Již nyní platforma působí ve čtyřech zemích, a to v Česku pod názvem Nesnězeno a dále v Maďarsku, na Slovensku a nově také v Rumunsku pod značkou Munch.
„Poměrně dlouho jsme se chystali na masivnější expanzi. A v řádu jednotek let jsme si dělali průzkum různých trhů. Jestli by ten náš nápad mohl fungovat i na dalších trzích, jaký mají místní lidé vztah k neplýtvání jídlem a obecně k environmentální stránce věci. A zároveň samozřejmě mapujeme také konkurenci a zjišťujeme velikost trhu,“ popisuje strategii Jakub Henni, spoluzakladatel platformy Nesnězeno.
Aplikace pro nesnědené jídlo zachraňuje restauracím byznys i pomáhá |
Expanze do Rumunska přišla rok a půl poté, co se Nesnězeno spojilo se zakladateli z Maďarska, kteří na lokálním trhu pod značku Munch působí ve stejném byznysu a navíc chtěli delší dobu právě do Rumunska expandovat.
„K této významné východní expanzi však přispěla také skutečnost, že jsme na konci minulého roku uzavřeli poslední investiční kolo a získali jsme potřebný kapitál k tomu, abychom mohli otevřít čtvrtý trh,“ říká Jakub Henni s tím, že konkrétní hodnota investice je neveřejná.
Podle jeho slov je expanze na východ v současné době jednodušší, než se vydat opačným směrem. „Na západě je větší konkurence, působí tam více firem i spoustu různých mobilních aplikací, takže proto právě tímto směrem,“ říká Henni.
Pomyslné západní dveře si ovšem společnost nezavírá a Henni připouští, že taková expanze potřebuje svůj čas. „Za dva či tři roky se třeba vydáme západním směrem. Uvidíme, jak si povedeme, jestli nám to bude dávat smysl,“ říká spoluzakladatel platformy Nesnězeno.
Už nyní ale prozradil, že by rád ovládl další, hlavně tedy východní a jižní trhy „Poohlížíme se po dalších zemích, máme seznam asi osmi, kam bychom chtěli do budoucna vstoupit,“ říká Jakub Henni.
Spolupráce s Maďary
Díky spojení s maďarským protějškem Munch se skupina stala nejsilnější foodwaste aplikací ve střední a východní Evropě. V současné době mají obě platformy společně přes tři tisíce partnerů a více než dva miliony stažení ve čtyřech zemích.
V Maďarsku mají pokrytý téměř celý trh, působí v 500 prodejnách Spar, a co se týká partnerů, mají tam největší zastoupení, totéž platí i pro počet uživatelů. Podobnou základnu by si Henni představoval i v Česku.
V prvopočátcích v roce 2018 bylo do projektu Nesnězeno zapojeno pouze pár partnerů, několik kaváren a cukráren, později i restaurace.
„To bylo ovšem ještě před vznikem aplikace, ze začátku jsme to celé testovali na Facebooku, až potom jsme investovali a vytvořili aplikaci, kde se postupem času počet partnerů rozrostl,“ popisuje Henni.
Žádné přebytky ani odpad. Řetězce vítězí v boji proti plýtvání potravinami |
V současné době jídlo určené pro záchranu nabízí tisíce restaurací, kaváren, cukráren, pekáren, ale i hotelů v Praze, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích a Plzni.
„Zachránit lze nejen jídlo, ale také květiny, než úplně uvadnou. A hodně se zaměřujeme na řetězce, spolupráci s Penny jsme rozšířili z padesáti na dvě stě prodejen. Rádi bychom zapojili i další řetězce, jen to je na běh na delší trať,“ popisuje Henni. V nadcházejících několika měsících se podle něj budou služby rozšiřovat i do dalších českých regionálních měst.
Inspirací byla Paříž
Nápad na vytvoření platformy pro záchranu jídla přišel ze zahraničí, kde spoluzakladatelka Nesnězena Michaela Gregorová v roce 2018 pobývala.
„Michaela už tedy ve firmě nepracuje, ale řešení okoukala v Paříži a chtěla koncept přetransformovat do Čech. Nejprve ale sondovala zájem mezi známými a pak založila na sociálních sítích stránku, na které si ověřila, že zájem o podobnou službu bude i u nás,“ popisuje Jakub, který je součástí Nesnězeno od prvopočátku.
Lidl vyměnil bedýnky za tašky. Své projekty proti plýtvání mají i další |
Na Facebooku pak během pěti měsíců nasbírali patnáct tisíc fanoušků a čtyřicet brněnských podniků, a tak se rozhodli vyvinout aplikaci a investovat do rozvoje. Velký zájem o jejich koncept vzrostl během pandemie, kdy byly restaurace a hospody zavřené.
