Společnost Bezručka Rudolfa Filipa se chystá v jednom z největších vnitrobloků v centru Brna, který je součástí ulic Bezručova, Křídlovická a Nové sady, vybudovat několikapatrový dům s deseti byty nazvaný Bezručka – dům v parku.
Vzniknout má místo neudržované zahrady, která tvoří předěl mezi stávajícím parkem s dětským hřištěm a volnými městskými pozemky.
„Záměrem je nejen výstavba tolik potřebného bydlení, ale i kultivace veřejného prostoru a zpřístupnění dosud uzavřeného a zanedbaného vnitrobloku. Ve smlouvě o investičním příspěvku na infrastrukturu se zastupitelstvem města se hodláme dohodnout na vybudování městského parku v okolí novostavby, který se propojí se stávajícím parkem a dětským hřištěm,“ avizuje Filip.
S rozšířením a zpřístupněním další zelené plochy na městských parcelách za chystanou novostavbou dlouhodobě počítá i radnice Brna-střed. „Záměr je stále aktuální, máme zpracovanou studii,“ hlásí mluvčí městské části Michal Šťastný. Jako přístupová cesta do nové části parku má sloužit příjezdová silnice k novému domu, což podle místních může kvůli nárůstu dopravy ohrozit bezpečnost chodců.
Zahltí se i okolí, tvrdí místní
Do vnitrobloku se dnes kvůli regulaci vjezdu legálně dostanou téměř výhradně auta místních s povolením od magistrátu. I tak považují obyvatelé provoz už nyní za nadlimitní, za což mohou i neukáznění řidiči mířící třeba na utkání hokejové Komety v sousední hale. A výtky se netýkají pouze dopravy.
„Pomineme-li zvýšení její intenzity a přejdeme-li i třeba tak velký problém jako výrazné zhoršení hlučnosti a prašnosti, zůstává rozum stát nad tím, jak je možné zastavět se souhlasem orgánů klidovou zónu ve vnitrobloku?“ podivuje se předseda spolku Za zelené vnitrobloky David Procházka. Iniciativa vznikla právě na základě pocitu ohrožení zdejších obyvatel. Podle Procházky se tím navíc vytváří nebezpečný precedent a otevírají se dveře i další výstavbě hlouběji ve vnitrobloku v budoucnu.
Další výtky pak směřují k ještě větší zahlcenosti přilehlých ulic parkujícími auty nových obyvatel, protože podle místních nebude zaručené, že podzemní garáže pod novostavbou zajistí místo pro všechny vozy. Otazníky u nich vzbuzuje rovněž avizovaná kavárna v přízemí domu. „Oficiálně se o ní na papíře hovoří takhle vznešeně, v reálu tady ale můžeme mít přímo v parku s dětským hřištěm klasickou putyku,“ tlumočí obavy sousedů Procházka.
Nikdo se sem nedostane, zní kritika z vnitrobloků s omezeným vjezdem |
Podle architekta Tomáše Zlámala, který celý záměr naprojektoval, je odpor okolí vůči „domu v parku“ stejný jako v jiných lokalitách. Lidé nechtějí, aby v blízkosti jejich domova vznikla stavba, která jim sníží komfort bydlení. „Obvyklými výhradami lidí pro zablokování možné výstavby jsou například zvýšení intenzity dopravy, úbytek zeleně, rušení klidu vlastní stavbou a tak dále,“ poukazuje Zlámal s tím, že právě odpor obyvatel je jednou z výrazných brzd při rozvoji města, což se projevuje méně dostupným bydlením.
Aktuálně záměr posuzuje stavební úřad Brna-střed v územním řízení, v němž obyvatelé podali námitky. S městem má už stavebník vyřešené využití několika pozemků nutných k vybudování příjezdové silnice. Termín začátku výstavby nechce kvůli složitosti povolovacího procesu odhadovat.
Rezidence opodál má zelenou
To na jiném místě stejného vnitrobloku, které je vzdálené jen několik desítek metrů, už mají dělníci napilno. Bez výraznějšího odporu místních při povolování záměru tam začnou budovat rezidenci Potamos.
Nyní demolují staré objekty, aby místo nich postavili bytový komplex složený ze dvou budov. Jedna z nich vznikne v uliční frontě a druhá přímo ve vnitrobloku, dohromady nabídnou okolo 60 jednotek.
„Náš projekt vznikl na místě zastavěného vnitrobloku, kde se nacházely sklady či kanceláře. Nečelili jsme odporu či nesouhlasu místních lidí. Mám za to, že záměr zlepší podmínky stávajících obyvatel, když prostory skladů, výroby a kanceláří nahradí moderní klidová zástavba bydlení,“ přibližuje šéf firmy Properity Potamos Jiří Maršálek.
Obyvatelé brojící proti „domu v parku“ přiznávají, že ohlídat celý vnitroblok není v jejich silách. „Projekt Potamos jsme sice zaregistrovali, ale v momentě, kdy vznikal náš spolek, už se jednalo o natolik rozjetý vlak, že nešel zastavit. Prioritně jsme se v minulosti snažili ochránit část vnitrobloku směrem od stávajícího parku, což se nám už jednou podařilo. Potamos je dnes vlastně dalším důkazem, že lokalita je skutečně extrémně zatížena jednak v současnosti výstavbou, v budoucnu pak provozem,“ říká Procházka.
