Balíček se skládá ze směrnice, kterou odsouhlasilo 513 europoslanců, 25 jich bylo proti a 33 se zdrželo, a rovněž ze dvou nařízení. Jedno bylo přijaté 479 hlasy, 61 europoslanců ho nepodpořilo a 32 se hlasování zdrželo. Druhé, které upravuje vznik úřadu AMLA, odsouhlasilo 482 europoslanců, 47 bylo proti a 38 se zdrželo.
„Praní špinavých peněz je nebezpečný zločin, navíc je vždy završením dalších, obvykle velmi vážných zločinů, z nichž špinavé peníze pochází. Nemožnost peníze vyprat snižuje atraktivitu i těchto zločinů,“ uvedl český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, lidovecká frakce EPP), který byl zpravodajem jednoho z návrhů.
„Boj proti praní špinavých peněz dnes ale nezahrnuje jen snahu využívat peníze nabyté z korupce, prodeje drog či jiné trestné činnosti. Neméně důležité je i omezení možnosti zakrytí skutečných vlastníků, čehož hojně využívají třeba ruští oligarchové. Ruská invaze na Ukrajinu tuto problematiku ještě více zdůraznila, protože ukázala, jak velké slabiny při rozkrývání majetku lidí ze sankčních seznamů máme,“ dodal s tím, že pro nelegální peníze a majetky nesmí být v Evropě místo.
Nový kontrolní úřad
Součástí dohody je vznik koordinačního Úřadu EU pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Odpovědnost za boj proti praní špinavých peněz zůstane nadále v rukou členských států, ale AMLA bude monitorovat, podporovat a koordinovat uplatňování předpisů EU v jednotlivých zemích, což má snížit riziko, že některé státy se kvůli své nedostatečné činnosti v této oblasti stanou vstupní branou nelegálních peněz do unie.
Niedermayer se podle svých slov snažil, aby sídlo nové agentury bylo v některé menší členské zemi EU. „Europoslanci s Radou EU ale měli bohužel jiný názor,“ dodal. O sídlo se ucházely i Paříž, Řím, Brusel, Dublin, Riga, Vilnius či Vídeň.
Velké riziko podle EU představují mimo jiné profesionální fotbalové kluby a také sportovní agenti, kteří se nově stávají takzvanými povinnými osobami. Budou muset sledovat své zákazníky, monitorovat transakce a ty podezřelé hlásit. „Vzhledem k tomu, že tento sektor a jeho riziko podléhají velkým rozdílům, členské státy budou mít možnost je ze seznamu odstranit, pokud představují nízké riziko,“ uvádí se v nových pravidlech.
Evropská komise už v polovině roku 2021 předložila komplexní návrh posílení unijního systému v oblasti boje proti praní špinavých peněz a zamezení financování terorismu. Šlo o reakci na skandály s podezřelými transakcemi v bankách několika států, v posledních letech například Dánska, Estonska, Lucemburska, Španělska či Nizozemska.
