Čína letí jako první země světa odebrat vzorky z odvrácené strany Měsíce

  • 25
V pátek krátce před půl dvanáctou dopoledne našeho času se do vesmírného prostoru vydala čínská sonda Čchang-e 6. Již dříve k Měsíci vyrazila přenosová družice, která bude misi komunikačně podporovat.

Sondu vynesla do kosmu raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start proběhl v 17:27 tamního času (v 11:27 SELČ).

Nynější mise Čchang-e 6 je dalším čínským krokem v rámci přípravy na let, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.

Přistávací modul mise Čchang-e 6 by měl dosednout na měsíční povrch v kráteru Apollo, který se nachází v oblasti South Pole-Aitken, jež svým průměrem 2 250 kilometrů a hloubkou 12 kilometrů patří k největším impaktním pánvím (vzniklým nárazem jiného tělesa) ve sluneční soustavě.

Čínská sonda Čchang-e 6

Spojení mezi sondou a řídicím střediskem na Zemi zajistí satelit Čchüe-čchiao 2, který Čína vyslala na oběžnou dráhu kolem Měsíce v březnu. Název Čchüe-čchiao, neboli Stračí most, odkazuje na příběh z čínského folkloru, v němž jednou do roka hejno strak vytvoří most přes Mléčnou dráhu, aby umožnilo setkání dvou rozdělených milenců.

Mise Čchang-e 6 odebere z Měsíce asi dva kilogramy vzorků. V roce 2020 sonda Čchang-e 5 dopravila na Zemi z přivrácené strany Měsíce 1,731 kilogramů hornin. Nová Sonda má téměř stejný design jako Čchang’e 5, jen s některými změnami v užitečném zatížení. Celková hmotnost kosmické lodi je přibližně 8 200 kg.

Chang’e 6 bude mít přistávací a průzkumnou kameru a ponese francouzský přístroj Detection of Outgassing RadoN (DORN) a také přístroj Negative Ions at the Lunar Surface (NILS), který je příspěvkem Švédska a Evropském kosmické agentury (ESA). Součástí mise je také laserový retroreflektor (INRRI) z Itálie a cubesat ICUBE-Q z Pákistánu. Bude to tak zároveň první pákistánská výprava na oběžnou dráhu Měsíce.

Čína míří k Měsíci na speciální misi. Do Vánoc chce mít doma jeho vzorky

Analýza nových vzorků by podle čínských vědců měla poskytnout detailnější informace o historii Měsíce, Země a sluneční soustavy. Mise potrvá 53 dnů.

Čína začala se svými plány výzkumu Měsíce již v roce 2007, kdy k této naší přirozené oběžnici dorazila sonda Čchang-e 1. Na přelomu prvního desetiletí pak Čchang-e 2 fotografovala povrch Měsíce.

Snímky posloužily k výběru míst pro přistání dalších čínských družic. První z nich byla Čchang-e 3, které se poprvé od sovětské Luny 24 v roce 1976 podařilo opravdu v pořádku přistát na povrchu Měsíce. Pak přišla sonda Čchang-e 4, která 3. ledna 2019 jako první lidský výtvor dorazila na odvrácenou stranu Měsíce i s pojízdnou laboratoří Nefritový králík 2 pro analýzu minerálů přímo na místě. Sonda dosedla poblíž jižního pólu Měsíce v kráteru Von Kármán.

Představitel čínské vesmírné agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang minulý týden uvedl, že Čína postupuje podle plánu ke svému cíli dostat do roku 2030 čínské astronauty na Měsíc. Podle Lina jsou již vyvíjeny a testovány klíčové součásti mise jako raketa Dlouhý pochod 10, vesmírná loď Meng-čou či skafandry k použití na povrchu Měsíce.

Čínská vesmírná agentura zároveň podle Lina pracuje na výběru posádky pilotované lunární mise a lunárního vozítka. Čína plánuje za podpory Ruska a dalších zemí na Měsíci vybudovat Mezinárodní lunární výzkumnou stanici, a zajistit tak trvalou přítomnost lidí na přirozené oběžnici Země.

Aktualizace: Doplnili jsme informace o odletu

,