Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Takovou katastrofu nepamatují ani nejstarší pěstitelé. Jablka z Čech v obchodech nebudou, říká Chaloupka z Ovocnářské unie

Jabloň chráněná protimrazovou závlahou. Ta je ale drahá a v Česku ji má jeden podnik. Foto: Ovocnářská unie
Jabloň chráněná protimrazovou závlahou. Ta je ale drahá a v Česku ji má jeden podnik. Foto: Ovocnářská unie

Sadaři sčítají škody po nebývalé vlně mrazů, která přišla po extrémně teplém období. Nejhorší situace je v níže položených oblastech, kde stromy začaly kvést nejdříve. „Tam jsou fatálně zničeny všechny druhy,“ říká v rozhovoru Roman Chaloupka, tajemník Ovocnářské unie. Na většině území Česka podle propočtů organizace zmrzlo téměř všechno ovoce. Naději dává jižní Morava. Tam ale s napětím očekávají dnešní noc, kdy má mráz dorazit i tam.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Co se v rozhovoru dozvíte:

  • V čem se letošní mrazy lišily od běžných jarních mrazíků.
  • Proč tak fatálně zasáhly ovocné stromy.
  • Kolik tun úrody bylo zničeno.
  • Jaká část českých a moravských sadů je zasažena.
  • Jak se proti mrazům sadaři bránili, proč ani to nepomohlo.
  • Jaký dopad bude mít takhle nebývalá situace na zákazníky.
  • A proč v ochraně před mrazem může nejvíce pomoci voda.

Máte přehled o sadech v celé republice. Máte představu, jak velkou část území mráz fatálně zasáhl?

Samozřejmě to sledujeme celoročně, na počasí závisí celá zemědělská produkce. U sadů je to o to horší, že v době jarních mrazíků jsou v květu a mají čerstvé malé plůdky, které jsou klesajícími teplotami nejvíce ohroženy. To se ale stává běžně, v podstatě každý rok, a ty rostliny s tím počítají. Proto i květní násada je obrovská. Například u peckovin tak stačí na plnou úrodu 10 % květu, u jádrovin pětina.

Ale v letošním roce to bylo celé jinak. Jaro

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Příroda

Rozhovory

Zemědělství

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější