„Nemůžete chodit po vodě ani křísit mrtvé. Ale můžeš udělat něco, co Ježíš nikdy neudělal: sníst banán. Nebo rajče. Nebo bramboru. Stačí vejít do kteréhokoli supermarketu na planetě a získat buď tyto, nebo jakoukoli jinou kdysi regionální plodinu, která se od Golgoty stala globální,“ píše Frank Jacobs na serveru Atlas Obscura.
Amerika
To, že Ježíš nemohl jíst brambory a rajčata je jasné, protože pocházejí z Ameriky, která byla objevená až v 15. století. Brambory jsou dnes tak pevnou součástí českého jídelníčku, že je považujeme za tradiční. „V roce 1551 spatřili Španělé svůj první brambor vysoko v Andách. V roce 1567, tedy o pouhých 16 let později, je již pěstovali na Kanárských ostrovech,“ dodává Jacobs.
Aktuálně je 69 % rostlin sloužící jako potravina, od banánů po rýži, od brambor po fazole, pěstovaných i mimo svůj přirozený areál rozšíření. V praxi to přináší užitek, rajčata se nemusí vozit z Ameriky, když se ve velkém pěstují ve Španělsku. Má to ale i svá rizika. Své o tom vědí Irové, když jim epidemie plísně bramborové Phytophthora infestans zlikvidovala už tak slabou tehdejší úrodu brambor.
Kvetoucí brambor
Plíseň se šířila díky vlhkému počasí a výsledkem negativních klimatických a biologických faktorů byl hladomor. Ten v létech 1845 až 1849 zahubil až 1,5 milionu lidí a další 2 miliony přinutil k odchodu do ciziny. Brambora, původně hlíza z And, se stala natolik potřebnou na Britských ostrovech, že když se neurodilo, začali umírat lidé. „Bez nadsázky se dá říci, že tato patogenní houba změnila kurs historie. Dokonce ani dnes se irská populace nevzpamatovala natolik, aby dosáhla úrovně z doby před Velkým hladomorem,“ dodává podrobnosti magazín Leonardo.
Ovšem brambory a rajčata nejsou zdaleka jedinou plodinou, kterou Amerika Evropě poskytla. Dnes naprosto běžný slunečnicový olej by bez americké slunečnice taky nebyl. Zatímco největší využití slunečnice je coby pícnina a olejnina, méně se ví, že slunečnicový olej je součástí temperových barev. Zimní přikrmování ptáků slunečnicovými semínky nebo slunečnicový chléb je jen třešničkou na dortu. Pokud jsme v Americe, nesmíme minout kakaovník, protože jaký by to byl svět bez čokolády. A samozřejmě dýně, která pochází ze Střední Ameriky. Halloween bez dýní by snad ani nebyl Halloweenem. A hipsteři by přišli o své dýňové latté. Pokud bychom se bavili o technických vynálezech, tak Jižní Amerika, konkrétně Brazílie, dala světu kaučuk.
Podívejte se do pravlasti brambor.
Afrika
Napadá vás nějaká opravdu důležitá plodina, která přišla z Afriky? Ne? Co třeba káva! Ta má svůj původ v Etiopii. Samozřejmě v Africe se dnes pěstuje celá řada plodin, které tam nejsou původní, jenže to si laik většinou neuvědomí. Včetně původně asijského čaje, pepřovníku (jižní Indie a Srí Lanka) nebo kokosovníku ořechoplodého u něhož původní domovina není jistá. Kokos přišel ke svému jménu díky portugalským mořeplavcům.
„Slovo „coco“ se totiž ve španělštině používá k označení lidské hlavy nebo lebky. Legenda říká, že když domorodci poprvé ukázali kokosové plody Evropanům, ti se prý v první chvíli lekli, že jsou to lebky. Kokos má totiž na jedné straně tři výrazné prohlubně, které mohou připomínat otvory pro oči a nos,“ vysvětluje Eva Sinkovičová na rádiu Junior.
Slovo „coco“ se totiž ve španělštině používá k označení lidské hlavy nebo lebky.
Eva Sinkovičová, Český rozhlas
Kokosová palma
Aby to nevypadalo, že Evropa nedala nic světu, tak i my jsme svým dílem přispěli k dnešnímu globalizovanému obchodu. „Jablka, chřest, lískové ořechy, salát, chmel a cukrová řepa. Za ně může svět poděkovat severovýchodní (a severozápadní) Evropě. Anýz a fíky pocházely z jihozápadní Evropy, vlašské ořechy a třešně z jihovýchodní Evropy,“ dodává Jacobs. Mimochodem základ naší stravy, chleba, se dělá z pšenice. A ta pochází z jihozápadní Asie. Dnes, když si dáte téměř jakékoli jídlo, tak máte na talíři důkaz o dávných obchodních cestách a kulturní výměně. Dokonce i v případě „tradičního českého bramboráku“. Ostatně to, co platí pro brambory, platí i pro tabák. Taky americká plodina a taky se z ní stala globálně obchodovatelná komodita. Jen brambory nepomáhají v šíření rakoviny.
Zdroje: Atlas Obscura, ČRo
