Uspěje opravdu jen každý tisící? Jak zajistit (a ustát) startupový růst

Pokud budujete firmu se zcela mimořádnými ambicemi, připravte se na boj srovnatelný s výstupem na asi nejhůř zdolatelný vrchol světa K2. K obojímu potřebujete mimořádné zkušenosti v oboru, srovnatelně zkušené parťáky, dostatek zdrojů na celou dobu, po kterou vám daná akce bude ubírat energii, výjimečnou strategii, ale i stabilní politické prostředí v místě, kde lezete či začínáte podnikat. 

Ani splnění všech těchto podmínek, které jsme rozvedli v našem předchozím článku, však úspěch zdaleka nezaručí.

Jak jsme nastínili už v prvním díle našeho seriálu o startupech, statistika rychle rostoucích firem je neúprosná: ze startupů v garážové fázi jen zhruba každý desátý získá investici do svého prvotního rozvoje; a z této množiny se pak jen přibližně každý stý stane společností obchodovanou na burze.

Zaměstnanecké akcie? Nekonečný příběh, nad kterým zůstává rozum stát

Znamená to ale, že jen každý tisící startup opravdu uspěje? Zjednodušená odpověď zní, že nikoliv – úspěch je ve startupovém světě častější. Při detailnějším pohledu na problematiku však dojdeme k tomu, že úspěšnost jednotlivých firem se měří dost těžko.

(Ne)úspěch může mít mnoho podob

Představme si fiktivní startup budující nástroj na poslech hudby na internetu, říkejme mu třeba Musicum. Rané investory tato firma přesvědčí svým unikátním algoritmem pro doporučování nových skladeb, a výměnou za desetiprocentní podíl tak dostane do začátku třeba deset milionů korun na to, aby vyjednala smlouvy s držiteli autorských práv a získala první zákazníky.

Taková situace je pro zakladatele na první pohled skvělá: krátce po startu drží 90 % firmy s hodnotou sto milionů, na papíře tedy mají devadesátimilionový majetek. Jenže právě tady se skrývá háček – majetek je to jen na papíře.

Představme si, že v tomto bodě vytvoří zavedená technologická firma chytřejší algoritmus pro doporučování hudby a náš startup kvůli tomu zákazníky nezíská. Jednou z mála možností, jak ze startupu něco inkasovat, bude prodat jej za 20 milionů e-shopu se sluchátky.

Investoři v lepším případě získají zpět vložené peníze – pokud si předem dojednali takzvanou likvidační preferenci – v horším případě ztratí 80 % toho, co do startupu investovali. Úspěch to pro ně tedy rozhodně není. Zakladatelé však prodejem získají alespoň deset milionů (20 milionů minus vklad investorů), což za úspěch považovat mohou. Hlavně pokud by šlo o odměnu za pár měsíců úsilí.

Méně často se pak může stát, že je startup naopak úspěchem jen pro investora. Představme si scénář, že se Musicum nakonec neprodá, ale i přes všechny peripetie se mu povede zákazníky najít. Jeden z prvních v projektu uvidí skvělý potenciál, a tak se rozhodne podíl investora odkoupit za 50 milionů. V následujících několika měsících však Musicu dojdou peníze a musí ukončit činnost.

Raný investor tak získal pětinásobné zhodnocení, a projekt tedy nejspíš hodnotí jako úspěšný. Zakladatelé Musica však museli startup zavřít, aniž by viděli halíř – pro ně tedy o úspěch nejde. Nespokojený bude i pozdější investor a zákazník, který kromě oblíbeného produktu přijde o 50 vložených milionů.

Hlavně nezemřít

Teď si představme, že Musicum ve skutečnosti neskončí, ale prodá se za 700 milionů. To je už úspěch pro všechny: pro zakladatele, kteří získali 630 milionů (90 % ze 700), pro raného investora, který získal pětinásobek z prodeje svého podílu investorovi novému, ale dokonce i pro později příchozího investora, který rychle zhodnotil svůj majetek o 40 %.

To vše navzdory tomu, že se Musicum nikdy nestalo světoznámou firmou a mimo specifickou komunitu o něm pravděpodobně nikdo ani neslyšel.

Tato matematika úspěchu se však opět změní, pokud by Musicum mělo ještě pozdější investory. Ti by opět vyžadovali několikanásobné zhodnocení, a prodej za 700 milionů by pro ně nebyl výnosný. Dostáváme se tak k tomu, že mezi zakladateli startupů a investory může dojít ke střetu zájmů.

Pokud je investor dobře diverzifikovaný, pád jedné jediné společnosti z portfolia jej nezraní. Investoři ale zároveň od každé firmy chtějí, aby maximalizovala svůj potenciál a udělala vše pro dynamický, úspěšný růst. Zakladatelé mohou někdy naopak preferovat zpomalení, a to nejen z vlastní pohodlnosti, ale třeba i kvůli špatnému načasování. 

Příliš rychlý růst a další pasti

Ve většině případů se investoři a zakladatelé na správném tempu shodnou – přesto startup leckdy zvolí příliš rychlý růst. V raných fázích například kvůli nepochopení skutečné poptávky, kdy zakladatel nesprávně vyhodnotí úvodní zájem z trhu. Předimenzovaný start může způsobit, že kapitál firmě dojde dřív, než se zájem klientů přemění v reálné tržby.

Zaměstnanecké akcie očima expertů. Proč stát stále brzdí mladé firmy v rozletu?

