Prezident Petr Pavel kritizoval „antikampaň“ Spolu a výroky Andreje Babiše. Stavět ovšem na stejně „nebezpečnou“ úroveň parodii na nezajištěné doméně s dlouhodobou protiukrajinskou kampaní hnutí ANO je silně přehnané. Proč se proti ní neozval dřív, když se týkala i jeho osobně?
Hnutí ANO zahájilo horkou fázi kampaně do Evropského parlamentu s hlavním heslem „Česko, pro tebe všecko“, jež se nabízí k parodickým napodobeninám na sociálních sítích. Jednou z nich je banner „Rusko, pro tebe všecko“, který umístila koalice Spolu na internetovou doménu ceskoprotebevsecko.cz, kterou si opomnělo ANO zaregistrovat.
Co je nefér a nebezpečné?
Podobné tahy, jež se někomu nemusí líbit, ale někdo jiný jim zatleská, do kampaní patří odedávna. Nic nového pod sluncem, zvlášť když nejsou úplně vycucané z prstu a odrážejí pokrytectví protivníka. Záleží na míře vkusu i voličských preferencí.
Reakce představitelů ANO byly očekávatelné. Alena Schillerová označila akci Spolu za „hybridní útok“ a Andrej Babiš, který do vlády fanaticky nekope, jen když náhodou spí, označil Fialu za směšnou postavičku.
Tento krok ovšem poněkud překvapivě nenechal chladným prezidenta Pavla, jenž se proti tomuto typu vymezování postavil.
„Předvolební výroky Andreje Babiše podněcující protiukrajinské nálady považuji za nevhodné, nefér a nebezpečné. Ale kampaň jeho oponentů, která z něj a hnutí ANO dělá zastánce ruských zájmů, je stejně nefér a stejně nebezpečná,“ napsal na síti X.
Jestli je něco nefér, tak stavění na „stejně nebezpečnou“ úroveň parodický banner a dlouhodobé chování hnutí ANO, jež se svojí radikální rétorikou podbízí i těm voličům, kteří v Putinovi spatřují garanta světového pořádku proti „prohnilému“ Západu.
Toho si povšimli i někteří komentátoři. „K roli prezidenta by vyvažování patřit mohlo. Podle mě by ale v takovém případě mělo být přesvědčivé. Zuřivě protiukrajinský postoj je zároveň postojem výrazně proruským. 2+2=4. 5 jako výsledek nevypadá přesvědčivě,“ reagoval Alexandr Mitrofanov.
Reálný podtext
Nelze navíc přehlížet, že parodie s upraveným bannerem má reálný podtext. A je trochu zarážející, že se prezident ozval až dnes právě po jeho zveřejnění, přičemž Andrej Babiš předvádí stále stupňované protiukrajinské výpady už dva roky. Často v rozporu s tím, jak ANO ve sněmovně hlasovalo.
Proč se Pavel neohradil hned poté, když šéf ANO zpochybňoval jeho iniciativu s nákupem „podivné munice pro Ukrajinu, kterou shánějí obchodníci se smrtí po celé planetě“? Jediné, co rozhořčeného oligarchu zajímalo, kdo na těchto „kšeftech“ vydělává.
Babišova otázka „Neokradete Ukrajince zase o nějaké peníze?“ by možná zasloužila přezkum nejen lékařského konzilia, ale i orgánů činných v trestním řízení. Muniční iniciativa je přitom na Západě vysoce ceněná a zvýšila zemi kredit u spojenců.
Proč prezident mlčel, když ho šéf ANO stále lživě označuje za válečného štváče, který chce spolu s vládou a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou zatáhnout zemi do třetí světové války?
Komu tohle strašení nahrává? Kdo nemá zájem na posilování obranyschopnosti NATO, když ji posilují všechny spojenecké země? Komu nahrává „mírové“ blábolení, jestliže na ruské straně není zájem jednat - a když už, tak o naprosté kapitulaci Ukrajiny?
Tvrdě proti Ukrajině
Babiš se ohradil, když ho jeden ukrajinský server zařadil mezi „baktérie ruského světa“. Prý je to ohavnost. Argumentoval hlasováním ANO v parlamentu, ale v praxi prokazuje, že k tomu zařazení existují důvody a nelze se jim divit.
Šéf ANO dlouhodobě posiluje protiukrajinské nálady lživou mantrou, že se „česká vláda stará jen o Ukrajinu a kašle na naše lidi“. Jsou to výroky nejen v rozporu s elementární etikou a lidskostí, ale i s ekonomickou realitou.
Tuto rétoriku používal už v prezidentské kampani, kde obvinil svého soupeře Pavla z válečnických choutek a odmítl by vyslat armádu na pomoc spojencům, kdyby je napadla ruská armáda.
Babiš se loni v listopadu postavil proti zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou do EU, které podpořily všechny členské země. „Doufám, že Ukrajina nebude nikdy v Evropské unii. To by byla úplná katastrofa, hlavně pro nás, další členské státy,“ prohlásil v Poslanecké sněmovně.
Ve skutečnosti za tímto odporem stojí jeho obchodní zájmy. Vstupem do EU by se musely agroholdingy potýkat s levnější konkurencí, přestože by se přizpůsobila unijním pravidlům.
Odpor proti ukrajinskému zboží Babiš nijak nezakrývá a nevyhýbá se ani lžím o kontaminovaném obilí. Jeho europoslanec Hlaváček se aktuálně v Evropském parlamentu neúspěšně pokoušel zablokovat prodloužení liberalizace obchodu s Ukrajinou.
Babiš se už dlouho nehlásí ke svému údajnému příteli Macronovi. Naopak podporuje Orbána a Fica, kteří se netají svými vstřícnějšími postoji vůči Moskvě. Dušují se, že hájí národní zájmy, což je obvyklá šablona Putinovy páté kolony.
A konečně hnutí ANO nepodpořilo ve sněmovně usnesení považující za největší bezpečnostní hrozbu „současný teroristický režim v Rusku“, a kdy je „zásadním zájmem České republiky, aby Putinova válka proti Ukrajině nebyla úspěšná“.
Náraz na realitu
Je jistě v pořádku, že se prezident pokouší o nadstranickou polohu. Chce tím dokázat, že není provládní kandidát, i když dobře ví, že hlasy voličů opozice ho na Hrad nevynesly.
Pavel, jenž vrátil svému úřadu civilnější polohu, dokázal přesvědčit o svých přednostech před prezidentským protikandidátem Babišem. Ten naopak každý den prokazuje, že na funkci hlavy demokratického státu nemá dispozice. Ani politické, ani mentální.
To nakonec potvrdil prezidentův náraz na realitu, kdy se pokoušel zprostředkovat debatu vlády s opozicí nad důchodovou reformou. Dopadlo to ještě hůř, než se dalo očekávat. Tentokrát ovšem Pavlova snaha moderovat předvolební kampaň nebyla fér a jen přilévá oleje do ohně.
