Galerie hlavního města Prahy zve na skupinovou terapii. Představuje díla ze zemí s komunistickou minulostí
U Kamenného zvonu je k vidění výstava postavená na sbírce Deutsche Telekom, která upíná pozornost na umělce a umělkyně bývalého východního bloku.
V Galerii hlavního města Prahy začala mezinárodní výstava Group Therapy
Galerie hlavního města Prahy (GHMP) se spojila s kurátory sbírky společnosti Deutsche Telekom a výsledkem je výstava v Domě U Kamenného zvonu, která uměleckým jazykem zachycuje palčivá témata dnešní doby, jako je ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů či ignorování klimatických změn. A ačkoliv pojetí výstavy nevyznívá příliš pozitivně, jejím smyslem není návštěvnice a návštěvníky deprimovat, ale rozvířit dialog o tom, jak moc je nutná péče o sebe samé i o společnost jako celek. Od toho se odvíjí i název výstavy Group Therapy, již lze navštívit do 11. srpna 2024.
Už před více než pěti lety oslovili Galerii hlavního města Prahy Nathalie Hoyos a Rainald Schumacher, kurátoři sbírky Deutsche Telekom, s nabídkou představit ji českému publiku. Sbírka se začala rodit v roce 2010 a od jiných korporátně budovaných kolekcí umění ji její kurátorské duo chtělo odlišit především záběrem na současné umění ze střední, východní a jihovýchodní Evropy – tomu se podle jejich slov věnuje v globálním uměleckém kontextu stále nedostatek pozornosti.
„Možnost otevřít výstavu protahoval covid a letos se nám to konečně podařilo. Výstavu jsme ale nepřijali jen pasivně jako ukázku sbírky, ale rozhodli jsme se, že do ní vstoupíme drobnými intervencemi. V naší sbírce jsme se tak pokusili najít díla, která by korespondovala a komunikovala s díly vybranými kurátory sbírky Deutsche Telekom,“ říká Magdalena Juříková, ředitelka a kurátorka GHMP.
Název výstavy vychází z díla Evy Koťákové
Na výstavě se kromě děl ze dvou zmíněných kolekcí setkávají také díla umělců, kteří byli kurátory přizváni k výstavě, aby vytvořili site specific díla. Podle slov Juříkové je struktura výstavy poměrně složitá i vzhledem k tomu, že má Dům U Kamenného domu velice komplikovanou architekturu. Jasně vymezené je ale téma, které všechna díla celkem 80 umělců a umělkyň spojuje, a to jsou aktuální globální problémy, kterými žije celý svět.
„Spousta děl ve výstavě se stala ještě aktuálnějšími v souvislosti s válečnými konflikty, které ve světě vzplanuly. Název výstavy Group Therapy nám tak připadal nejvhodnější. Převzali jsme ho z názvu zde vystaveného díla Evy Koťátkové, která pracuje s tématem kolektivní terapie v případě duševních poruch a problémů. Jde o výraz mnoha významů, který by měl platit pro nás pro všechny jako způsob, jak se vypořádat se situací, v níž momentálně žijeme,“ dodává Juříková.
Kurátoři sbírky Deutsche Telekom Nathalie Hoyos a Rainald Schumacher vybrali díla, která bez ohledu na zemi původu spojuje angažovanost a potřeba upozornění na společenské problémy. I vzhledem k tomu, že díla vytvořili umělci a umělkyně pocházející z postkomunistických zemí, jsou jimi zpracovaná témata mnohdy velice vyhroceně formulovaná. V některých případech si totiž obyvatelé daných zemí došli k demokracii za velmi dramatických okolností.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
I proto je v rámci expozice jedna z místností vyhrazena pro křehkost demokracie a sílu manipulace a autoritářských režimů. Otevírá ji obraz ze sbírky GHMP s názvem Něco je…2 od Daniela Balabána, který vznikl jako reakce na tragickou situaci obyvatel napadené Ukrajiny. Na ruskou agresi odkazují i deníkové záznamy z února 2022 ukrajinské konceptuální výtvarnice Alevtiny Kakhidze a kreslené momentky z ukrajinského Majdanu umělkyně Lesie Khomenko.
Silným momentem výstavy jsou také portrétní fotografie žen ve velkých slunečních brýlích, které na první pohled působí jako fotky celebrit na obálce lifestylového časopisu. Popis, který portréty doplňuje, však odhaluje, že v nich fotografka Sanja Iveković zachycuje témata, jako je právo na potrat nebo možnost odejít z násilného vztahu. Autoportréty umělkyně Šejli Kamerić pak reflektují dospívání během války v Sarajevu v devadesátých letech, k válkám v Jugoslávii se vrací i fotografie Igora Grubiće.
Z českých umělkyň jsou pak zastoupeny například Lenka Glisníková, jejíž dílo reaguje na to, jak se mění lidský život v souvislosti s překotným a neregulovaným technologickým pokrokem, umělecký kolektiv Stony Tellers či Anna Hulačová a její socha Agro-Kosmo, zobrazující astronauta pěstujícího plodiny mimo naši planetu. Název výstavy se pak odvíjí od zmíněného díla Group Therapy umělkyně Evy Koťátkové. Její dílo je v rámci sbírky stěžejní v tom, že i když se dotýká palčivých problémů, jde jí především o jejich vzájemné sdílení – když si výstavu projdete a nějakým způsobem vás zasáhne, můžete se o ní pobavit se svými blízkými, čímž si sami zprostředkujete takovou malou skupinovou terapii.
„Tato výstava je především o humanistických hodnotách, které jsou vnitřním kompasem pro jednotlivce, ale také pro společnost. Jde o hodnoty, které určují způsob, jakým spolu žijeme, respektujeme druhé a organizujeme demokratickou a otevřenou společnost – proti všem pravicově extremistickým tendencím a autokratickým diktátorům. A právě pohled, hodnocení a sdílení hodnot je potřebná skupinová terapie,“ uzavírají kurátoři umělecké sbírky společnosti Deutsche Telekom Nathalie Hoyos a Rainald Schumacher.
V průběhu výstavy je možné navštívit komentované prohlídky, performance kolektivu Stony Tellers, besedy s umělci a umělkyněmi či diskusi Břemeno sběratelství současného umění. Jelikož propagaci výstavy podporuje společnost T-Mobile Česká republika, mohou její zákazníci na výstavu vyrazit s aplikací Magenta Moments zdarma.
