Cesta k jezeru vede hornatou krajinou lemovanou pohořím Taurus. K tyrkysovým vodám Saldy přijíždím kolem desáté ranní, na parkovišti už stojí auta převážně místních, kteří dorazili na rodinný výlet.
Turecké Maledivy bez turistů
Moje první cesta nevede k jezeru, ale ke vzdáleným toaletám ukrytým v bílém domečku. Zvykám si na turecký záchod a jsem ráda za kus toaletního papíru schovaný v batohu. Soukám se do plavek, natírám se krémem s vysokým faktorem a nasazuji klobouk, slunce už dává znát svou sílu. Pod vzrostlým olivovníkem početná turecká rodina právě připravuje piknik. Ubrousku, prostři se… Jaké pochutiny asi skrývá jejich proutěný košík?
Procházka jako na Marsu
Tlačí mě čas, a tak místo nasávání vůně jehněčího, mířím k tyrkysovým vodám jezera. Pláž je masovým turismem zatím nepolíbená. Placené deštníky a lehátka tu nenajdete. Zatím. Jen pár stánků, kde si koupíte křupky i Colu, přestože v Turecku není problém platit eury, tady jsem ráda, že mám v peněžence i pár tureckých lir. Voda jezera je průzračná a studená. Nemám pocit, že bych se do ní chtěla hlouběji ponořit, a tak se jen tak cachtám. Nohama se dotýkám měkkého bělostného písku, takové by to asi bylo, kdybych se bosá procházela na Marsu… Salda je původem kráterové jezero, které vzniklo před dvěma miliony let a podle vědeckých studií se jeho povrch podobá čtvrté planetě sluneční soustavy, Marsu.
Pro vědu i wellness
Profesor Mike Russel ze skotské univerzity v Glasgow prováděl v roce 1996 průzkum jezera. Po čtyřech letech bádání spolu se svým týmem prokázal, že bílé kameny jsou plné magnesia a svou strukturou připomínají kameny z Marsu. Jsou pouze dvě místa na Zemi vykazující tak blízkou podobnost s Marsem, jezero Salda a oblast v severní části Kanady. Místo si oblíbili i výzkumníci z americké organizace NASA, kteří zde připravovali Perseverance rover, robata později zkoumajícího povrch Marsu. „Jednou ze skvělých věcí na návštěvě jezera Salda je to, že si opravdu můžete představit, jaké by to bylo stát na břehu dávného jezera Jezero,“ řekla Briony Horganová, planetární vědkyně z Purdue University a členka vědeckého týmu Perseverance.
Jezero zajímá také mikrobiology zkoumající zdejší mikroorganismy. „Chceme identifikovat druhy, které by nám umožnily studovat možnosti přežití na Marsu a v dalších mimozemských podmínkách,“ říká Nurgül Balci z Technické univerzity v Istanbulu. Jeden ze zkoumaných druhů je Carnobacterium viridians, jenž byl objeven v sedimentech Saldy. Balci věří, že v jezeře bude možné nalézt více organismů, které vědcům poskytnou další vodítka k pochopení „života Marťana“. Jezerní bahno je plné minerálů a pomáhá pokožce zbavit se například plísní nebo akné. Někteří se jím potírali od hlavy k patě, avšak v roce 2020 bahenní koupele v jezeře zakázali, stejně jako kouření.
Stopka pro developery
Salda je přírodní klenot a Turci jsou si toho dobře vědomi. Čelí otázce, jak ho uchovat a zároveň nebránit lidem v přístupu. Ještě není zavalen turisty, ale i to se může velmi rychle změnit především vlivem sociálních sítí, kdy devět z deseti návštěvníků postuje své fotky na Facebook a Instagram. Dobré selfíčko je základ turistiky 21. století. Jezero Salda bylo již v roce 1989 vyhlášeno chráněnou přírodní oblastí. Dlouho se debatovalo o stavebním projektu „Lake Salda National Garden“, v petici se proti němu ohradilo více než sto tisíc tureckých občanů a dokonce se šlo i k soudu, ale nakonec byla stavba povolena.
Murat Kurum, ministr životního prostředí a urbanizace se vyjádřil, že součástí projektu nebude žádná stavba a jeho náplní bude ochrana jezera. V dnešní době je část úprav již dokončena, na pobřeží stojí pár stánků, záchody, sprcha, restaurace a bylo vybudováno parkoviště. Druhé parkoviště vzniklo asi 2 km od bílých pláží jezera a doprava přímo na místo zajišťuje kyvadlová doprava. Momentálně probíhá budování cyklotrasy a vyhlídkových tras kolem jezera. Nicméně díky zavedení regulací o ochraně prostředí jsou pláže čistější a provoz stánků regulovanější. Dokonce je možné pozorovat jezero 24/7. V uplynulých letech se jezero dostalo na předběžný Seznam světového přírodního dědictví UNESCO.
Rekordmanka Ercumen
V říjnu 2018 turecká freediverka Sahika Ercumen dosáhla svým ponorem v Saldě do hloubky 65 metrů světový rekord v sladkovodním freedivingu. Dokázala to v čase jedna minuta a padesát osm sekund. „Jsem velmi šťastná, mým cílem bylo přitáhnout pozornost k ochraně jezera,“ vyjádřila se Ercumen po dosažení rekordu. Byla vůbec první, kdo se o ponor v Saldě pokusil, jezero stále skrývá mnohá tajemství. A právě málo probádané prostředí nahánělo Sahice největší strach. „Plavu se žraloky, občas se stane, že se při ponoru dostanu do jejich blízkosti. Nejsme jejich přirozenou kořistí, počet žraločích útoků na člověka je minimální, takže si obavy nepřipouštím. V případě Saldy jsem ale byla hodně nervózní, nořila jsem se do úplného neznáma a extrémní opatrnost byla na místě.“
Zdroje: azpressaz.com, earthobservatory.nasa.gov, medwet.org,saldagolu.gov.tr
