Mezi detektivními sériemi, které se staly značkou České televize za působení ředitele Petra Dvořáka, se „ostravská“ kriminálka s Petrou Špalkovou a Jiřím Vyorálkem vždy trochu vymykala. Stíny v mlze představovaly dvojici kriminalistů, kteří v Moravskoslezském kraji sami nevedou příliš utěšený život.

Po první řadě, vysílané v roce 2022, bylo v loňském roce vyrobeno dalších dvanáct dílů. Nasazeny měly původně být už na začátku roku. Nakonec se ale ČT rozhodla jejich vysílání odložit. Důvodem byl třetí díl s názvem Snadné cíle, který by podle programového ředitele Milana Fridricha mohl být v lednu vnímán citlivě v souvislosti se střelbou na Filozofické fakultě UK.

„V reakci na události na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze se Česká televize rozhodla druhou řadu Stínů v mlze v původním termínu nenasadit. Citlivě vnímáme celospolečenskou situaci a zásadním důvodem programové změny byl obsah třetí epizody, ve které dojde ke střelbě na základní škole. I přes to, že byly scénáře pro druhou řadu dokončeny už v roce 2022, inkriminované scény natočili filmaři na jaře loňského roku a jedná se o fiktivní příběh, tak Česká televize považuje uvedení druhé řady v současné době za nevhodné,“ vysvětloval ředitel Fridrich.

K odvysílání „školního“ dílu došlo toto pondělí. A střelba ve škole rozhodně nebyla jedinou kontroverzí, která se v ději objevila.

Sám název „Snadné cíle“ odkazuje ke střelbě na ukrajinské dělníky, která je v tomto díle vyšetřována. Útok ve škole je až závěrečným vyústěním.

Fotogalerie: - Sázka na třináctku

Vyšetřování útoku je divákovi České televize od počátku servírováno v kontextu rasistické majority, verbálních výhrůžek na facebooku, které policistům státní zástupkyně odmítá klasifikovat jako trestné činy a jako vodítko pro udání podezřelého z vraždy je prezentován i fakt, že dotyčný je voličem SPD.

Tři trestní oznámení za příspěvky na sítích

Hned na začátku dílu pachatel přijíždí na staveniště, kde z kytarového pouzdra vytáhne střelnou zbraň a za svitu měsíce odstřelí několik ukrajinských dělníků, pracujících na stavbě ve Frenštátu.

Po chvilce vyšetřování si jeden z policistů pochvaluje: „Konečně se lidi chytili a začínají se pěkně udávat. Napráskali řezníka, co nadával na Ukrajince, a potom souseda, co měl pušku a volil SPD.“

Pak policisté pátrají na střelnici mezi místními fanoušky střelby. Zde je však vyšetřování bezpředmětné, ale policistka Malá najde novou stopu. „Lidi z Frenštátu nás upozornili na místní fašouny.“ Z tipů našla „fešáka“, vyšetřovaného kvůli krádeži dvou kulovnic.

„Nic mu nedokázali, ale na krku má tři trestní oznámení za příspěvky na sítích.“

V jednom z nich prý napsal, že by „ty zkurvené úkáčka, co nás vyžírají, střílel jako krysy“. Kolega hádá, že za příspěvek na internetu dostal podmínku, Malá jej ale zklame. Pohoršeně mu přečte výrok státní zástupkyně, že nešlo o trestný čin, jen o „lidové, hrubě vulgární glosátorství“.

Vyšetřovatelka se pochlubí, že na něj přesto získala povolení k zadržení. Následně sledujeme zásah v bytě, do kterého policejní komando vnikne na základě historky o nabouraném autě, autoři nechají jeho majitele vykřikovat „policejní brutalita“, byt je vyzdoben například roztrhanou vlajkou Evropské unie a nakonec vyšetřovatel vidí pouzdro na kytaru, ve kterém s neskrývaným zklamáním objeví místo zbraně hudební nástroj.

Nakonec ale přece jen uspějí, když u něj v bytě najdou ženu, která se už půl roku schovává před nástupem výkonu trestu. Takže to zkoušejí přes trestný čin nadržování.

„Fašoun“ uvádí na dobu střelby jako alibi zkoušku s hudební skupinou. „A může vám to dosvědčit někdo, kdo nemá vytetovaný hakenkreuz?“ zajímá se policistka. Výhrůžně dodá, že v hospodě byl zaznamenán jeho výrok o vypálení ubytovny imigrantů.

