Lidé na poslední dubnový den nahlásili 8 419 pálení, před rokem jich bylo necelých osm tisíc.
Hasiči v celém Česku během úterního večera a v noci na dnešek vyjížděli k necelé dvacítce požárů, které souvisely s tradičním pálením čarodějnic. Větší škody nevznikly. Podobný počet zásahů měli o filipojakubské noci i loni, sdělil dnes ráno ČTK mluvčí hasičů Martin Kavka.
Letošní pálení čarodějnic ovlivnila ve velké části republiky výstraha meteorologů na nebezpečí vzniku a šíření požárů kvůli suchému, teplému a větrnému počasí. V Praze či Středočeském kraji kvůli tomu platí zákaz rozdělávání ohňů na rizikových místech, pořadatelé organizovaných akcí s dohledem dobrovolných hasičů a se zajištěnou požární bezpečností ale mohli čarodějnické vatry zapálit.
Letošní počet zásahů kvůli pálení ohňů byl podle hasičů průměrný za posledních několik let. „V celém Česku hasiči zasahovali z noci na první květnový den u necelé dvacítky požárů, které měly přímou souvislost s pálením čarodějnic. Jednalo se o požáry v přírodním prostředí, většinou po špatně uhašeném ohništi, kdy se požár rozšířil do travního nebo lesního porostu. Požáry naštěstí nenapáchaly větší škody,“ uvedl Kavka.
Lidé a organizátoři nahlásili celkem 8419 pálení, hasiči ale museli řešit i plané poplachy. „Ne všichni pálení nahlásili, v desítkách případů jsme vyjížděli zbytečně,“ poznamenal mluvčí hasičů.
Například v Praze hasiči zasahovali u šesti požárů, které souvisely s rozděláváním ohně. Hořela tráva, škody nevznikly. „Ve třech případech jsme na místo ohlášeného požáru vyjeli zbytečně. Jednalo se hlídané ohniště, které ale organizátor nenahlásil,“ dodal Kavka.
Podle dávné tradice se noci z 30. dubna na 1. května připisuje magická moc. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně, tato tradice vydržela do současnosti. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.
