Hrad a zámek Bečov nad Teplou skrýval poklad z dávných dob: Relikviář sv. Maura se podařilo najít až po velkém kriminálním pátrání

Některé události, které se skutečně staly, by klidně vydaly množství materiálu na příběh s pořádnou kriminální zápletkou. A jeden takový se odehrál před mnoha lety i v Česku, které se tak dostalo do hledáčku médií po celém světě. Podivná nabídka totiž rozjela vleklé pátrání po relikviáři sv. Maura, o kterém se občas říká, že je hned po korunovačních klenotech druhou nejvzácnější národní památkou. Co jeho nalezení na hradě a zámku v Bečově nad Teplou předcházelo?

Podivná nabídka

V 80. letech se na našem území rozjela rozsáhlá akce nevídaných rozměrů, která se týkala dosud neznámé starožitnosti, která vznikla během 13. století na zakázku benediktinského kláštera v Belgii. Do Česka se měl tento klenot dostat spolu s majitelem bečovského panství, Alfrédem de Beaufort-Spontinem, který tento skvost našel v sakristii jednoho belgického kostela, a který odkoupil od církve. Rodina však za války kolaborovala, následně byla odsunuta a relikviář byl na téměř 40 let ztracen. Nikdo však netušil, že v roce 1984 se na Československou ambasádu ve Vídni obrátí americký obchodník a hledač pokladů, který v té době pobýval v Rakousku, a nabídne odkoupení blíže neurčené starožitnosti, která má být v Česku dobře ukrytá. Zároveň ale odmítal říct, o jaký předmět konkrétně se jedná. Jelikož ale za danou věc nabízel 250 000 dolarů, jeho poptávka okamžitě vyburcovala bezpečnostní složky, které se začaly o tuto neznámou věc zajímat.

O případ se začala zajímat kriminálka

Nyní se pod vedením Františka Maryšky rozběhla velká akce kriminální služby, která se snažila z obchodníka dostat další podrobnosti o předmětu, který poptává. Kromě toho, že bylo potřeba zjistit, zda předmět nemá souvislost s nějakým trestným činem, se ho všichni snažili najít. Nikdo se ale neměl příliš čeho chytit, takže na začátku celé akce vše probíhalo především na úrovni hypotéz, které začaly až posléze získávat jasnější obrysy. Jediná informace, kterou měli hledači k dispozici, byla ta, že by se mělo nejspíš jednat o nějakou vyřezávanou skříň, na kterou se ptali památkářů, ale i na dalších odpovídajících místech, která by mohla nějakou informaci o hledaném předmětu mít. Hledání se ale dále nedařilo, takže státní složky chtěly naplánovat setkání s obchodníkem, který požadoval jako pojistku půl milionu dolarů. Schůzky se pak inkognito účastnili i někteří kriminalisté (Josef Čmolík a Miroslav Dvorský). Během schůzky se pak podařilo vyjednat, že aby se dalo o prodeji objektu uvažovat, starožitnost nesmí mít svůj původ v Československu nebo v Sovětském svazu. Následně se z obchodníka podařilo dostat, kde přesně se má starožitnost nacházet. Byť šlo o prořeknutí, řekl, že pro vyzvednutí bude potřeba několik lidí, detektor kovů a místo se nachází poblíž Karlových Varů. Pak už stačilo jen málo a kriminalisté si uvědomili, že by měli zaměřit svou pozornost právě na hrad a zámek Bečov nad Teplou.

Velké hledání a nález

Areál hradu a zámku je poměrně rozsáhlý a pokud nevíte, kde přesně máte hledat a co by to vlastně mělo být, úspěch na sebe může nechat nějakou dobu čekat. Zlom v případu nastal 5. listopadu 1985, kdy se povedlo najít relikviář sv. Maura pod dřevěnou podlahou v místě zásypu pod hradní kaplí. I když byl relikviář ve velmi špatném stavu, vyjednavači americkému obchodníkovi sdělili, že se předmět již našel a jeho vyvezení ze země nepřipadá pro jeho nevyčíslitelnou finanční i historickou hodnotu v úvahu. I když restaurování relikviáře trvalo 11 let, považuje se za jeden z největších objevů minulého století. Celý proces uvedení relikviáře do původního stavu navíc trval dlouho i z důvodu toho, že některé pracovní postupy, které bylo potřeba během restaurování uplatnit, už byly dávno zapomenuty v čase.

Opravený relikviář si mohli lidé prohlédnout například v Praze, kde se na něj v roce 2015 přišlo podívat téměř 80 000 lidí. Vzhledem k cennosti památky se musí udržovat ve speciálním klimatu a při převozu se používají pancéřované vozy s policejní ochranou.

Jak o něm mohl obchodník vědět?

Posléze se ukázalo, že onen americký obchodník měl být v kontaktu s rodinným příslušníkem majitele. O relikviář mělo mít zájem jedno z amerických muzeí, což nejspíš spustilo celou následující akci. Někteří kasteláni také uváděli, že se zdálo, že relikviář průběžně někdo kontroluje, protože v kapli, kde se nacházel, byla až podezřele často rozbitá okna. Kontroly v určitém smyslu potvrdila i hraniční kontrola, která zaznamenala jednodenní překročení hranic Maxem von Croyem, který je s rodinou Beaufort-Saponin spřízněn. Celý případ je ale velmi špatně dokumentován, některé záznamy zcela chybí a podařilo se je doplnit až při rozhovorech s kriminalisty a se zmíněným obchodníkem.

Zdroj: Zámek Bečov, YouTube