Predikce jsou totiž stoprocentní. Hlavním důvodem je stoupající hladina moří, v důsledku tání ledovců a grónského ledovcového štítu.
„Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu z roku 2014 odhadovala zvýšení hladiny oceánů do roku 2100 o třicet až šedesát centimetrů. Report z roku 2021 rozpětí posunulo na 60 až 100 centimetrů. Některé scénáře dokonce varují, že na konci století to mohou být až tři metry,” řekl pro Seznam Zprávy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.
Očekává se tedy, že riziko tsunami ve středomořských pobřežních oblastech bude stoupat. Hlavním problémem ale je, že na podobnou katastrofu nejsou městské infrastruktury ani obyvatelé metropolí připravené.
„Zatímco komunity v Tichém a Indickém oceánu si nebezpečí uvědomovaly, v jiných krajinách, včetně Středozemního moře, je riziko podceňováno,” uvedl Bernardo Aliaga, hlavní expert na tsunami z Unesco.
Přitom otázkou podle něj není, zda vůbec k této přírodní události na březích Evropy dojde, ale kdy přesně.
Krizový plán
Mezi nejohroženější místa patří převážně oblíbené dovolenkové destinace, jako je Řecko, Turecko, Itálie, Francie, Malta a Portugalsko, konkrétně Marseille, Alexandrie, Istanbul, Cannes a Chipiona.
Právě zde byla založena varovná centra s týmem specialistů na analýzu geofyzikálních dat, již 24 hodin, sedm dní v týdnu shromažďují údaje ze sítě několika set seismických stanic.
Jejich úkolem je detekovat jakékoli zemětřesení, které by mohlo způsobit tsunami, a do patnácti minut upozornit příslušné úřady. „Například v západním Středomoří, pokud k otřesům dojde poblíž Alžírska, vlna k pobřeží dorazí za přibližně 75 minut,” říká technický koordinátor Pascal Roudil.
I přestože vlny zde nejsou tak vysoké jako v Pacifiku, i půlmetrové tsunami mohou způsobit vodní stěny pohybující se rychlostí 65 km/h a ohrozit tak život plavce. Náhlý příliv o výšce 1,5 metru až 2 metry je navíc tak silný, že dokáže zvednout auta.
Detekce nebezpečí je však, podle Aliaga, jen začátek. Klíčová je totiž připravenost obyvatel a turistů.
Jak se chovat při tsunami?
Už nyní proto UNESCO ve spolupráci s místními vládami pracuje na evakuačních mapách a aplikacích. Výstrahy by měly být spuštěny asi 10 minut po zemětřesení, výbuchu sopky či sesuvu půdy, tedy hlavními příčinami, jež tsunami vyvolávají.
„Modely ukazují, že první vlna přichází v průměru do dvaceti minut, druhá dorazí k pobřeží 40 minut po první. Lidé tak budou upozornění nejen sirénami, ale také zprávami například na WhatsApp,” říká vědec.
Zároveň dodává, že i přestože se vlna tsunami v Evropě může zdát jako hloupost, opak je pravdou. Naposledy se ničivá masa vody objevila 30. října roku 2020 u Egejských ostrovů v Řecku a o rok později v Turecku. Mezi největší katastrofy ale patří událost v roce 1755, kdy břehy Portugalska zasáhla šestimetrová vlna. Zabila až sto tisíc lidí.
Zdroje: www.seznamzpravy.cz, www.theguardian.com, www.euronews.com, www.timesofmalta.com
