„Nejpřísnější zákon“ změkl. Sněmovna schválila ochranu zemědělské půdy v upravené verzi

ZEMĚDĚLSKÝ ZÁKON

„Nejpřísnější zákon“ změkl. Sněmovna schválila ochranu zemědělské půdy v upravené verzi
Ochrana zemědělské půdy. Foto: Tomáš Novák
1
Domov
Sdílet:

Vyšší ochranu nejkvalitnější zemědělské půdy sněmovna schválila v mírnější podobě, než jak ji původně navrhla vláda. Obecným cílem novely zákona o ochraně zemědělské půdy bylo chránit ji před záborem pro výstavbu, od počátku je ale novela také pod návalem kritiky měst a obcí, podle nichž by navrhované znění pouze nechránilo krajinu, ale v mnohých případech zásadně zamezilo hospodářskému rozvoji a výstavbě v regionech. Do vládní předlohy poslanci také doplnili zákaz prodeje zemědělské půdy vlastníkům z takzvaných třetích zemí, tedy v podstatě mimo Evropskou unii. Upravenou novelu nyní dostanou k posouzení senátoři a následně prezident.

Na nejkvalitnější zemědělské půdě by podle vládní novely nesměly do budoucna vznikat velká nákupní a logistická centra s rozlohou nad jeden hektar ani standardní fotovoltaické elektrárny. Cílem je omezit zábory půdy zařazené do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická, tedy taková, pod nimiž se běžně hospodaří.

Schválení novely si pochvaloval i ministr zemědělství Marek Výborný. „Zabrání plošným záborům půdy pro stavbu skladů nebo hal. Krajinné prvky, jako remízky, stromořadí nebo mokřady, se nově stanou přímo součástí zemědělské půdy,“ uvedl na síti X.

Původní vládní novela čelila ve sněmovně kvůli rozsahu ochrany nejkvalitnější zemědělské půdy kritice části koaličních poslanců kvůli obavám o další ekonomický rozvoj Česka. Proti byl například i Svaz měst a obcí (SMO). „Je potřeba si uvědomit, že to zásadně ovlivňuje rozvoj a konkurenceschopnost České republiky, proto jsme pro nějaké změkčení toho původního ministerského návrhu,“ sdělil redakci Pavel Drahovzal, místopředseda svazu a starosta Velkého Oseku.

„Z našeho pohledu je to i tom, aby se důsledněji aplikovaly ty procesy, které už v legislativě nastavené máme a osvědčily se,“ dodal s tím, že jde například o kompenzace za zábory.

Burešovu variantu podporuje také podle všeho jeho kolega Ivan Adamec, pirátská poslankyně Klára Kocmanová, Miloš Nový z TOP 09 nebo místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. „Je vidět, že na tom panuje nějaká širší shoda napříč, a je to dobře. Pojďme se snažit to změkčit,“ vyzýval Drahovzal.

Sněmovna tak stanovila ze zákazu odnětí nejkvalitnější půdy ze zemědělského půdního fondu výjimky podle úpravy skupiny koaličních poslanců v čele s Janem Burešem (ODS). Výjimky se budou týkat například záměrů uvedených v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury a projektů bezprostředně navazujících na veřejnou dopravní infrastrukturu, jako jsou čerpací stanice pohonných hmot a překladiště u železnic.

Legislativu její kritici v minulosti překřtili na „nejpřísnější zákon na světě“, protože podle nich nemá oporu nikde v zahraničí. Ministerstvu životního prostředí pod vedením Petra Hladíka zaslal SMO dříve i dopis, v němž žádá o přehodnocení. „Dovolujeme si Vás požádat, abyste při svém rozhodování o výsledné podobě Návrhu vzali v potaz výše uvedené argumenty a podpořili pozměňovací návrh. (...) Lze očekávat, že klesne naše konkurenceschopnost a sníží se i zájem investorů. Povolování staveb již dnes trvá v Česku kvůli složité legislativě a byrokracii i 10 let. Navrhovaná novela tento proces ještě protáhne a zkomplikuje,“ píše se mimo jiné v dopise, který má deník Echo24 k dispozici. Podepsáni pod ním jsou předseda svazu František Lukl a právě Pavel Drahovzal.

Ministerstvo životního prostředí v čele s ministrem Petrem Hladíkem (KDU-ČSL) s úpravou nesouhlasilo, podle něj oslabuje už nynější standard ochrany nejlepší půdy. Varovalo, že nově navrhovaný režim ochrany by se nepoužil téměř u žádných projektů.

Navíc se v zákoně o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury patrně změní výčet rozvojových lokalit. Poslanci schválili pozměňovací návrh ministra dopravy Martina Kupky (ODS), který z nynějšího seznamu osmi lokalit sice škrtá strategický podnikatelský park Plzeň-Líně, ale rozšiřuje počet lokalit na 13 včetně strategického podnikatelského parku Dolní Lutyně na Karvinsku.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články