Za berlínskou Braniborskou bránou projela kolona trabantů. Možná šlo o recesistickou akci, možná se řidiči vraceli ze srazu veteránů. V každém případě se se za nimi obrátily fotoaparáty turistů, Dokonce i těch japonských, kteří si až následně nechali vysvětlit, co je na těch nevzhledných autech tak zajímavého. A nechtěli věřit, že se karoserie dělaly z odpadní bavlny. Přesvědčil je až argument, že „to prostě byl socialismus“. Tak to pak chápavě pokývali hlavou s tím, že si něco takového vlastně neumí představit.
„V bývalé NDR byl v poválečné době nedostatek hlubokotažných plechů, proto bylo zapotřebí vyvinout materiál, který by mohl tyto plechy nahradit. Vznikl tak duroplast - materiál pro karoserii vozů Trabant,“ píše ve své diplomové práci Veronika Šoltysová. Duroplast je obchodní název pro jednu z umělých hmot vyrobenou na bázi fenolových pryskyřic. Ty vznikaly z odpadního dehtu z chemického zpracování hnědého uhlí. O to neměli v NDR nouzi, ostatně jeho spalování v elektrárnách pocítili ve formě kyselých dešťů i české lesy. Další „trabantovou“ komponentou byla odpadní bavlna ze Sovětského svazu, která už nevyhovovala pro využití v oděvním průmyslu.
„Prvních 50 prototypů bylo veřejnosti představeno 7.11.1957, od roku 1964 do června 1990 se prakticky bez velkých změn vyráběl typ Trabant 601, výroba Trabantů byla ukončena 30.4.1991,“ udává server věnovaný kompozitním materiálům, kam duroplast patří.
Trabant má v logu písmeno S v kruhu, což na první pohled vypadá nelogicky. Jenže je to dáno tím, že Trabant nebyl název automobilky. Ta se jmenovala VEB Sachsenring. A hned S dává smysl. Existuje vtip, že každý trabant byl originál, protože díly, byť sériově vyráběné, nikdy neseděly přesně na stejném místě.
Když se podíváte na video, tak vtip začne dostávat reálné rozměry.
Matoucí „S“ v logu
Milovníci a členové trabantího fanklubu rádi tvrdí, že trabant nerezaví, jenže není to pravda. I on měl celou řadu ocelových prvků, které korodovaly. Nerezavění se týkalo té nejnápadnější části, karoserie. Poválečná výroba levného auta, tedy Arbeitsmercedes (dělnický Mercedes), jak v v jeho rodné domovině říkali, předčila očekávání. Kdo by byl řekl, že trabant projede svět, budou se o něm točit filmy, bude mít své vlastní muzeum a stane vy hýčkaným a vyhledávaným veteránem. Je v něm kus nejen materiálové historie. A vlastně i socialistické. Prvních 50 kusů sjelo z výrobního pásu na den 40. výročí Velké říjnové socialistické revoluce . Jednalo se o ověřovací sérii nicméně nabízí se ještě jedna „soudružská“ souvislost. Trabant znamená německy, družice či satelit. A první vozy zmíněné výše se vyrobily měsíc poté, co a měsíc SSSR vypustil družice Sputnik. Ale kdo ví, třeba to byla skutečně jen náhoda.
Zdroje: AOD Pub, auto.cz, Trabi Museum,
