznost ke slonům je potvrzena jak společnými znaky na kostře, tak molekulární analýzou DNA.

Damani patří do starobylé skupiny placentálních savců zvané Afrotheria, česky též »afričtí savci« nebo »afrosavci«, která kromě damanů zahrnuje například také slony, sirény či hrabáče. Dnes známe celkem pět druhů damanů, přičemž tři z nich náleží k takzvaným stromovým damanům rodu Dendrohyrax. Jsou jimi daman stromový, daman pralesní a daman horský. Ostravská zoologická zahrada chová dva z nich a v obou případech stála na počátku chovu těchto tajemných nočních savců v lidské péči. V roce 2009 začala s chovem damanů stromových (Dendrohyrax arboreus), v roce 2016 pak damanů pralesních (Dendrohyrax dorsalis). Je také jedinou zoo na světě, která množí oba druhy.

Z původních pěti zakladatelů damanů stromových stále v Ostravě žije v chovatelském zázemí samec, který se pravidelně rozmnožuje. Jeho posledními potomky jsou dvojčata (samice a samec) narozená 12. ledna 2024. »Aktuálně chováme damany stromové ve třech skupinách, z čehož jsou dvě v chovatelském zázemí, třetí skupina je momentálně také umístěná v zázemí, ale po dokončení rekonstrukce pavilonu Noční Tanganika se vrátí do expozice, kde je v převráceném světelném režimu mohou návštěvníci pozorovat. Celkem máme aktuálně 13 jedinců, z toho sedm samců a šest samic,« popsala zooložka Pavla Slavíčková, která má zároveň na starosti monitoring stromových damanů v rámci »EAZA Small Mammal TAG« (Skupina odborníků pro malé savce při Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií). Všechny tři skupiny se pravidelně množí. Doposud se zde podařilo odchovat 28 mláďat.

Až do loňského roku byly pouze dvě zoo na světě, které damany stromové chovaly a úspěšně odchovávaly. Kromě Ostravy to byla Zoo Plzeň, kde žije aktuálně pět jedinců (dva samci a tři samice). Díky úspěšným odchovům zejména v ostravské zoo mohla být chovatelská základna rozšířena o další instituce. »V loňském roce přibyly zoo v dánském Randers, německém Frankfurtu, a letos pak Zoo Bratislava. Nejčerstvějšími chovateli se staly Zoo Gyor v Maďarsku a Zamoscz v Polsku. Do Zoo Randers byl odvezen samec z Ostravy a samice z Plzně, do všech ostatních pak chovné páry právě z Ostravy,« upřesnila Slavíčková.

Celkový počet jedinců damana stromového v zoologických zahradách je 27, z čehož jde o 13 samců a 14 samic. Polovina z nich žije právě v Zoo Ostrava.

Rovněž v chovu damanů pralesních je Zoo Ostrava úspěšná, od počátku chovu se podařilo odchovat 10 mláďat. I tento druh zoo chová ve třech skupinách (celkem 11 zvířat), dvě v zázemí, jednu v noční expozici v Pavilonu evoluce. Zde mohou návštěvníci aktuálně pozorovat chovný pár s dvěma mláďaty narozenými 8. dubna 2024.

Celkový počet damanů pralesních chovaných v zoologických zahradách je 24, a i v tomto případě je téměř polovina z nich chována v Ostravě. Zoologická zahrada a botanický park Ostrava tak může být právem nazývána světovou velmocí v chovu stromových damanů.

Daman pralesní (Dendrohyrax dorsalis) je také někdy nazýván tlustoš západoafrický, žijící v tropických deštných lesích západní a střední Afriky, a je aktivní pouze v noci. Je to zvíře zhruba velikosti králíka, se zavalitým tělem a krátkýma nohama, váží okolo 3 kilogramů. Má dlouhou hrubou šedohnědě zbarvenou srst, na zádech je výrazná lysina lemovaná bílými chlupy. Nachází se zde pachová žláza, jejíž výměšek slouží ke komunikaci. Od ostatních damanů se tento druh snadno rozezná podle neosrstěného čenichu. Daman pralesní je vývojově nejstarším druhem damanů.

Většinu života tráví v korunách stromů a živí se listím. Ve větvích se pohybuje velmi obratně, šplhání mu usnadňují již zmíněné přilnavé polštářky na chodidlech.

»Vzhledem k tomu, že jsou oba druhy poměrně málo prozkoumány, v posledních letech neustále vznikají studie týkající se obou druhů. V mnoha případech s univerzitami úzce spolupracujeme a vznikají tak databáze složené jak ze záznamů a pozorování z lidské péče, tak z přírody. Primárně jsou výzkumy zaměřené na sociální život těchto unikátních zvířat, ale také na složení potravy, způsoby vokalizace, aj. Vznikla i knihovna různých typů vokalizací damanů,« dodala Slavíčková.

(mac)

FOTO – Zoo Ostrava/ Enrico Gombala, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/GNU FDL/Valerius Tygart, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 3.0/Arikk, commons.wikimedia.org/ CC BY 4.0/Sandra Keller, commons.wikimedia.org/CC BY-SA 4.0/Thomas Fuhrmann

VIDEO – Zoo Ostrava/ Enrico Gombala

Související články

Zanechte komentář

Please enter your comment!
Please enter your name here

- Advertisement -

Poslední zprávy