Postavit májku tradičním způsobem bez techniky je dřina. Každoročně se o tom přesvědčí lidé z Doudleb
Lano, svázané tyče a sehraná parta jsou zapotřebí k stavění májky tradičním způsobem. V Doudlebech na Českobudějovicku ho ještě neopustili. V obci se vždy najdou dobrovolníci, kteří v poslední dubnový den napnou svaly a společnými silami máj ozdobí a vztyčí, nepomáhá jim přitom žádná technika. Povedlo se jim to i letos.
Dobrovolný hasič Radek Turín má při stavění májky v Doudlebech na povel pětadvacet mužů rozdělených do pěti skupin. Většina z nich drží kleštiny, kmeny spojené lanem, které jsou hlavním nástrojem při vztyčování. „My potřebujeme jedny delší a jedny kratší kleštiny. Ty delší jsou samozřejmě výš a jistí tu májku, ty kratší májku zvedají,“ popisuje.
Kleštiny musí s májkou svírat přesný úhel. „Ideální je devadesát stupňů, pak to správně funguje jako páka,“ potvrzuje Radek Turín. Úplně nejdůležitější je ale souhra všech zúčastněných. „Základ je v týmovosti, aby to lidi bavilo a měli chuť se sejít a vůbec májku postavit. To nám zatím funguje,“ dodává hasič.
Májka stojí ve zhruba dva metry hluboké jámě. Po vztyčení ji hasiči zaháží zeminou a zatlučou kůly, aby májka stála rovně.
Postupné rovnání 23 metrů vysoké májky pozoruje vedoucí folklorního souboru Doudlebánek Mirka Dušáková, která předtím s dětmi zdobila věnce na májku. „Cítím to jako srdeční záležitost, že tady nemůžu chybět a musím dívky vyzvat, aby šly májku opravdu nádherně vyzdobit. A ony chodí a dělají to rády,“ říká.
Osmiletá Rebeka si zdobení májky moc užila. „Je to podobné, jako když se zdobí vánoční stromeček. A budeme pak na to koukat celý rok,“ komentuje.
I když se májka stavěla v Doudlebech odjakživa, v místní kronice o ní nebyla do roku 2006 žádná zmínka. Postaral se o ni až současný kronikář Jan Šimánek. „Napsal jsem i vyprávění pamětníků, hlavně mého prastrýce Miloslava Šimánka, který se narodil v roce 1924 a vzpomínal, že když se dřív jelo do lesa pro máj, tak zároveň s sebou chlapci tlačili žebřinový vůz a při cestě zpět na něm měli tu májku položenou, aby si odlehčili,“ vypráví.
Zhruba po hodině náročné práce se podařilo májku v Doudlebech postavit. Všichni muži si za svůj výkon vysloužili pořádný potlesk. O jejich snažení se Jan Šimánek opět zmíní v kronice, protože letos vztyčování májky komplikoval silný vítr.
