Ukrajina nebojuje jen s Ruskem, ale i s návratem bojeschopných mužů ze zahraničí. V ČR jich jsou desítky tisíc, v Polsku přibližně čtvrt milionu
Komentář: Ukrajina čelí nedostatku vojáků a ministr zahraničí Dmytro Kuleba vyjádřil nespokojenost s počtem bojeschopných mužů, kteří se nacházejí v zahraničí. Země jako Polsko a Litva již oznámily, že jsou připraveny Ukrajině pomoci s repatriací osob v branném věku. Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) sdělil, že Česko nepodporuje jedince, kteří se snaží vyhnout své povinnosti vyplývající ze zákona o povinném odvodu. Pro ŽivotvČesku.cz situaci, která je poměrně kontroverzní ve smyslu »deportace«, okomentoval vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity.
Kuleba uvedl, že pobyt v zahraničí neosvobozuje občany od povinností vůči své vlasti. I to je důvod, proč ukrajinská vláda minulý týden odsouhlasila, že muži ve věku 18 až 60 let se musí vrátit na Ukrajinu, chtějí-li obdržet nový pas.
Do 18. května jsou rovněž pozastaveny všechny konzulární služby pro Ukrajince v této věkové kategorii. Následně budou tyto služby poskytnuty pouze těm, kteří se zaregistrují do branného centra, což je možné provést na konzulátu nebo elektronicky. Tímto způsobem získá Ukrajina přehled o potenciálních brancích.
Jak portál Novinky.cz citoval Hanu Malou z odboru tisku ministerstva vnitra, na českém území se nachází 94 643 mužů ve věku od 18 do 65 let. Na začátku dubna ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj schválil snížení věkové hranice pro mobilizaci z 27 na 25 let. Z odvodu jsou vyjmuti otcové se třemi a více dětmi, samoživitelé a ti, kteří z důvodů zdravotních nejsou schopni vykonávat vojenskou službu.
"Rozdělil bych to na dvě úrovně. Ono opravdu bez lidské síly to nepůjde, je opravdu skutečností, že ukrajinská armáda má problém s náborem a řada můžu v branném věku je někde v zahraničí, a to nejen v Polsku, ale samozřejmě i v ČR a další řadě zemí západní Evropy. To je fakt. To, že to může způsobit zásadní problémy pro obranyschopnost země nebo pro to těleso ukrajinské armády při obraně v souvislosti s informacemi o letní ruské ofenzivě, to je také fakt. A potom do toho vstupuje otázka, co s těmi lidmi, jak uvádí příkladem Polsko," položil řečnickou otázku v rámci komentáře pro ŽivotvČesku.cz jeden z nejzkušenějších expertů v oboru Josef Kraus, který narážel na zveřejněné informace polského portálu Gazeta Wyborcza.
Zmíněné polské periodikum uvedlo, že podle dat Zdravotní pojišťovny (ZUS) se v Polsku nyní nachází 235 tisíc Ukrajinců v branném věku. Skutečný počet může být však vyšší, a to až 371 tisíc, redakce ŽivotvČesku.cz o tom psala v předchozím článku.
"Domnívám se, že nebude docházet na nějaké hromadné vydávání ukrajinských občanů ze států, jako je Česká republika, Polsko a jiné. Nedovedu si moc představit přijetí nějakého funkčního mechanismu, aniž by to nevzbudilo vlnu nevole a třeba protesty. Je možné to vnímat jako nějakou formu politického tlaku, ale nedovedu si představit, že by Poláci začali internovat mladé Ukrajince v tom požadovaném věku a masivně je odvážet na Ukrajinu. To si myslím, že není vůbec reálné, a to ani v kontextu situace na frontě," doplnil pro ŽivotvČesku.cz vedoucí oboru Bezpečnostní a strategická studia Josef Kraus z katedry politologie Masarykovy univerzity s tím, že si lze představit, že může jít o vytvoření jakéhosi tlaku, kdy muži v branném věku se budou přesouvat na Ukrajinu dobrovolně.
Možnosti států jsou omezené v kontextu povinných návratů. Český stát pro to nemá žádný podklad v zákoně. Situace na frontě na Ukrajině v současnosti není však vůbec ideální. Nedostatek dělostřelecké munice je společně se zmíněným nedostatkem lidské síly a vyčerpanou protivzdušnou obranou v současnosti jedním z nejpalčivějších problémů, kterým nyní Ukrajina při obraně proti ruské agresi čelí.
Redakce ŽivotvČesku.cz se dotázala mezinárodně uznávaného experta i na variantu, zda nedostatek živé síly může mít vliv na to, že Ukrajina nedokáže i přes pomoc české muniční iniciativy a pomoc od Spojených států ve výši 60,8 miliardy dolarů (1,44 bilionu korun) zvrátit situaci ve svůj prospěch.
"Bude to mít celou řadu důsledků. Už jen to, že se toto téma nadneslo, je samo o sobě ohromným tlakem, protože konsekvence v tomto mohou být v tom, kdy celá řada států posílá pomoc v podobě financí a vojenského materiálu, tak mohou po čase začít cítit nechuť směrem k další pomoci, a to s ohledem na to, kdy nějaká část lidí odmítá participovat na obraně své země – kdy tak neplní občanskou povinnost vůči vlasti. Takže proč by pak, rétoricky řečeno, měl cizí daňový poplatník nést povinnost v rámci podpory jiného státu. To znamená, že si dovedu představit, že už jen to, že toto téma bylo nadneseno, se stane reálně tématem politickým. Hrozí tak, že sice pravděpodobně nedojde k deportaci Ukrajinců zpět do země, což bych se divil, kdyby nastal opak, ale může dojit k omezení pomoci ze strany zemí Západu. Což v důsledku může být velmi nepříjemné pro ukrajinskou stranu, a to nejen vojensky, ale i politicky," dodal pro ŽivotvČesku.cz Josef Kraus ohledně možného scénáře v kontextu skutečnosti, že Ukrajina naráží na nedostatek živé síly.
Diskutujme slušně. Pravidla diskuze na portálu ŽivotvČesku.cz.
