Některé z největších hospodských řetězců v zemi začaly žádat hosty, aby zaokrouhlili účet spropitným ve výši deseti nebo i více procent. To v pubech, jež jsou odjakživa součástí britské kultury, dosud nebývalo obvyklé.
„Není normální, abychom dávali spropitné, když jsem musela jít k baru a čekat ve frontě a oni mi jen dali napít,“ pozastavuje se Juliette Layneová, 59letá projektová manažerka v Londýně, když s přáteli popíjí rum s kolou v hospodě Phoenix, jen pár kroků od Buckinghamského paláce. „Pro mě to nemá žádný smysl,“ říká pro Bloomberg.
Místo drobných platební karty
Donedávna bylo spropitné v hospodách skromné. Pár drobných, které se po nalití piva vhodily do sklenice na pultu. Dávat spropitné kartou bylo často nemožné a barmani se na ně často moc netvářili. To se však s rozmachem bezhotovostních plateb a přílivem zvyklostí z amerických barů mění. Zákazníci, kteří nejsou zvyklí dávat za pivo peníze navíc, jsou ovšem často zmateni.
Svou roli sehrála i pandemie. Když se hospody a restaurace znovu otevřely, nahradily na mnoha místech fyzické jídelní lístky QR kódy, které dávaly podnikům možnost pobízet zákazníky k placení spropitného po telefonu.
Hibernace už bylo dost. Heineken je na cestě osvěžit britské hospody |
„Dostali jste výzvu, abyste zaplatili deset nebo patnáct procent navíc. Stačilo jen kliknout a dát spropitné bylo velmi snadné,“ říká Luke Beavon ze společnosti SumUp, který se zabývá platbami kartou. „Lidé byli nadšení, že mohou opět chodit ven, a byli štědří.“
Data o britských karetních transakcí sledovaných platební společností Dojo ukazují, že se nyní spropitné v hospodách, barech a nočních klubech dává s druhou nejvyšší frekvencí ze všech kategorií obchodníků. Je dokonce častější než v taxislužbě nebo kadeřnictví. Po započtení dýšek v restauracích a kavárnách na gastro připadá celkem 90 procent spropitného v celé zemi.
Spropitné je důležitý faktor
Řetězce hospod se snaží zvýšit spropitné, aby přilákaly zaměstnance v době, kdy se kvůli inflaci a tlaky na úspory jen obtížně hledají zdroje pro zvyšování mezd. „Pro sektor pohostinství je náročné sehnat dostatečný počet zaměstnanců a udržet si kolegy,“ říká Simon Emeny, výkonný ředitel řetězce hospod Fuller Smith & Turner. „Možnost získat spropitné je v tomto odvětví důležitým faktorem pro udržení zaměstnanců.“
Stejně jako v mnoha jiných odvětvích byly hlavním motorem změn technologie. Karetní terminály nyní umožňují obchodníkům navrhnout přidání spropitného.
„Zákazníci také používají bezkontaktní platby pro menší transakce, jako je například platba za pivo,“ říká Kate Nichollsová, generální ředitelka profesní organizace UK Hospitality. „Dříve jste mohli platit kartou pouze při nákupu jídla, ale nyní kartu lze použít i pro více nákupů v nižších cenových relacích.“
Sociální sítě jsou nepřítelem hospody, říká šéf obchodu z Prazdroje |
Vedle pubů už britské restaurace většinou přijaly spropitné jako normu. Nepovinné desetiprocentní spropitné v hotovosti se v nich změnilo na 12,5procentní servisní poplatek, který se automaticky připočítává k účtu.
Požadavky na spropitné mohou být na britské poměry skutečně přemrštěné, a to zejména v hospodách, kde se podává jídlo.
Kdy a kolik?
Spropitné se v USA rozšířilo po pandemii ještě více, což zintenzivnilo debatu o tom, kdy ho dávat a kolik, a o zákonech o minimální mzdě, které zaměstnavatelům umožňují platit zaměstnancům spropitné jen 2,13 dolaru (61,7 koruny) na hodinu.
Ve Velké Británii, kde minimální mzda pro všechny pracovníky starší jednadvaceti let činí 11,44 libry (331 korun) za hodinu, se podíl obchodníků, kteří žádají spropitné, v posledních několika letech neustále zvyšuje, stále je ale relativně nízký.
Přesto i ve stejném podniku může být přístup ke spropitnému nekonzistentní. Agentura Bloomberg upozorňuje na případ z hospody Fuller’s v londýnské City, kde zákazník za dva půllitry dostal účet ve výši sedm liber (202 korun) včetně DPH bez jakýchkoli příplatků vyřízený pouhým přiložením karty. O něco později u stejného pultu přišla objednávka oběda pro dva na 31,45 libry (911 korun). V tomto případě se čtečka karet před zobrazením obrazovky pro platbu nejprve zeptala zákazníka, zda chce dát o deset procent vyšší spropitné.
Generace Z chodí méně do hospod, a více do galerií, vyplývá z průzkumu |
Podle generálního ředitele Simona Emenyho se tyto výzvy v hospodách Fuller’s téměř vždy vážou k objednávkám jídla. „Čtečky karet v téměř 400 hospodách řetězce nepožadují spropitné, pokud jsou objednány pouze nápoje,“ dodává mluvčí společnosti.
„Pro britské hospody je velmi důležité, aby si zachovaly své hodnoty,“ říká Emeny, „a neskončily jako New York nebo Boston.“
