Zamiokulkas, známý též jako kulkas zamiolistý, je atraktivní pokojová rostlina, kterou si oblíbíte pro její lesklé zelené listy a nenáročnou péči. Původem z Madagaskaru a dalších částí afrického kontinentu, zamiokulkas je velmi odolný vůči fluktuacím v péči a vyniká svou schopností zlepšovat kvalitu vzduchu ve vašem domově.
Základy pěstování
Pro správný růst zamiokulkas potřebuje světlo, ideálně rozptýlené, a kvalitní, dobře propustnou půdu. Zálivka by měla být mírná, jelikož rostlina má schopnost ukládat vláhu v oddenku. Při přesušení může dojít k opadávání listů. Hnojení je vhodné každé dva týdny v růstovém období pomocí tekutého hnojiva, zatímco v zimě byste měli omezit jak hnojení, tak i zálivku.
TIP: Zamiokulkas je obecně považován za rostlinu, která je odolná vůči škůdcům a nemocem, avšak může být náchylná k hnilobě v případě nadměrného zalévání.
Rozmnožování zamiokulkasu
Zamiokulkas lze množit rozdělením trsu nebo listy. Rozdělení trsu při přesazování je jednoduché a efektivní – rostlinu jednoduše rozdělíte na více částí, které znovu zasadíte.
Rozmnožování listy je pomalejší proces, ale stále dobře proveditelný. Ostrými nůžkami odstřihněte několik zdravých listů a umístěte je do nádoby s vodou, překryté potravinářskou fólií nebo igelitovým sáčkem s malým otvorem pro list. List by měl mírně dotýkat hladiny vody, zatímco zbytek zůstává obalený, což udržuje vysokou vlhkost. Kořínky by měly být viditelné během několika týdnů.
Co byste měli vědět o zamiokulkasu?
Zamiokulkas je jedna z těch rostlin, která je vhodná i pro začátečníky díky své nenáročnosti a široké dostupnosti. Najdete ho za přívětivé ceny ve většině květinářství a hobbymarketech. Správný latinský název rostliny je Zamioculcas zamiifolia, i když se často setkáte s různými obměnami tohoto názvu. Pokud si všimnete žloutnutí listů, je to pravděpodobně známka přemíry vody – typický problém u této rostliny.
Ideální umístění zamiokulkasu
Zamiokulkas obvykle roste v nižších patrech tropických lesů, kde se do stínu husté vegetace dostává jen rozptýlené světlo. Pro jeho pěstování je proto nejlepší volbou stanoviště s rozptýleným světlem. Umístění rostliny do temného koutu místnosti nebo na místo s přímým slunečním svitem může znamenat, že rostlina u vás nebude dlouho prosperovat. Optimální je světlé místo bez přímého slunce a s dostatkem okolní vlhkosti.
Růstové podmínky
- Světlo: Preferuje světlé stanoviště s rozptýleným světlem, ale vydrží i ve stínu nebo při umělém osvětlení.
- Teplota: Ideální teplota pro růst je mezi 18 a 24 °C. Rostlina je citlivá na teploty pod 15 °C.
- Vlhkost: Toleruje nízkou vlhkost, ale prospívá v prostředí s vyšší vlhkostí.
Zálivka a hnojení
- Zálivka: Měla by být mírná, neboť rostlina dobře snáší suché období. Doporučuje se nechat půdu mezi zálivkami vyschnout.
- Hnojení: Během růstové sezóny lze hnojit jednou za dva měsíce, zimní období by mělo být bez hnojení.
Botanický popis
- Zamioculcas zamiifolia je rostlina trvalka (pereny) s hustými, masitými listy, které vyrůstají ze silného oddenku.
- Listy jsou zpeřené, složené z 6-8 lesklých, tmavě zelených listových segmentů, které mohou dorůstat délky kolem 15-60 cm. Když se rostlině dobře daří, může z dužnatého podzemního oddenku vyrůstají až 1 metr dlouhé sytě zelené listy.
- Rostlina má schopnost akumulace vody ve svých oddencích, což jí umožňuje přežít období sucha.
Zamiokulkas žloutnutí listů
Žloutnutí listů u zamiokulkasu obvykle naznačuje několik možných problémů s pěstováním této rostliny, přičemž nejběžnější jsou:
- Přelévání – Zamiokulkas je rostlina, která skladuje vodu ve svých tlustých oddencích, a proto je zvláště citlivá na přebytek vody. Stálá vlhkost půdy může vést k hnilobě kořenů, což se projeví žloutnutím a následným odumíráním listů. Ideální je nechat půdu mezi zálivkami proschnout.
- Špatná drenáž – Kromě přelévání může žloutnutí listů způsobit také špatná drenáž květináče. Pokud voda nemá kudy odtékat, hromadí se a může způsobit podobné problémy jako přelévání.
- Nedostatek živin – Ačkoli zamiokulkas není příliš náročný na hnojení, dlouhodobý nedostatek esenciálních živin (například dusíku) může vést k žloutnutí listů. Doporučuje se občasné hnojení během růstové sezóny.
- Nízká teplota nebo průvan – Zamiokulkas preferuje stabilní teploty a je citlivý na prudké změny. Studený průvan nebo trvalé umístění v chladném prostředí může rovněž způsobit žloutnutí listů.
- Škůdci nebo nemoci – Ačkoliv je zamiokulkas poměrně odolný vůči škůdcům, někdy může být napaden například mšicemi nebo kořenovými vlnatkami. Tyto škůdce je možné obvykle identifikovat při pečlivém prohlédnutí rostliny.
Pokud si všimnete žloutnutí listů, je dobré zkontrolovat podmínky, ve kterých rostlina žije, a podle potřeby je upravit. Zkontrolujte, zda není půda příliš mokrá, případně zda rostlina nedostává příliš mnoho přímého slunce nebo zda netrpí nedostatkem živin.
Inovativní metoda množení s PET lahví
Alternativně můžete využít PET lahev k vytvoření ideálního prostředí pro růst kořínků. Stačí odstranit několik proužků plastu tak, aby vytvořily držák pro listy. Ty pak přirozeně absorbují vodu, což je ukázáno v přiloženém videonávodu. Tato metoda je výborná pro udržení potřebné vlhkosti a zajištění neustálého přísunu vody k listům.
Zamiokulkas je tedy nejen krásný, ale i praktický doplněk vašeho domova, který přináší s sebou kus přírody a zároveň pomáhá vytvářet zdravější životní prostředí.
Praktické informace
- Zamiokulkas je obecně považován za rostlinu, která je odolná vůči škůdcům a nemocem, avšak může být náchylná k hnilobě v případě nadměrného zalévání.
- Zamiokulkas jedovatý – rostlina je považována za mírně jedovatou, zejména její listy a oddenky, které obsahují oxalátové krystaly, jež mohou způsobit podráždění při požití nebo kontaktu se sliznicí.