Typický příklad? Jméno Charlese Mansona se stalo synonymem zla a nejděsivější reprezentace toho, čeho byl schopen. Vše se odehrálo uvnitř nyní už zbouraného domu, který po pět desetiletí hostil filmové hvězdy, rockové bohy a další významné osobnosti.
Příjezdová cesta k domu
Krvavá vražda Sharon Tateové ve vysokém stupni těhotenství a jejích přátel je dodnes synonymem hrůzy. Prostě domy ve stylu francouzské Normandie štěstí svým majitelům nepřinášejí.
Britský písničkář Robbie Williams se z takového domu v oblasti Mulholland Estates raději odstěhoval, nedaleké první hnízdečko lásky Brada Pitta a Jennifer Anistonové dvojice poměrně rychle opustila a na prodeji hodně tratila. Podobně dopadlo bývalé kondominium Marilyn Monroe ve West Hollywoodu, kde legenda žila údajně po opuštění svého manžela Joe DiMaggia.
Tyto osobnosti měly jedno společné, zamilovaly si architekturu francouzské Normandie, styl, který se začal vyvíjet už ve středověku, zejména v údolí Loiry. Během dvacátých a třicátých let 20. století americké obrozenecké hnutí zromantizovalo tradiční francouzský statek. Jde o masivní venkovská sídla a zámečky budované v Evropě od počátku 17. století. V Kalifornii díky hrozbě zemětřesení jde jenom o kopie originálů.
Ukázka stylu
Vjezd k domu uzavírá brána.
Za zelenými zdmi zdobenými vinnou révou vedou soukromé dvojité brány na obrovité parkoviště s dlažbou z přírodního kamene. Od něho se otevírá pohled na nádhernou fasádu kopie francouzského domu z Normandie, vystavěného v roce 1997. Uvnitř se ukrývá sedm ložnic a 11 koupelen.
Tato svatyně se senzačními výhledy, uhnízděná na téměř nedotčeném zvlněném pozemku o velikosti jednoho a půl akru, nabízí elegantní bydlení s moderní sofistikovaností. Vchod vede do dramatického dvoupatrového foyeru s propracovanými detaily z tepaného železa, lesknoucí se dřevěnou podlahou a širokým točitým schodištěm. Luxusní interiéry zabírají více než tisíc čtverečních metrů. Se zajímavě koncipovaným prolínáním vnitřního a venkovního bydlení je to bydlení snů.
Objemný formální obývací pokoj má mohutný krb na dřevo, velká okna a prosklené dveře od podlahy až ke stropu. Přilehlý rodinný pokoj se stropem s odhalenými trámy a nábytkem na zakázku vede do klidných částí areálu. Stylová formální jídelna zaujme snovou stěnou oken a dřevěnými podlahami.
Krb na dřevo vypadá, jako kdyby jej sem převezli z francouzského zámečku.
Velký rodinný pokoj plný světla je dokonalým útočištěm pro relaxaci i zábavu. Kuchyň se skládá ze středového ostrůvku, špičkových spotřebičů a neformálního jídelního koutu, který je ideální pro intimní chvíle. „Bonusové doupě“ je půvabný prostor, který lze přetvořit jako promítací místnost nebo dětský koutek.
Tenkrát v Hollywoodu: v domě po mrtvých natáčet nemohli, je zbouraný |
Primární apartmá je ve druhém patře. Otevírá se malebným výhledem na kaňon Bel-Air s přepychovým posezením, útulným krbem, dvěma luxusními koupelnami, které hýčkají každý požitek majitelů. Nechybí průchozí šatny ani soukromá terasa.
V patře je pak pracovna s balkonem a další čtyři ložnicové apartmány. Venku u bazénu s jacuzzi je místo na aktivní odpočinek. Hned vedle je pečlivě udržovaný tenisový kurt jako pro profesionálního hráče.
Schodiště s tepaným zábradlím
Mezi další luxusní vybavení patří dvě velké bytové jednotky pro zaměstnance a garáž pro tři auta plus sedm venkovních parkovacích míst. To vše má dnes hodnotu téměř dvacet milionů dolarů. Je jen otázkou, zda takové sídlo přinese majiteli opravdu štěstí.
Kde se tento styl vzal
Vše začalo po první světové válce. Tehdy si přinesli američtí vojáci tento styl domů. Architektura, kterou viděli během svého pobytu v Evropě, je inspirovala ke konstrukci podobných budov, přesto jejich popularita nedosáhla ve Spojených státech takové obliby jako styly inspirované Velkou Británií.
Největší rozmach provinční francouzské architektury přišel ve 20. až v 60. letech dvacátého století. Na rozdíl od mnoha stavebních a dekoračních trendů si tento styl uchoval v průběhu staletí většinu svých klíčových detailů.
K charakteristickým prvkům patří kamenná nebo cihlová fasáda „nalepená“ na solidní dřevěnou kostru. Některé domy mají hrázdění, ale většinou jsou tyto majestátní budovy vybaveny rovnou fasádou, z níž někdy vystupují kulaté věžičky. Rámují vchod nebo stavbu dělí na jednotlivé úseky.
Jídelna s tapetami a křišťálovým lustrem
Domy jsou velmi symetrické, vstup je obvykle přesně uprostřed čelní strany a po každé straně má pravidelný počet vysokých obdélníkových oken. Téměř všechny budovy ve francouzském provinčním stylu mají strmou šikmou valbovou střechu (tj. všechny čtyři strany se svažují k zemi) a vikýře, které vystupují za její okraj. Pro zvýšení estetického dojmu bývají střechy často z břidlice nebo z mědi.
