Institut stavby a související právní vztahy

Komplexně o institutu stavby a pojetí nemovitých věcí v soukromé právní úpravě. V návaznosti na toto pojetí a na instituty, jakým je například právo stavby, se článek zabývá i rozsáhlou úpravou služebností jako věcných práv k věci cizí a jejich praktickým dopadem na právní vztahy.

Související právní předpisy:

Související právní průvodci:

Věci a jejich rozdělení

Zákon č. 89/2012, Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“ nebo „OZ“) v ust. § 489 definuje věc v právním smyslu jako vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí. Podstatnou změnou oproti předchozí právní úpravě je rozšíření obecného pojmu věci o věci nehmotné.

Předmět občanskoprávních vztahů tak byl před účinností občanského zákoníku rozdělen na věci, práva, jiné majetkové hodnoty a byty a nebytové prostory. Toto pojetí vylučovalo nehmotné výsledky lidské činnosti (např. patent nebo užitný vzor) z přímé aplikace právních norem souvisejících s disponováním s věcmi. Dle aktuální úpravy již nehmotné statky, které vyhovují výše uvedené definici věci, mohou být předmětem stejného nakládání jako věci hmotné, připouští-li to jejich povaha. Ne na všechny druhy věcí tedy lze uplatnit všechna pravidla týkající se věcných práv.

Z výše uvedené obecné definice věci OZ z praktických důvodů stanovuje určité výjimky. Za věc tak nepovažuje tak např. lidské tělo a jeho části, třebaže byly od těla již dříve odděleny. Jedná se o prostředek k zamezení obchodování s lidskými orgány a dalšími částmi lidského těla. Výjimkou jsou vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují, na ty se hledí jako na věc movitou a lze je přenechat jinému za odměnu. Dárcovství a transplantace jsou vymezeny ve zvláštním zákoně, který jejich režim podrobně upravuje.

Obdobně OZ nepovažuje za věc živé zvíře, které označuje za živého tvora, který má zvláštní význam a hodnotu jako smysly nadaný živý tvor. Ustanovení o věcech se na živé zvíře z praktického hlediska nadále použijí, avšak pouze v rozsahu, ve kterém to neodporuje povaze zvířete. V praxi tak lze se zvířetem nakládat v podstatě jako s věcí a uplatňovat k němu vlastnická práva (zvíře prodat nebo darovat), pokud to nevylučuje povaha zvířete jako tvora, který cítí bolest a je nadán dalšími smysly.

Mrtvé zvíře speciální ochrany nepožívá.

Věci movité a nemovité dle OZ

OZ z praktických důvodů nadále v ust. § 496 rozlišuje věci na hmotné a nehmotné. Podstatné změny nastaly také v chápání pojmů movité a nemovité věci, které OZ rozlišuje v ustanovení § 498, přičemž nemovitými věcmi jsou:

  • pozemky;
  • podzemní stavby se samostatným účelovým určením, taková stavba však musí být funkčně samostatná, může jít například o vinný sklep nebo studnu
  • věcná práva k nemovitostem uvedeným v obou bodech výše;
  • práva, která za nemovité věci prohlásí zákon, zejména právo stavby (§1240 a násl. OZ);
  • věci, o nichž jiný právní předpis stanoví, že nejsou součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty (zejména inženýrské sítě a dočasné stavby);
  • jednotky – byty a nebytové prostory;
  • stavby z období předcházejícímu účinnost OZ, které se dle jeho ustanovení nestaly součástí pozemku.

Z výše uvedeného je zřejmé, že veškeré další věci, ať již je jejich podstata hmotná či nehmotná, jsou pouze věci movité.

• Oblasti podnikání: Právo, právní služby | Služby
• Teritorium: Česká republika

Doporučujeme