CRISPR může z buněk „vystřihnout” HIV virus
TLDR: HIV se umí šikovně schovat v našem genomu – ale CRISPR může být využit k tomu, aby tuto jeho výhodu eliminoval. Oznámení tuna.
Letos v červnu to bude již 43 let, co započala pandemie, kvůli níž jsme se v 80. a 90. letech dočkali v televizy plejády nejdivnějších reklam na kondomy. HIV dnes sice díky řadě antivirotik potlačujících propuknutí AIDS sice již není takový strašák jako na svém počátku – ale zároveň jsme se vir (až na hrstku velmi specifických případů) nenaučili nikdy zcela dostat. Pokračující klinický test ale naznačuje, že řešením by možná – MOŽNÁ – mohly být genové nůžky CRISPR…
Zatím předběžně
Vědátoři z Amsterodamské univerzity učinili monumentální krok vpřed a pomocí těchto „molekulárních nůžek“ oceněných Nobelovou cenou vystřihli virus HIV z infikovaných buněk. Výsledky jejich pokusu prozatím nebyly publikovány a došlo jenom na jejich pochlubení se na lékařské konferenci ECCMID 2024.
Při tom vědátoři zdůraznili, že jejich práce je momentálně jen koncepčním pokusem a v dohledné době se tedy CRISPR nestane lékem na HIV. Přesto byl dle jejich slov praktika otestován již u trojice HIV+ lidí, kteří se prozatím cítí dobře!
Terapie založená na CRISPR je do těla dodávána adenoasociovaným virem a využívá dvě naváděcí RNA k zacílení na tři místa integrovaného genomu HIV. Říznutí CRISPRem v těchto místech odstraní velkou část virového genomu a zabrání tvorbě nového neporušeného viru. Tedy – vzhledem k předběžným závěrům zatím stále jen teoreticky…
Od konceptu k léku
Stávající léčba HIV (pod níž jsou významně podepsaní i čeští vědátoři) sice dokáže virus potlačit, ale nedokáže ho zlikvidovat, protože návod na jeho výrobu je stále ukryt v DNA napadených buněk. Takže máme zjevně co dohánět – a právě CRISPR by v tom mohl pomoct.
O CRISPR terapii proti HIV se přitom mluví již delší čas, a metoda je více méně testována od roku 2016 v laboratoři a na opičících. Budeme si tedy muset počkat, až vědátoři zveřejní více dat, než budeme moct soudit, jak se jim jejich test u lidí vydařil. To také znamená, že potenciální inovace je stále na počátku své cesty a zdaleka není připravena k nasazení u milionů HIV+ lidí na celém světě.
Bude potřeba ještě dalšího výzkumu, než bude jasné, jak moc je terapie bezpečná a dlouhodobá. Navíc: není úplně praktické CRISPRovat každého pacienta zvlášť. Momentálně to ovšem vypadá, že přesně tohle by bylo nutné dělat pro všech cca 38 milionů nemocných, což brzké eradikaci AIDS/HIV úplně nesvědčí. Ledaže by nynější objevy položily základy pro jiné, snazší terapie, což je však už jen spekulace…
Výzvy a naděje na obzoru
Úkol odstranit virus HIV ze všech potenciálních buněk v těle je náročný a komplikují ho obavy z účinků „mimo cíl“ a dlouhodobé bezpečnosti terapií založených na CRISPR. Navzdory těmto překážkám nabízí absence závažných vedlejších účinků v klinické studii společnosti Excision BioTherapeutics paprsek světýlka na konci tunelu HIV pandemie!
Prozatím tedy stále platí, že HIV není zrovna o moc blíže svému vymýcení – po selhání jiných pokusů, jak zbavit tělo HIV zcela, však CRISPR může být příznakem, že se konečně dostáváme na správnou cestu. A že nad skoro půlstoletím vlády HIV pomalu, leč jistě začíná zapadat slunce…
[Ladislav Loukota, OL]
Vědátor vzniká v dílně spolku studentů a popularizátorů vědy UP Crowd za podpory MUDRstart, který tvoří přípravné testy pro studenty vysokých škol. Krom různých autorů projekt jako šéfredaktor vede Ladislav Loukota – jeho kontaktní mail je vedatororg@seznam.cz