Přepálený růst je ale častým důvodem krachu i v pozdějších fázích startupového rozvoje – především proto, že budoucí vývoj trhu a chování konkurentů se špatně odhaduje. Také se může stát, že kvůli tlaku na příjmy začne firma brát i zakázky, u kterých jednotková ekonomika zkrátka nevychází.

Jak by příliš rychlý růst vypadal u společnosti jako je Musicum? Třeba tak, že by pod tíhou nových zákazníků začala „padat“ aplikace pro přehrávání. Že by doporučování nové hudby bylo najednou extrémně pomalé a mezi jednotlivými skladbami by uživatelům zaznívalo minutové ticho. Snaha rychle řešit tyto problémy by pak mohla vést například k přílišnému utrácení za vývojáře nebo za distribuci obsahu, a důsledkem by byla neefektivita.

Představme si, že Musicum technické problémy překonalo a rozhodlo se získávat zákazníky ještě rychleji. Zaplatí tedy stovky milionů za kampaně na sociálních sítích, za prioritizaci na tržištích s aplikacemi a ve vyhledávačích nebo za spoty v rádiu. Problém je, že konkurenti pravděpodobně zareagují podobnou kampaní, což výrazně zdraží reklamní prostor. Na druhé straně, pokud na posluchače cílí více podobných reklam, pro Musicum to nejspíš bude znamenat méně zákazníků.

Tím se dostáváme k další časté pasti, a to je vyhrocený konkurenční boj. Investoři se obvykle snaží zabránit startupům v tom, aby se do takové situace dostaly. V některých případech si ale myslí, že daný startup může být v takovém boji vítězem – a pak jej dokážou zasypat penězi, aby se jejich vize naplnila. Ani s přebytkem peněz ale není snadné ve vyhroceném boji zvítězit, hlavně pokud vícero investorů zasypalo penězi různé potenciální vítěze.

Vyrostli jsme a jsme za vodou?

Startup, který se těmto pastem vyhne, má už dobře nakročeno k tomu stát se opravdu velkou firmou. Obvykle pak jde o úspěch pro investory i pro zakladatele.

Bez obětí úspěch nepřijde, ale ta svoboda! Do podnikání musíte dát vše, říká miliardář Bouška

V této fázi také původní zakladatelé leckdy ustupují do pozadí a předávají otěže firmy externím manažerům, kteří přinášejí zkušenosti a dovednosti potřebné pro další rozvoj. Ne vždy se to stává dobrovolně. Ač úspěch firmy ukazuje na mimořádný podnikatelský talent zakladatele, podnikatel se nemusí sžít s novou rolí v čele komplexnější či rigidnější organizace – ne pokaždé si to ale dokáže přiznat, a firmu to může zásadně poškodit. Investorům tedy v některých případech nezbývá, než se zakladatele z výkonných pozic pokusit odvolat.

Pokud se to investorům povede, vede to obvykle ke zlepšení finanční výkonnosti a reputace firmy. Také to ale znamená odchod původního vizionáře, což zmenší prostor pro překvapení – jak ta negativní, tak pozitivní. Pokud se ale investorům pokus o změnu managementu nepodaří, končí to obvykle tragicky. V nejhorším případě je výsledkem firma plýtvající zdroji, poškozující zájmy svých obchodních partnerů, zaměstnanců a třeba i nezúčastněných kolemjdoucích.

Pokud investor nemá formální moc žádné strategické změny ve společnosti prosadit, může se samozřejmě pokusit svůj podíl prodat – to ale rozhodně není snadné. Alternativou je pokusit se přivést zakladatele „k rozumu“. Investoři se v těchto chvílích dostávají do pozice, ve které najednou hrají prim jiné vlastnosti než přátelskost a otevřenost, kterými jsou známí ve startupové komunitě. Je to okamžik ilustrující rozmanitost investorské role, a často přichází v podobnou chvíli jako změna v náplni role zakladatele.

Tento článek vznikl ve spolupráci s Janem Nyklem, Associate Presto Ventures. O tom, jak takové vyjednávání následně probíhá – a jak se řeší další problémy, konflikty a nejistoty ve startupu – si více povíme v příštím díle.

NextPage Media

Zaujali jsme vás? Pokračujte...

• Český startup Choice raketově roste, získal další desítky milionů na expanzi

• Průzkum trhu za pár sekund. Český startup Lakmoos roste, investoři věští obří potenciál

• Nepotřebujeme dotace, ale lepší daňové podmínky. Stát nás brzdí, stěžují si startupy

Jak jde dohromady byznys a medicína? Dočtete se v novém Finmagu

Je medicína byznys? Jak pro koho. „Frustraci mladých lékařů chápu. Nemají ani na chůvu, aby jim pohlídala děti, když pracují,“ říká přednosta chirurgické kliniky Robert Lischke.

Zdroj: Finmag

MEDICÍNA A BYZNYS

Jak venkovští praktici nepřicházejí o iluze • Ženy mění medicínu • Nejstarší pražská nemocnice objektivem Alžběty Jungrové • Nejdražší léky na světě • Obézních přibývá, Česko dohání USA.

BYZNYS JE HRA

„Investice do umění se do tabulek nevtěsná,“ říká Pavlína Pudil z Kunsthalle • Nejdražší materiál roku 2023? Hrst štěrku z vesmíru za miliardu dolarů • Ekologie musí být podle Tomáš Nemravy, výrobce dřevěných domů, ekonomická.

Koupit Finmag