„S určitým časovým předstihem jsem věděl, že Kamil Pokorný s Jardou Barvířem po sezoně končí, ale nijak zvlášť jsem to neřešil, všichni jsme se soustředili na probíhající ročník,“ prozrazuje pětačtyřicetiletý odchovanec třebíčského hokeje, který se s aktivní hráčskou kariérou loučil v roce 2018.
Pořád trénuju kolem komína. Pokorný vypráví, proč přijal nabídku Komety |
Když po sezoně přišla nabídka ze strany vedení klubu, váhal jste nad ní dlouho?
Dá se říct, že jsem ji vzal prakticky hned. Důvody byly jasné, jsem u A-týmu tři roky, znám ho velmi dobře.
Asistenta jste si mohl vybrat sám, nebo vám byl přidělen?
Řešili jsme i jiná jména, ale Roman Erat byl od začátku jedním z hlavních kandidátů. Vlastně se u něj čekalo jen na to, jestli mu jeho závazky funkci asistenta dovolí. A protože mi oznámil, že to půjde, dohodli jsme se.
Pokud se nepletu, hráčskou kariéru jste ukončil před šesti lety. To vám cesta k trénování třebíčského A-mužstva utekla docela rychle, co říkáte?
Začínal jsem u malých dětí, prošel jsem si mládeží a pak se podíval k „áčku“. Stal jsem se součástí úspěšného realizačního týmu kolem Kamila Pokorného. Byl to takový můj mentor.
Máte ho dobře nakoukaného?
Znal jsem ho už jako hráč, věděl jsem moc dobře, co po týmu chce. Člověk něco okouká, přidá trochu svého a je to pro něj ta nejlepší škola. Nicméně zase úplně kopírovat ho nehodlám, chci být svůj.
David Dolníček v dresu Třebíče
Pozice hlavního trenéra v Horácké Slavii je vždy spojená i s postem sportovního manažera. Jak jste zatím spokojený s podobou kádru?
Jeho tvorba ovšem není tak úplně jen na mně, je to společná práce se šéfem klubu Martinem Svobodou. Především v otázce financí. Ale spokojený jsem. Úspěšná kostra mužstva je pod smlouvou, takže není důvod zmatkovat. Vlastně jde jen o to, abychom tým co nejvhodněji doplnili.
Čeká vás sezona plná cestování. V Moravských Budějovicích budete nejenom hrát, ale i trénovat...
Uvidíme, jak to bude fungovat. Co mám zprávy, tak v Moravských Budějovicích se nám chystá skvělé zázemí, které bude jen naše. Cestování nebude jednoduché a určitě nám vezme i nějakou sílu, ale já spíš věřím, že nás semkne. Máme v Třebíči výbornou partu.
Přestavba třebíčského stadionu začne zkraje dubna, hokejisté míří do azylu |
Jinými slovy zůstane Horácká Slavia pro ostatní prvoligové mančafty i nadále pořádně těžkým soupeřem?
Doufám, že se do Moravských Budějovic nikomu nebude jezdit dobře.
Coby hráč jste mi na ledě většinou připadal spíš jako kliďas, jak to máte v roli trenéra?
(usmívá se) Já myslím, že pokud byste se zeptala rozhodčích, tak by vám asi nepotvrdili, že jsem býval klidný hráč. Nicméně jako trenér, hlavně teda u „áčka“, jsem se snažil být klidný, protože emoce vás dost odtahují od dění. Ale uvidíme, jak to bude dál, třeba projdu nějakou proměnou.
Věděl jste vždycky, že u hokeje zůstanete i po skončení hráčské kariéry?
Těžko říct... Nicméně hokejem žiju odmalička, hokej je celý můj život. Poslední dva roky jsem strávil studiem trenérské A licence, takže to k tomu všechno neustále směřovalo. No a teď už bude záležet jen na mně, jak pevně se trenéřiny chopím.
