- Autofagie je přirozený biologický proces, při němž se organismus zbavuje poškozených buněk.
- Pomáhá je “recyklovat” a tím snižovat oxidativní stres či předcházet různým chronickým onemocněním.
O co se jedná?
Ačkoli nejde o příliš známý fenomén, autofagie je jedním z klíčových biologických procesů lidského těla, který umožňuje organismu recyklovat a odstraňovat odumřelé nebo poškozené buňky – v případě, že se něco stane uvnitř ní, už často nefunguje normálně a musí být celá zničená, aby nenapáchala škody (může se jednat pouze o jednotlivé organely, ale častěji dochází ke zničení celé buňky). Samotné slovo "autofagie" pochází z řeckého "auto" (samo) a "phagein" (požírat), což přesně vystihuje podstatu tohoto mechanismu – buňka doslova požírá samu sebe. Tento děj je zásadní pro udržení buněčného zdraví a homeostázy, neboť předchází akumulaci poškozených a starých buněk, které by mohly způsobovat nepříznivé účinky.
Chcete se pustit do “půstování”? Přečtěte si napřed článek Přerušovaný půst: Výhody i stinné stránky "zázračné" metody!
Jednotlivé fáze autofagie
Autofagie probíhá skrz několik dobře navazujících fází, během nichž se vytvářejí specifické struktury nazývané autophagosomy, obklopující a zachytávající materiál určený k recyklaci. Tyto autophagosomy se poté spojují s lyzozomy, které obsahují specifické enzymy, a vytvářejí tak autolysosomy. V nich probíhá následná degradace a rozklad zachyceného materiálu na jednodušší složky, jako jsou aminokyseliny, sacharidy nebo mastné kyseliny, které mohou být následně opětovně využity pro tvorbu nových buněčných struktur nebo jako zdroj energie. Celý proces je pečlivě regulován a je velmi důležitý pro udržení buněčného zdraví a adaptace na různé stresové podmínky jako například nedostatek živin nebo oxidativní stres, ale i po působení vnějších vlivů jako mechanické a chemické poškození či záření.
Může vám se stresem pomoci čtyřnohý kamarád? Ano! Proč a další zajímavosti se dozvíte v článku Canisterapie aneb štěstí se prý “nedá” koupit!
Potenciální benefity autofagie
Autofagie má mnoho pozitivních účinků projevujících se jak uvnitř, tak vně buňky. Jelikož jsou benefity mnohostranné, ovlivňují buněčné prostředí stejně jako celkové zdraví organismu.
V buňce může autofagie pomoci:
- Snížit oxidační stres: stav, kdy volné radikály poškozují buněčné struktury a DNA.
- Udržovat stabilitu DNA a genů: klíčové pro prevenci mutací a vzniku genetických poruch.
- Zabránit předčasnému poškození a stárnutí buněk: udržování vitality tím, že eliminuje staré a poškozené buňky
- Podpořit eliminaci odpadních látek z organismu.
Mimo buňky pomáhá autofagie:
- Udržovat rovnováhu v těle: a tím napomáhat při eliminaci zánětlivých ložisek (spojených s mnoha chronickými onemocněními).
- Zlepšit přenos nervových signálů a chránit nervové buňky před poškozením.
- Napomáhat správné funkci imunitního systému.
Některé studie také naznačují, že autogafie může hrát roli v boji proti nádorovým buňkám (mohou vzniknout z určitého druhu defektních buněk). Pro pochopení přesného mechanismu je ale zapotřebí další výzkum.
Lze autofagii nějak podpořit?
Autofagie je automatický proces a neexistuje žádný konkrétní způsob, jak přesně zlepšit či změřit její fungování v těle jednotlivce – na její účinek působí mnoho faktorů. Nicméně pravidelná péče o sebe, včetně vyvážené stravy (dostatek bílkovin, zdraví prospěšných tuků, komplexních sacharidů, vlákniny či vitaminů a minerálních látek), cvičení a minimalizace stresu (praktikování jógy, mindfulness či journalingu mohou při být při těchto snahách efektivními pomocníky), může podpořit správnou funkci a přispět tak k celkovému zdraví a pohodě.
Snažíte se podpořit svou imunitu? Pomůže článek 7 tipů, jak na posílení imunity!
Protože už jen tím, že se budete sami snažit naplňovat základní kameny vašeho zdraví, “roztočíte” pomyslné kolo správného fungování vašeho organismu, mezi které patří právě i autofagie. Je však důležité si uvědomit, že tyto rady jsou spíše obecné a mohou být ovlivněny dalšími faktory.
Na co si dát pozor?
Nejdůlěžitější je zde pravidlo “všeho s mírou” – při určitých stavech se může autofagie zaměřovat i na zdravé buňky, což má zpravidla více škody než užitku. Obvykle se totiž spouští, když nemá buňka dostatek živin. Některá média či rádoby odborníci se vás mohou snažit přesvědčit, že autofagii navodíte způsoby, jako je striktní půst (“cvičení rychle spaluje glukózu – hlavní zdroj energie v těle– a spouští autofagii, která udržuje buňky ve funkčním stavu”), nadměrná fyzická aktivita, omezení přísunu kalorií (“hladovění mění metabolické dráhy – syntetizují se ketolátky, probíhá lipolýza a je podpořena autofagie”) či přechodem na různé diety, nejčastěji na keto (“při přechodu na nízkosacharidovou dietu s vysokým obsahem tuků dochází ke spuštění autofagie, kdy tělo spaluje tuk místo glukózy”).
Podrobné informace ke ketodietě naleznete v článku Ketóza: o co jde a pomůže při hubnutí?
Snaha o indukci autofagie tedy často nemá reloevatní podklad a při některých situacích, jako např. chronické onemocnění, může být spíše nebezpečným hazardem. Je proto potřeba se v tomto ohledu zaměřit zejména na celkový zdravý životní styl. Při některých stavech a počínajících chronických onemocněních může hladovění naopak napáchat škody způsobené nedostatkem živin, katabolismem svalové hmoty a v dlouhodobém měřítku může vést dokonce až k rozvratu vnitřního prostředí. V případě, že se u vás jakákoli patologie najde, tedy doporučujeme řídit se pouze radami vašeho lékaře, a nesnažit se o výše zmíněné praktiky.
Co si z toho vzít?
Autofagie je proces, který pomáhá obnovovat buňky a tím udržovat celkovou harmonii organismu – mezi potenciální výhody patří například podpora správné funkce imunitního systému či udržení rovnováhy v těle. Jejího optimálního fungování dosáhnete zdravým životním stylem, a pokud se u vás opravdu objeví nějaká patologie, je vždy na místě konzultace s vaším lékařem.