Seriálový výstup této postavy končí hláškou, že ať ukrajinské dělníky postřílel kdokoliv, byl to borec.

A policista nad kávou hořce zkonstatuje, že „když bude mít ten nácek kliku a narazí na stejnou státní zástupkyni jako minule, nedostane za to nadržování a rasistický letáky ani podmínku“.

Důkazy se mezitím stahují kolem jiného podezřelého, syna místního farmáře. Ten žádný přečin na sociálních sítích nemá a s policisty jedná zdvořile. Ale když zavítáme do jeho dětského pokoje, vidíme tam prostředí učebnicového pravicového extremisty.

Když tam vtrhne policejní zásahovka, nikdo není doma. Najdou ale plán budovy školy. A v dalším záběru už střelce vidíme, jak přijíždí do areálu.

Na rozdíl od Filozofické fakulty ale tady policejní komando přijde včas a střelce zlikviduje.

Fotogalerie: - Euroloterie

Bič boží

Je třeba zdůraznit, že seriál byl natočen ještě před útokem na Filozofickou fakultu, nelze tedy pachatele jménem Kopecký jakkoliv srovnávat s vrahem Kozákem. Za ohledy na oběti i další studenty fakulty je určitě třeba Českou televizi ocenit.

Se značně stereotypním obrazem ultrapravicové scény a jásáním policistů nad tím, jak se jim úspěšně rozjelo „udávání“, už je to asi složitější.

Vyobrazení hudební skupiny jako společenství osob na hraně trestního práva a zcela mimo slušnou společnost má v české seriálové tvorbě bohatou historii.

Asi nejslavnější je v tomto směru skupina Mimikry, která v seriálu Třicet případů majora Zemana zpívá písně o božím biči, co vyžene rozlezlé červy, a v závěru dílu spáchá teroristický čin únosu letadla.

Postavu alternativního hudebníka zmámeného drogami zde nezapomenutelně ztvárnil Jiří Lábus.

Fotogalerie: - Ceny paprik

V tomto seriálu se nezpívá, jenom Jiří Vyorálek jako policista Černý předčítá písňový text: „Držíš pušku a míříš na svoje prokletí. Oni ti vzali všechno, tak střílej, abys ty nebyl cíl.“

Zákon o České televizi stanovuje hned ve druhém paragrafu jako úkol veřejnoprávního televizního vysílání „přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky“.

Je ale otázkou, zda má být příspěvek k právnímu vědomí realizován takto tendenčním způsobem.

Úkoly veřejnoprávního vysílání totiž mají být plněny tak, aby „odrážely rozmanitost názorů a politických, náboženských, filozofických a uměleckých směrů, a to s cílem posílit vzájemné porozumění a toleranci a podporovat soudržnost pluralitní společnosti“.

„Rolí veřejnoprávní televize rozhodně nemá být podpora jednání, které pošlapává naši ústavu, což oslava novodobých udavačů je,“ říká pro ParlamentníListy.cz Natálie Vachatová ze Společnosti na obranu svobody projevu.

Fotogalerie: - Lex Národní divadlo

Česká televize podle ní bohužel k tomuto typu aktivismu sklouzává. „Prolíná se nejen napříč seriály, filmy či zprávami, ale bohužel i tvorbou pro děti,“ podotýká.

Rovněž prezentace voličů jedné z parlamentních stran jako osob apriorně podezřelých z násilné trestné činnosti je ideálu rozmanitosti názorů patrně poněkud vzdáleno.

„Tento díl seriálu se snaží podsouvat divákům, že voliči SPD jsou extremisté a nebezpeční lidé, kteří by snad mohli spáchat trestný čin. Tohle je jasný příklad toho, že by ČT neměla dostávat ani korunu od občanů. Pokud chtějí ovlivňovat politické mínění občanů, tak ať si seženou peníze, kde chtějí,“ uvedla pro ParlamentníListy.cz poslankyně tohoto hnutí Karla Maříková, která se ve sněmovně tématu televize a koncesionářských poplatků věnuje dlouhodobě.

O České televizi se podle ní nedá hovořit jako o nezávislé a veřejnoprávní.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.